Slovensko reformuje soudnictví. Ústavní změny ve středu potvrdil parlament. Ten zároveň rozhodl, že se neoslabí nezávislost prokuratury. Součástí reformy je oslabení pravomocí ústavního soudu a vytvoření nového správního soudu. Opozice předlohu kritizovala. Vládní koalice kromě toho prosadila také obecné principy nových pravidel důchodového systému.
Změny v soudnictví zdůvodnila vláda premiéra Igora Matoviče snahou o obnovu důvěry lidí ve stát. Reformovat soudní systém byl jedním z pilířů předvolební kampaně Matovičova hnutí OĽANO. Reagovalo tak na silný protestní hlas veřejnosti po vraždě novináře Jána Kuciaka v únoru 2018.
Novou úpravu fungování justičního systému sněmovna podpořila poté, co policie během roku zadržela a obvinila v různých kauzách kromě jiných více než desítku soudců a šéfa elitní složky prokuratury.
Slovensko po vzoru Česka zřídí nejvyšší správní soud, který bude rozhodovat například o návrhu na rozpuštění politických stran, dále o zákonnosti komunálních voleb a voleb do krajské samosprávy a také projedná disciplinární delikty soudců či prokurátorů. Zmíněnými záležitostmi se nyní zabývají například nejvyšší či ústavní soud.
Poslanci do ústavy zařadili také ustanovení, že ústavní soud nebude mít pravomoc posuzovat soulad ústavního zákona s ústavou. Tuto možnost mu výslovně nedává ani stávající text ústavy, ústavní soud si ji ale sám přiznal loni, kdy rozhodl, že ústavní zákon a další zákon o bezpečnostních prověrkách soudců jsou protiústavní. Reforma justice počítá také s tím, že v jednom volebním období nedojde k obměně většiny členů ústavního soudu.
Nová úprava umožní stíhat soudce, kteří spáchali rozhodnutím trestný čin
Soudce na Slovensku za jejich rozhodování sice nadále nebude možné stíhat, to se ale nově již nebude vztahovat na případy, pokud dotyčný svým rozhodnutím spáchá trestný čin.
To by se mohlo vztahovat právě na soudce, kteří jsou po „čistce“ policie obvinění z toho, že v projednávaných případech vydávali rozhodnutí na základě úplatků.
Nově již na rozhodování o vazebním stíhání soudců obecných soudů nebo generálního prokurátora také nebude potřebný předchozí souhlas ústavního soudu.
Nezávislost prokuratury se neomezí
Z důvodu nesouhlasu části poslanců vládní koalice, která má ve sněmovně ústavní většinu, parlament neomezil nezávislost prokuratury. Jeden z koaličních poslanců navrhoval, aby veřejnou kontrolu nad činností prokuratury vykonávala vláda a parlament.
Do ústavy se dostaly také obecné principy změn důchodového systému. Nadále nebude stanovena horní hranice věku při odchodu do starobního důchodu, kterou na úrovni 64 let prosadila loni předchozí vláda.
Opozice některé změny ústavy kritizovala. Expremiér a šéf nejsilnější opoziční strany Smer-SD Robert Fico tvrdil, že vládní většina demontuje právní stát, když ústavní soud již nebude moci posuzovat ústavnost schválených ústavních zákonů. Podle něj tato změna může vyvolat vůči Slovensku řízení ze strany Evropské unie ohledně porušování principů právního státu.
Schodek bude příští rok činit 211 miliard korun
Parlament rovněž schválil vládní návrh rozpočtu. Jde o první rozpočet tohoto kabinetu, po letošních únorových parlamentních volbách hospodařil podle plánu předchozího premiéra Petera Pellegriniho (tehdy Smer-SD).
Nyní se počítá s tím, že v roce 2021 by schodek měl klesnout zhruba na osm miliard eur (211 miliard Kč) z rekordních 11,95 miliardy eur (315 miliard Kč) plánovaných na tento rok. V rozpočtu je vyčleněna rezerva ve výši asi jedné miliardy eur (přes 26 miliard Kč). Veřejné finance kromě státního rozpočtu zahrnují například i hospodaření samospráv či systém zdravotního a sociálního pojištění.
