„Když se nesjednotíme, Morales se vrátí.“ Rok po jeho úprku může v Bolívii triumfovat exprezidentova strana

V Bolívii po rok dlouhém čekání začínají parlamentní a prezidentské volby. Poté, co byly ty loňské zdiskreditovány a bývalý prezident Evo Morales utekl ze země, muselo být nové hlasování již třikrát odloženo kvůli pandemii covidu-19. Vlády se prozatímně ujala konzervativní právnička Jeanine Áňezová, která však kandidovat nechce a novým zájemcům tak vzrostly naděje. Favoritem je Luis Arce, člen Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).

Podporovatelé politické strany MAS na shromáždění v El Alto
Zdroj: Reuters Autor: David Mercado

Bolívie se snaží najít prezidenta od loňského října, kdy volby skončily protesty, násilím, útěkem a v třiceti případech i smrtí. Nové hlasování by mělo být po mnoha odkladech dokonáno 18. října.

V loňských volbách sice zvítězil již počtvrté Evo Morales, jenž v zemi vládl od roku 2006, a jeho Hnutí za socialismus (MAS), opozice a po ní i Organizace amerických států (OAS) označily výsledky za zmanipulované. Morales pod tlakem armády následně ze země emigroval.

Prozatímní prezidentkou se stala Jeanine Áňezová z pozice druhé místopředsedkyně Senátu poté, co všichni ostatní vysocí představitelé, kteří se měli podle ústavy ujmout vedení země, z vlasti rovněž utekli. V úřadu pak Áňezovou potvrdil soud.

S tím, že by kandidovala na legitimní prezidentku, se ale od počátku nepočítalo. Po nástupu do úřadu takovou možnost sama vyloučila a zavázala se, že zemi pouze dovede k transparentním novým volbám. Následně v lednu však své rozhodnutí změnila a kandidaturu oznámila. To se ale setkalo s kontroverzí.

V září proto svou kandidaturu opět stáhla s tím, že chce sjednotit hlasy proti Moralesově straně MAS, která do voleb opět jde. Rozhodnutí dle svých slov učinila kvůli „riziku, že se demokratické hlasy rozdělí mezi několik kandidátů a kvůli tomuto rozdělení volby vyhraje MAS“.

Jeanine Áňezová během ceremonie, na které oznámila svou kandidaturu na prezidentku
Zdroj: Reuters
Autor: David Mercado

 „Když se nesjednotíme, Morales se vrátí; když se nesjednotíme, demokracie prohraje; když se nesjednotíme, vyhraje diktatura,“ varovala.

Úplná pravda za jejím odstoupením z volebního klání ale může být trochu jinde. Konec kandidatury totiž Áňezová oznámila den poté, co byl zveřejněn nový předvolební průzkum. Podle něj si stála na čtvrtém místě, o hlasu pro ni uvažovalo pouze sedm procent voličů.

Morales utekl, jeho hnutí zůstalo

Favoritem prezidentských voleb je podle posledních průzkumů kandidát MAS Luis Arce, který byl ministrem hospodářství po celou dobu Moralesovy vlády od ledna 2006 do loňského listopadu a jehož by volilo asi 30 procent voličů.

Druhý by byl s asi 24 procenty hlasů někdejší novinář a exprezident Carlos Mesa, který stál v čele Bolívie v letech 2003 až 2005 a v loňských volbách skončil podle oficiálních výsledků druhý. Třetí příčku drží v průzkumech s asi 12 procenty advokát a výrazná postava loňských povolebních protestů proti Moralesovi Luis Fernando Camacho.

Carlos Mesa se zdraví s podporovateli po konferenci v La Paz
Zdroj: Reuters
Autor: Carlos Garcia Rawlins

Prezidentem je v Bolívii tradičně zvolen ten, kdo získá v prvním kole nejméně 40 procent hlasů a před druhým v pořadí má náskok nejméně 10 procentních bodů, nebo pak vítěz druhého kola. Do něj postupují dva kandidáti s nejlepším výsledkem v kole prvním.

Zatím je pravděpodobné, že se druhé kolo bude muset konat. Možné je ale i to, že Arce vyhraje už v prvním kole. Asi třetina voličů je totiž zatím nerozhodnutá. Arcemu může nahrát i nízká volební účast z obav nákazy koronavirem, protože voliči MAS jsou více disciplinoví, míní bolivijský analytik José Luis Gálvez.

Vyloučit se ale nedají opět ani povolební protesty. Arce totiž prohlásil, že jediný způsob, jak může Mesa vyhrát už v prvním kole, je zmanipulování voleb. Též Andrónico Rodríguez, který je - podobně jako kdysi býval Morales - zástupcem pěstitelů koky, uvedl, že v případě prohry Moralesova MAS vyjdou příznivci exprezidenta do ulic „bojovat za znovupřevzetí moci“.

Dění ovlivňuje na dálku

Šedesátiletý Morales, který byl prvním indiánským prezidentem Bolívie, kandidovat nemůže. V současné době žije v exilu v Argentině a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu. Po listopadovém útěku z vlasti podněcoval své příznivce k demonstracím proti prozatímní vládě, kterou viní z puče.

Doma má ostatně stále mnoho příznivců, kteří manifestují v ulicích a slíbili vyjít demonstrovat i v případě, že jejich kandidát volby nevyhraje.

Téma etniky v zemi stále hlasitě rezonuje. Ještě před týdnem, 12. října, vyšly do ulic tisíce indiánů, kteří demonstrovali za práva domorodých obyvatel. V barevných pončech a indiánských čelenkách manifestovali u příležitosti výročí, kdy Kryštof Kolumbus v roce 1492 poprvé doplul do Ameriky. A právě 12. říjen je pro ně datem katastrofy, jímž se začala genocida, vykořisťování, vyvlastňování a otroctví, ozývalo se během protestů.

Když nevyšlo prezidentování, zkoušel své štěstí Morales také v parlamentu. Jen několik týdnů před nynějšími volbami soud ale definitivně zmařil jeho plán ucházet se v nich o post senátora. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že Morales, který se odstěhoval do Argentiny, trvale nežije v oblasti, za kterou hodlal kandidovat.

Přesto se nevzdává. Svého koně Arceho hlasitě podporuje a v jeho úspěch pevně věří, jak ukazuje i jeho twitterový účet. Dle svých slov chce dokončit to, co zůstalo rozpracováno nebo bylo zničeno. Za současnou zdravotní a ekonomickou krizi viní současnou vládu a tvrdí, že pouze „Lucho“ Arce má kompetence stát se novým prezidentem. 

Áňezová prý nedostála slibu změny

Vyvstává otázka, proč si hnutí MAS udržuje stále tolik podpory. Roli by mohlo hrát třeba to, že kritické hlasy míří na současnou prezidentku s tím, že nastoupila do funkce se slibem změny, svému slovu ale prý nedostála.

Ve společnosti může rezonovat to, že se Bolívie nachází na prahu ekologické katastrofy. Tuto skutečnost ostatně ignoroval celé roky i Morales. A ani Áňezová nebrala petice vážně, upřednostňovala lobbisty z agrobyznysu a navzdory rétorice jsou její činy mnohými označovány za pouhé pokračování Moralesovy vlády.

Během jejího úřadování také vzrostla nezaměstnanost z 4,2 procenta na celých dvanáct procent. Možná i to je něco, co ani zarytí příznivci pravice nedokáží skousnout.