Události: Selhání bezpečnosti
Nejdřív dav Trumpových příznivců rozbil okno do vstupní haly budovy Kapitolu. Na jejím druhém konci zase dveře, které byly provizorně zajištěné ocelovou trubkou, nevydržely nápor. Poté v sídle Kongresu začalo rabování.
Policistů a strážců bylo zprvu v budově málo a situaci podcenili. Podle bývalého velitele speciálního oddělení SOG Lumíra Němce zejména nemělo dojít k průniku protestujících dovnitř. „Tam je základní problém, že se lidé neměli dostat do budovy. To, že se tam dostali, beru jako fatální selhání ochrany,“ řekl.
Pětice policistů proti obklopení davu nemá šanci
„Když se očekává demonstrace, tak ta ochrana je několikastupňová. Máte několik perimetrů, které se postupně uzavírají, aby se zabránilo, že se lidi dostanou až k tomu chráněnému prostoru,“ popisuje Němec.
Během čtvrtečního útoku na Kapitol se to ale nestalo. Policie se před budovou nezformovala včas a nezatarasila přístupové cesty.
Vevnitř se pak podle zažitých postupů nesešikovala a dovolila vzniknout několika nezávislým potyčkám. „Jestliže máte někde pět policistů proti rozlícenému davu, který je může obklopit, tak jejich šance jsou minimální,“ uvedl odborník.
U vstupu do kuloárů ostraha v nastalém zmatku zastřelila ženu, která chtěla zdolat zátarasy. Incidentu přitom přihlíželi uniformovaní policisté. Podle Lumíra Němce měli možnost střelbě předejít. „Kdyby se snažili dostat mezi dveře a dav, tak by to mělo logiku,“ komentuje video ze středeční situace bezpečnostní expert.
Na jiných záběrech se policista s násilníky dokonce vyfotil. Jiné video zase ukazovalo, jak lehce dav jednou z nejdůležitějších budov ve Spojených státech postupoval. Obnovit kontrolu pomohl až zásah Národní gardy a vyhlášený zákaz vycházení.
Kongresová policie si nevyžádala posily
Viníky bezprecedentního narušení své bezpečnosti chce Kongres co nejrychleji vypátrat. FBI se v současné době probírá stovkami videí a fotografií, které mají prokázat vinu jednotlivých osob. Policejní složky rovněž postupně rekonstruují průběh incidentu a to, jak se proměnil z protestního pochodu v násilné střety s policisty a ochrankou.
Podle agentury Reuters se jedná o jednu z největších chyb bezpečnostních složek za poslední léta. Média upozornila i na zjevný nepoměr mezi tím, jak probíhal zásah proti násilnému davu v Kapitolu, a tím jak tvrdě pořádkové síly zasahovaly proti často zcela poklidným demonstracím proti rasové diskriminaci, které se loni konaly v celých Spojených státech po smrti Afroameričana George Floyda.
Kongresová policie má dva tisíce příslušníků a předem si nevyžádala součinnost dalších bezpečnostních složek, i když o předpokládaném rozsahu protestu v centru Washingtonu věděla předem. „Nemám tušení, jak to, že na to nebyli připraveni. Bylo to nad jejich síly, neměli potřebné prostředky. Přece musíte být schopni ubránit Kapitol, tohle není v pořádku,“ citoval deník The New York Times bývalého šéfa washingtonské policie Charlese Ramseyho.
Policisté asi nepočítali s útočícími demonstranty, myslí si expert
Podle Radomíra Ščurka z Fakulty bezpečnostního inženýrství na VŠB-TU Ostrava je dvoutisícová velikost jednotky, která má za úkol chránit Kapitol, dostatečná. „Proč nikdo nezavolal posily? Proč jich tam bylo málo? Proč byli překvapeni? Možná počítali s tím, že budou demonstranti jen vykřikovat. To ještě nemusí nikomu vadit, pokud ale na policisty zaútočí, je to něco jiného,“ popisuje Ščurek.
V takovém případě se policisté podle odborníka musí snažit protestující zastavit a vyzývat je, aby nepokračovali v útocích. Pokud se tak nestane, mohou použít donucovací prostředky. „Z našeho hlediska by byly použity nejdřív teleskopické obušky, bylo by tam vytlačování a vytvořil by se kordon. Spojené státy jsou ale specifické v tom, že tam má zbraň každý a hned po ní sahá,“ řekl Ščurek.
Frustrace může dovést dav až do extrému, tvrdí psycholožka
Co se týče způsobu přemýšlení rozzuřeného davu protestujících, podle psycholožky Simony Hoskovcové z českého policejního prezidia je nejprve potřeba se zamyslet, z jakého důvodu tito lidé přišli před Kapitol.
„Může za tím stát třeba frustrace nebo pocit, že přicházejí o bezpečí. Určitá atmosféra ve společnosti vytváří dobré podhoubí pro to, aby přišla nějaká autorita s jasnou myšlenkou, kterou ten dav ve stavu frustrace snadno uchopí a dokáže ji dovést ještě do většího extrému,“ tvrdí Hoskovcová.
„Člověk se dostane do jakéhosi vzrušení, kdy je kapacita rozumného myšlení omezena. Začne si říkat, že se odehrává něco velkého a má právo třeba rozbíjet věci. Na důsledcích mu už tolik nezáleží,“ podotkla psycholožka. Emoce strachu je v tu chvíli potlačena silnější emocí, ať už je to vztek, nebo hrdost. Hladina vnímání nebezpečí je v tu chvíli u protestujících podle Hoskovcové snížená.
Politici kritizují počínání policistů
Demokratka Zoe Lofgrenová, která předsedá jednomu z výborů Sněmovny reprezentantů, řekla, že narušení bezpečnosti Kapitolu je vážná věc a že zásah by měl prošetřit Kongres. Další demokratická kongresmanka Val Demingsová míní, že je „bolestně zjevné“, že policie nebyla na střet s demonstranty připravená. Podle ní neměla k dispozici dost lidí ani plán, jak postupovat.
Demokratka Karen Bassová rozhořčeně komentovala příspěvky na sociálních sítích o pózujícím policistovi, který si udělal selfie s demonstrantem. „Udělali byste si selfie s člověkem, který zrovna loupí v bance?“ uvedla.
Tentokrát ale takový plán nebyl k dispozici a posily povolala až starostka Washingtonu Muriel Bowserová. Ta si vyžádala pomoc národní gardy až 45 minut poté, co se dav dostal do sídla Kongresu.
