Slovenský policejní exprezident Lučanský zemřel. Na život si sáhl v úterý ve vazební věznici

Slovenský policejní exprezident Milan Lučanský zemřel, oznámila ve středu odpoledne bývalá slovenská ministryně vnitra Denisa Saková. Lučanský se pokusil ukončit svůj život v úterý ve vazbě v Prešově na východě Slovenska, jeho zdravotní stav byl od té doby kritický. Kvůli případu odstupuje generální ředitel vězeňské a justiční stráže Milan Ivan, opozice vyzývá k rezignaci i ministryni spravedlnosti Márii Kolíkovou.

Milana Lučanského našla vězeňská stráž v úterý během výdeje jídla krátce po půl páté odpoledne. Pokusil se v cele oběsit na teplákové bundě. Záchranáři ho převezli do prešovské nemocnice, kde zemřel.

Vězeňská stráž podle Ivana nepochybila, přesto se ještě před oznámením o úmrtí Lučanského rozhodl rezignovat. „Předběžné závěry a kamerové záznamy jednoznačně potvrzují naše tvrzení, že tam nebylo cizí zavinění a příslušníci ústavu Prešov neselhali, nezanedbali žádnou podstatnou povinnost,“ prohlásil ředitel vězeňské a justiční stráže.

Podle agentury TASR rovněž uvedl, že 24hodinové kamerové sledování obviněných na celách není ze zákonných důvodů možné. Stráž celu kontrolovala každých 30 minut. Psychologická ani psychiatrická vyšetření podle Ivana u Lučanského sebevražedné sklony nepotvrdily. Ministryně spravedlnosti Mária Kolíková před oznámením o úmrtí uvedla, že Lučanský byl dřív v Trenčíně hospitalizovaný i na psychiatrii. Zároveň oznámila, že zřídí nezávislou komisi, která případ prošetří.

Generální prokurátor Maroš Žilinka před oznámením o úmrtí sdělil, že v případu zahájil vyšetřování. Jeho úkolem bude zjistit, zda vězeňská stráž skutečně neporušila předpisy a také posoudit okolnosti události.

18 minut
Brífink slovenské ministryně spravedlnosti Márie Kolíkové
Zdroj: ČT24/TA3

Ministerstvo původně tvrdilo, že se Lučanský zranil při cvičení

První informace o pokusu o sebevraždu Milana Lučanského ministerstvo spravedlnosti sdělilo v úterý večer. Uvedlo tehdy, že zdravotní stav policejního exprezidenta je kritický.

Ministerstvo spravedlnosti už v polovině prosince muselo vysvětlovat spekulace médií o tom, že se Lučanský ve vazbě o sebevraždu pokusil. Utrpěl tehdy zranění v oblasti oka. Ministerstvo tvrdilo, že šlo o nehodu při cvičení. Ve středu podle serveru aktuality.sk šéfka resortu uvedla, že první zranění bývalého policejního prezidenta nebylo považované za pokus o sebevraždu, jelikož tomu nenasvědčovaly tehdejší okolnosti. S ohledem na současnou situaci to podle ní pokus být mohl, nemůže to však potvrdit.

Policejní exprezident měl krýt podvody a přijímat úplatky

Lučanský byl podle Denníku N podezřelý z přijetí úplatků ve výši přes půl milionu eur (13,2 milionu korun) za krytí podvodů již stíhaného podnikatele. List dříve uvedl, že Lučanský byl obviněn také v případu, ve kterém policie výměnou za úplatek v minulosti nestíhala synovce tehdejšího ministra hospodářství.

Lučanský rezignoval na post policejního prezidenta letos v létě po nástupu kabinetu premiéra Igora Matoviče. V roce 2018 Lučanský vystřídal v čele policie Tibora Gašpara, který byl dříve - patrně v jiných kauzách - rovněž obviněn a jehož soud také poslal do vazby.

Slovenská policie letos postupně zadržela a obvinila z různých deliktů včetně korupce více než desítku soudců. Stíhání čelí mimo jiné i někdejší šéf elitní složky prokuratury či někdejší vedení policie. 

Politické důsledky

Sebevražda může přispět ke zpochybnění procesu očisty slovenské justice, varoval Juraj Marušiak z Ústavu politických věd Slovenské akademie věd. „Případ Milana Lučanského je důsledkem praxe zatýkání lidí spojených s bývalou vládou za přítomnosti novinářů a za aktivního komentování vyšetřování afér bývalé vlády představiteli nynější vlády,“ napsal na webu deníku Pravda.

Nevyloučil, že Lučanského krok mohl být nepřímým přiznáním, ale při vysoké politizaci očisty státního aparátu může sebevražda přispět k tomu, že „namísto vytoužené obnovy důvěry občanů v právní stát si stále více lidí bude myslet, že policie, prokuratura či vězeňství slouží vládě, a ne právu a zákonům“.

Případ bude mít podle politologa politické důsledky – a to přesně opačné, než očekával premiér Igor Matovič se svou protikorupční rétorikou. Někdejší vládní tábor totiž získal mučedníka. „Hra s ohněm je nebezpečná vždy, a tím spíš, když se sirky dostanou do rukou lidí, kteří si nedokážou uvědomit důsledky svého počínání. A velmi často se obrací proti nim samým,“ varoval Marušiak s připomínkou, že první vláda polské strany Právo a spravedlnost (PiS) doplatila na podobnou aféru, kdy se při zatýkání zastřelila opoziční poslankyně obviněná z korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 1 hhodinou

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistánský soud poslal expremiéra Chána na 17 let do vězení kvůli státním darům

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 2 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 3 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 15 hhodinami
Načítání...