Prosinec 2006 - Vytvořen portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách).
Leden 2007 - Portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit už více než milion dokumentů.
5. dubna 2010 - Na WikiLeaks byla zveřejněna videonahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí.
Červenec 2010 - Do vazby byl vzat americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning kvůli podezření ze zveřejnění přísně tajných informací. V on-line korespondenci se údajně vychloubal, že získal 260 tisíc amerických tajných zpráv a odeslal je WikiLeaks.
26. července 2010 - Server zveřejnil 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.
21. srpna 2010 - Agentury uvedly, že Assange je podezřelý, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Stockholmská prokuratura téhož dne zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.
22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.
18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.
24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl Assangeovo odvolání.
7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.
14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 tisíc liber (7,1 mil. korun). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.
2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.
16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něj proti vydání odvolal.
30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta.
19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.
16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl.
5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200 tisíc liber (asi 6,3 milionu korun) složenou za šéfa WikiLeaks Assange.
25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu.
16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange. Jeho verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud.
13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Další část případu byla odložena o týden později.
14. prosince 2015 - Švédsko a Ekvádor uzavřely dohodu, která umožní Assange vyslechnout v budově ambasády.
4. února 2016 - Assange v prohlášení uvedl, že je připraven v pátek 5. února opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Britská policie nicméně dala najevo, že Assange v každém případě zadrží, jakmile ambasádu opustí.
19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany.
3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači.
19. května 2017 - Švédské státní zastupitelství oznámilo, že prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie nicméně uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen.
11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci udělil Assangeovi občanství.
6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti.
11. dubna 2019 - Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho pak shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance ho poslal do vazby. Americké ministerstvo spravedlnosti Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů.
1. května 2019 - Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. O den později začal britský soud projednávat jeho vydání do USA.
20. května 2019 - Švédská prokuratura oznámila, že požádala o formální zadržení Assange kvůli obvinění ze znásilnění.
23. května 2019 - Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů.
11. června 2019 - Spojené státy formálně požádaly Británii o vydání Assange.
19. listopadu 2019 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění.
4. ledna 2021 - Britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do Spojených států. Soudkyně Vanessa Baraitserová podle agentury Reuters rozhodnutí nevydat Assange mimo jiné zdůvodnila obavou, že by mohl spáchat sebevraždu.
6. ledna 2021 - Britský soud zamítl žádost Assange o propuštění na kauci, Australan tak zůstává ve vazbě.
Zdroj: ČTK