Už víc než rok platí takřka úplný zákaz výlovu tresky v Baltském moři. K omezení dovedl evropské úřady katastrofální úbytek této ryby v tamních vodách. Podle některých vědců nemusí ani zákaz pomoci. Regulace tvrdě dopadá i na polské rybáře, kteří se právě na tento druh často specializovali.
Jednou z příčin problému je katastrofální znečištění východního Baltu, který ztrácí slanost. Přispívá k němu i změna klimatu. Teplota moře roste každých deset let o stupeň a půl. Tresce přitom svědčí právě studenější vody.
„V hlubších vrstvách, tam, kde se ryby rády rozmnožují, je voda stále méně svěží, je tam méně kyslíku. To znamená, že treska přichází o místa, kde se obyčejně třela,“ vysvětluje mořský biolog Tomasz Kijewski. Je přesvědčen, že treska je z těchto vod nenávratně ztracena.
Rybáři doufají v opak. V dříve rušném přístavu ve Wladyslawově dál chystají sítě nebo doplňují zásoby ledu. Někdejší symbol polského rybolovu – tresku – ale z moře už vozit nesmí. Mnohé firmy přitom lovily jen ji.
„Podnikatel přemýšlí, co má dělat dál. Z čeho bude žít, z čeho udrží svou firmu, lidi, které zaměstnal. Tady je situace katastrofální,“ lamentuje předseda Svazu mořských rybářů Jacek Wittbrodt. Svaz jednal o kompenzacích od Unie i Polska, zatím bez uspokojivého výsledku.
Amatéři
Tresek zůstalo v Baltském moři tak málo, že zákaz výlovu se netýká jen profesionálních rybářů, ale i těch amatérských. V poslední dekádě jich na polské pobřeží přijíždělo stále víc.
Leszka Wisńiewského znají v přístavu všichni. Říká si kapitán Pirát. Vedle komerčního rybolovu se živí i pořádáním výprav pro sportovní rybáře. Ti za ním přijížděli často právě kvůli treskám. Letos poprvé po třiceti letech s nimi na moře nevyplul ani jednou. „Výzkumy můžou ukázat, jestli přibylo mladých tresek, potěru, nebo nepřibylo. Protože čím bude víc mladých ryb, tím bude lépe,“ doufá.
