Britský premiér Boris Johnson poprvé od nástupu do funkce navštívil Severní Irsko a jednal se zástupci tamních politických stran. Předsedkyně republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová před schůzkou s ním řekla, že pokud dojde k brexitu bez dohody, mělo by se v Severním Irsku konat referendum o jeho případném sjednocení s Irskou republikou. Odpoledne hovořil Johnson se zástupci Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu jeho konzervativců. Šéfka DUP Arlene Fosterová míní, že v otázce brexitu lze dosáhnout kompromisu.
„Nechápu, jak by mohla Británie vytáhnout tuto část Irska z Evropské unie (…) a s klidnou tváří říci komukoli z nás, kdo žijí na tomto ostrově, že bychom neměli dostat demokratickou příležitost (…) rozhodnout o své budoucnosti,“ uvedla podle agentury Reuters McDonaldová. Kdyby obyvatelé Severního Irska nedostali po brexitu možnost rozhodnout se v referendu, zda setrvají ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem, nebo zda se spojí s Irskou republikou, a zůstanou tak součástí Evropské unie, bylo by to podle šéfky republikánské strany Sinn Féin „naprosto skandální“.
Johnson při příjezdu na sérii jednání řekl, že očekává, že „brexit asi přijde na pořad dne“. Za klíčový bod rozhovorů ale označil situaci kolem nefunkční severoirské vlády. Koaliční kabinet unionistů a zastánců sjednoceného Irska se rozpadl už v lednu 2017. K jeho obnovení nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Sinn Féinn a DUP nedokázaly překonat rozpory mimo jiné právě kolem plánovaného odchodu Británie z EU.
V Severním Irsku žijí katoličtí republikáni usilující o odtržení od britské koruny a spojení s Irskem a protestantští unionisté toužící po zachování co nejtěsnějšího svazku s Londýnem. Spor byl příčinou desítky let trvajícího násilí a terorismu. Vyřešit se ho podařilo v roce 1998 Velkopáteční dohodou, v níž se republikáni smířili se setrváním ve Spojeném království s podmínkou zajištění velmi těsných vztahů s Irskem. Ty jsou nyní kvůli brexitu ohroženy.
Johnson přijel na horkou půdu
Po odpoledním jednání s představiteli DUP Johnson z místa odjel, aniž poskytl komentář médiím. Šéfka strany Fosterová v rozhovoru s novináři hovořila o možném brexitovém kompromisu, přičemž „rozumnou cestu vpřed“ by podle ní mohla otevřít větší vstřícnost Dublinu. „Existují způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat, bude-li ochota na obou stranách,“ řekla.
DUP a Johnson na straně jedné a Dublin, potažmo celý zbytek EU na straně druhé, se rozchází především v pohledu na takzvanou irskou pojistku, která je součástí brexitové dohody dojednané s Bruselem bývalou premiérkou Theresou Mayovou. Opatření má zajistit, aby se po brexitu neobnovily klasické hraniční kontroly mezi Irskem a Severním Irskem, avšak mimo jiné by vytvořilo jisté regulační rozdíly mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.
„Pojistka je trvající a zásadní závadou dohody o odchodu (Británie z EU) a je velmi důležité, aby zmizela,“ řekla Fosterová. Sporný mechanismus, který by udržel Británii v bezcelní zóně EU i po brexitu a Severní Irsko by donutil dodržovat část pravidel jednotného unijního trhu, by podle Fosterové „v podstatě rozbil“ Spojené království. Scénář možného odchodu Británie z evropského bloku bez dohody je podle šéfky DUP na stole jen proto, že Brusel je agresivní a chce Spojené království rozbít.
Fosterová a další představitelé DUP se s britským premiérem setkali už v úterý večer. Nejmenovaný „vlivný zákonodárce“ severoirské strany řekl Reuters, že při pracovní večeři se hovořilo mimo jiné o možnosti doplnit pojistku o časový limit na její platnost.
Johnson však tuto variantu jasně odmítl minulý týden při projevu v dolní komoře britského parlamentu, nehledě na to, že pro Brusel je nepřípustná stejně jako jakékoli jiné změny „rozvodové“ dohody. Britský ministerský předseda řekl, že přijatelná je pro něj pouze brexitová dohoda, v níž irská pojistka nebude. Británie podle něj 31. října EU opustí bez dohody, pokud druhá strana na jeho požadavek nepřistoupí.
