Evropská komise (EK) v pátek schválila podmínečnou registraci vakcíny proti covidu-19 od britsko-švédské firmy AstraZeneca na území Evropské unie. Oznámila to šéfka Komise Ursula von der Leyenová s tím, že se Komise řídila pátečním doporučením Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Očkovat by se měli lidé starší 18 let, není však zatím zcela jisté, jak vakcína funguje u lidí nad 55 let. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by první dodávky mohly dorazit do Česka za dva až tři týdny, neuvedl však, v jakém množství. Česko si objednalo tři miliony dávek pro 1,5 milionu lidí.
Evropská komise schválila registraci vakcíny AstraZeneca. Doporučila ji unijní léková agentura
Události: AstraZeneca míří s problémy do Evropy (zdroj: ČT24)
„Zabezpečení vakcín pro Evropany je nejvyšší prioritou. S nyní schválenou vakcínou AstraZenecy bude v Evropě k dispozici dalších 400 milionů dávek,“ uvedla von der Leyenová v prohlášení, které zveřejnila EK. Po přípravcích firem Pfizer/BioNTech a Moderna je to třetí vakcína, kterou mohou státy EU využívat.
V pátek odpoledne doporučení ke schválení vydala EMA. „Toto třetí souhlasné stanovisko dále rozšiřuje arzenál vakcín dostupných pro členské státy EU a EEA (Evropského hospodářského prostoru), s nímž mohou bojovat proti pandemii a ochránit své obyvatele,“ komentovala doporučení šéfka agentury Emer Cookeová.
V minulých dnech se v německých médiích objevily informace o tom, že vakcína britsko-švédského výrobce není účinná pro lidi starší 65 let. Německá očkovací komise poté ve čtvrtek doporučila, aby se látka podávala jen lidem do 64 let. EMA v pátek konstatovala, že většina testů na přibližně 24 tisíc lidech zahrnovala dobrovolníky ve věku do 55 let.
„Fakt, že je vakcína využitelná pro všechny věkové kategorie dospělých lidí, je dobrá zpráva. Výzkumníci potvrdili, že neměli dostatek dat v té nejvyšší věkové skupině, zároveň ale uvedli, že z těch ostatních věkových skupin a z klinických testů jasně vyplývá, že tato vakcína bude účinná a bude fungovat v pořádku,“ sdělil zpravodaj České televize v Bruselu Lukáš Dolanský.
Unie a AstraZeneca se přou o plnění smlouvy a počtu vakcín
EU se ovšem v současnosti s firmou dohaduje, jaké množství dávek dodá členským zemím v prvním čtvrtletí. Zatímco Unie trvá na původně dojednaných 80 milionech dávek v prvním čtvrtletí letošního roku, AstraZeneca hodlá s odkazem na výrobní potíže poskytnout necelou polovinu.
I proto v pátek Evropská komise zveřejnila smlouvu se společností AstraZeneca, aby dokázala, že má pravdu, když říká, že firma musí dostát svým závazkům, i kdyby měla vakcíny dovézt z Británie.
Mimo jiné i proto, že Unie zaplatila společnosti předem 336 milionů eur (8,8 miliardy korun). Z nich firma financovala dvě továrny v Evropě, ale podle agentury Reuters také dvě ve Velké Británii. A zatímco ty britské jedou naplno, ty evropské nikoliv. Což zabolí především Evropany.
Většinu klíčových pasáží kontraktu stanovujících termíny dodávek či ceny však společnost ponechala v utajení. Brusel nadále požaduje, aby AstraZeneca dodala v první fázi původně slíbené množství, výrobce však tvrdí, že jej k tomu smlouva přímo nezavazuje.
Komise se ve smlouvě zavázala uhradit předem zmíněných 336 milionů eur. Dvě třetiny této částky musela unijní exekutiva zaplatit do pěti dnů od podpisu smlouvy, zbytek později. Podle zdrojů z Komise zatím tato částka doplacena nebyla a Evropská komise ji v případě nedodržení smlouvy ze strany firmy neuhradí.
EU by mohla zablokovat vývoz vakcín
Reakcí na spor s AstraZenecou jsou v pátek zavedená pravidla, jimiž dala Evropská komise zemím možnost dočasně monitorovat a schvalovat export vakcín od společností, které mají s Unií uzavřenou smlouvu. Pokud výrobci vakcín nedodrží smlouvy s Evropskou unií, budou jim moci členské státy dočasně omezit vývoz očkovacích látek vyráběných v podnicích na území bloku. Případná omezení by ale měla podle unijních činitelů být až krajním řešením a týkat se nebudou dodávek do chudých zemí.
„Poskytli jsme firmám předběžné financování, aby mohly vybudovat kapacitu nutnou k výrobě vakcín s cílem zahájit jejich distribuci ihned po schválení. Nyní chceme jasně vědět, kam směřují vakcíny, které jsme si objednali, a zajistit, aby se dostaly k našim občanům,“ komentovala hlavní cíl nového mechanismu eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová.
Systém umožní zemím požadovat po výrobcích informace o vývozu mimo Unii, a to i za období minulých tří měsíců. Pokud se ukáže, že nějaká firma nemá dostatečné výrobní kapacity na to, aby splnila závazky ve smlouvách s EU, mohou státy společně s Komisí požadovat, aby část dávek mířících mimo Unii poskytla členským zemím.
Unijní činitelé přitom tvrdí, že k omezení nepovedou například týdenní výkyvy v dodávkách, ale pouze zásadní a systémové problémy. Tím by mohl být právě případ firmy AstraZeneca.