Evropská unie by měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku, kde jsou lidé stále popravováni a zavíráni za své názory. Prohlásila to jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která v Evropském parlamentu převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. EP ji letos udělil oponentům režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, který násilně potírá demonstrace vyzývající k uspořádání svobodných voleb. Zástupci unijních zemí se také shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem.
„Podpora lidských práv a demokracie není vměšováním, ale povinností každé země, která si váží sebe sama. Bez svobodného Běloruska není zcela svobodná ani Evropa,“ prohlásila při přebírání ceny Cichanouská, která v srpnových prezidentských volbách stanula proti Lukašenkovi a později byla nucena zemi opustit do litevského exilu.
EU by podle ní měla být odvážnější a Bělorusy v boji za demokracii „podpořit nyní, nikoli zítra nebo někdy v budoucnu“.
Země EU se předběžně shodly na rozšíření sankcí
Evropský blok kvůli volebním manipulacím Lukašenka neuznává jako prezidenta a po počátečních neshodách mezi členskými státy jej v listopadu zařadil na sankční seznam téměř šesti desítek činitelů odpovědných za falšování voleb a potlačování následných protestů.
Ve středu se podle diplomatických zdrojů velvyslanci členských zemí předběžně shodli na rozšíření seznamu o dalších 29 činitelů, kteří budou mít zmrazený majetek a zakázané cesty do EU. Přibude na něj rovněž sedm veřejných či soukromých subjektů, které podporují Lukašenkův režim. Občané a firmy z Unie s nimi budou mít zakázáno jakkoli obchodovat. Podrobnosti diplomaté nesdělili, dohodu má formálně stvrdit čtvrteční ministerské zasedání, po němž budou jména oficiálně publikována v úředním věstníku.
Zvláště pobaltské státy či Polsko usilují o větší finanční podporu podmíněnou demokratickými změnami, na níž se však EU zatím neshodla. Sama Cichanouská již dříve vyzvala k výraznějšímu ekonomickému tlaku na lidi v Lukašenkově bezprostředním okolí, které by režim připravil o finanční zdroje.
Šojdrová: Europoslanci se chystají do Běloruska
Evropský parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod.
Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), která jako jedna z prvních udělení ceny běloruské opozici navrhla, by nemělo zůstat pouze u tohoto symbolického gesta podpory. Europoslanci se podle ní v současnosti chystají na cestu do Běloruska.
„Jejím cílem bude monitoring situace, ale i snaha podpořit protesty opozice a pomoci občanům, kteří jsou zavíráni a perzekvováni za své občanské opoziční postoje. Mým cílem bude především podpořit studenty, kteří v Bělorusku v tuto chvíli nemají budoucnost,“ přiblížila česká politička.
Mezi dřívější laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu korun).
