Do Etiopie dorazila poprvé za dvacet let eritrejská delegace, aby zde diskutovala o míru a vypořádání hraničního sporu. Diplomatická jednání přichází poté, co etiopský premiér Abiy Ahmed uznal mírovou smlouvu z roku 2000. Ta ukončila pohraniční válku mezi oběma zeměmi, při které zemřely desítky tisíc Eritrejců. Ahmed po jednání oznámil, že etiopské aerolinky brzy obnoví lety do Eritreje a obě země si vymění neupřesněná území.
Ahmed prohlásil, že vztahy mezi oběma státy se zlepší a hranice mezi nimi zanikne. „Otevřeli jsme dveře míru,“ citovala agentura Reuters eritrejského ministra zahraničí Usmána Sáliha. Spolu s ním přijel do Etiopie poradce eritrejského prezidenta a vyslanec země při Africké unii (AU).
Nový etiopský premiér slíbil kromě bezpodmínečné usmíření se sousední Eritreou také propuštění desetitisíců vězňů a částečnou privatizaci. Jeho plány se ovšem části společnosti nezamlouvají. V sobotu měl premiér projev, při němž někdo zaútočil granátem a zabil dva lidi. Spekuluje se o tom, že šlo o politicky motivovaný čin.
Eritrea byla dříve součástí Etiopie, v roce 1991 ale získala po třiceti letech bojů samostatnost. Mezi lety 1998 až 2000 probíhala mezi státy další krvavá válka, která připravila o život na 70 tisíc lidí. Ani po uzavření mírové smlouvy ale země nenavázaly diplomatické vztahy kvůli trvajícímu hraničnímu sporu.
Poválečná komise totiž rozhodla, že město Badme a několik dalších území připadne Eritreji, což Etiopie odmítla přijmout a ze sporného území nestáhla své vojáky. Eritrea proto Etiopii obvinila z okupace. Obnovení diplomatických styků teď Eritrea, kde dlouhodobě panuje diktatura, podmínila etiopským souhlasem s poválečnou hranicí.
Etiopie v červnu zrušila výjimečný stav
Na přelomu let 2015 a 2016 zahynulo v Etiopii téměř 700 lidí při protestech v oblasti obývané Oromy, kteří si stěžují na útlak. Projevy nespokojenosti se následně rozšířily i do dalších částí země a Etiopie zažila několikaměsíční období protivládních demonstrací.
Kvůli nepokojům vyhlásil kabinet předchozího premiéra Hailemariama Desalegna v říjnu 2016 výjimečný stav, který byl v platnosti až do srpna loňského roku. V mezidobí úřady zatkly tisíce osob. Některé z nich mučily, upozornila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Další výjimečný stav byl zaveden letos v únoru po Desalegnově rezignaci, za současného premiéra se ale Etiopie postupně stabilizovala natolik, že parlament začátkem června odsouhlasil zrušení tohoto opatření.
Etiopie je druhou nejlidnatější zemí Afriky a jedním z hlavním spojenců USA v regionu, zejména v boji proti islamistům v sousedním Somálsku.
