Johnson se v otázce nezávislosti bojí demokracie, obvinila ho skotská ministryně Sturgeonová

Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová obvinila britského ministerského předsedu Borise Johnsona, že se bojí demokracie v otázce dalšího referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Šéfka Skotské národní strany (SNP) v sobotu řekla, že pokud její strana vyhraje v květnových volbách do skotského parlamentu, prosadí vypsání nového referenda. Johnson už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí, voliči totiž nezávislost odmítli v hlasování z roku 2014.

Nicola Sturgeonová
Zdroj: Reuters Autor: Russell Cheyne

Vedení SNP však tvrdí, že většina Skotů podpořila setrvání v Evropské unii v referendu o brexitu v roce 2016, a nesouhlasí proto s odchodem z EU. To podle nich zásadně mění situaci a vyžaduje nové referendum o nezávislosti Skotska.

„Bojí se demokracie,“ řekla Sturgeonová televizi BBC. „Pokud SNP za několik měsíců vyhraje ve Skotsku volby s návrhem, abychom lidem dali tuto možnost si vybrat, tak jaký demokrat se tomu může právoplatně postavit?“ dodala.

Johnson tvrdí, že SNP referendum o nezávislosti roku 2014 prezentovala jako záležitost, která se dává k posouzení lidu jen jednou za generaci. Nemůže proto podle něj po necelých deseti letech trvat na vypsání dalšího plebiscitu.

SNP však nyní s odkazem na brexit slibuje, že pokud volby vyhraje, schválí ve skotském parlamentu zákon, podle nějž bude možné referendum uspořádat, jakmile odezní pandemie covidu-19. Britská vláda s tím pak může buď souhlasit, nebo se snažit zákon napadnout u soudů, proti čemuž se však hodlá skotská strana vehementně bránit.

Brexit oživil diskuze o nezávislosti i v Severním Irsku

Brexit oživil diskuse o nezávislosti i v Severním Irsku, kde se lidé v roce 2016 také vyjádřili většinově pro setrvání v EU. Tamní republikáni prosazují připojení k Irsku, zatímco unionisté chtějí setrvat ve svazku s Británií.

Podle průzkumu, který v sobotu zveřejnil britský list The Times, nyní podporuje vypsání referenda o budoucnosti země v příštích pěti letech 51 procent obyvatel Severního Irska oproti 44 procentům, kteří jsou proti. Pro spojení s Irskem se přitom vyjádřilo 42 procent respondentů, setrvání ve Spojeném království jich podporuje 47 procent.

„Pokračuje u nás nezastavitelná debata o naší ustavní budoucnosti,“ napsala na Twitteru zástupkyně severoirské první ministryně Michelle O'Neillová z republikánské strany Sinn Féin. „Je čas, aby irská vláda zesílila přípravy. Dokážeme překonat bariéry, které nás rozdělují, a vybudovat nové Irsko.“

První ministryně Fosterová z Demokratické unionistické strany (DUP) ale její výroky kritizovala s tím, že není čas na debaty o ústavních změnách v čase pandemie. „Všichni víme, jak dokáže hlasování o hranicích rozdělovat, a v Severním Irsku se teď musíme sjednotit v boji proti covidu,“ řekla Fosterová televizi Sky News.

Skotsko a Severní Irsko jsou stejně jako Anglie a Wales součástí Spojeného království. Mají ale vlastní zákonodárný sbor a vládu, která má do určité míry omezené pravomoci. Podobný typ samosprávy mají i Velšané. Záležitosti Anglie spravuje ústřední vláda v Londýně.