Během konfliktu na severu Etiopie už zemřely stovky vojáků. Vláda popřela, že by zemi hrozil chaos

Konflikt v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, si už vyžádal životy několika stovek vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však popřel, že by Etiopii hrozil chaos. Vedení Tigraje dříve podle serveru BBC vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Armádní představitel ze sousedního státu Amhara agentuře Reuters sdělil, že v rámci tigrajských jednotek je už pět set padlých. Také etiopská armáda podle dalších tří zdrojů agentury už přišla o stovky vojáků.

„Strach, že v Etiopii propukne chaos, je neopodstatněný a je výsledkem nedostatečného pochopení našeho kontextu,“ napsal premiér na Twitteru v reakci na obavy z hrozící občanské války.

Ubezpečil také, že operace brzy skončí, až se s jejich pomocí podaří ukončit „beztrestnost“ v regionu a nastolit „vládu práva“. Debretsion Gebremichael, který stojí v čele Tigraje, ale dříve uvedl, že severní region se bude bránit, dokud nebude federální vláda souhlasit s jednáními.

Armádní operace začala ve středu, kdy premiér obvinil síly TPLF (Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu) z útoku na vojenskou základnu v Tigraji. V pátek premiér oznámil, že nálety na několika místech v okolí hlavního města Tigraje zcela zničily rakety a další těžké zbraně. Podle zdrojů Reuters v neděli v částech regionu probíhaly těžké boje.

OSN: V ohrožení je 9 milionů lidí

K rychlému uklidnění situace vyzval minulý týden generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. OSN v sobotu varovala, že vyostření konfliktu na severu Etiopie by mohlo vyhnat z domovů až devět milionů lidí. Boje podle ní blokují dodávky potravin a brání poskytování jiné pomoci.

Znepokojení nad vývojem v zemi vyjádřil v neděli také papež František, který na Twitteru vyslovil přání, aby byl ozbrojený konflikt v Etiopii ukončen. Papež zároveň vyzval k modlitbám.

Tigrajci jsou etnikum, které tvoří asi pět procent etiopského obyvatelstva. Po dlouhá léta měli pod kontrolou etiopskou politiku. Jejich vliv se však zmenšil, když se v roce 2018 k moci dostal Abiy Ahmed z etnika Oromo a poté, co strana TPLF loni vystoupila z jeho koalice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...