Povolební krize v Kyrgyzstánu se prohlubuje. Hádají se už i tamní opoziční strany

Krize v Kyrgyzstánu se ve středu prohloubila o spory mezi tamními opozičními stranami. Jak informovala agentura Reuters, prezident Sooronbaj Žeenbekov vyzval k dialogu zástupce všech politických stran. V Kyrgyzstánu v pondělí vypukly demonstrace na protest proti nedělním parlamentním volbám, jejichž výsledek v úterý volební komise zrušila.

Mezitím odstoupil premiér Kubatbek Boronov a nahradil ho člen opozice a bývalý poslanec Sadyr Žaparov. Stoupenci opozice v úterý obsadili část vládních budov a osvobodili z vězení Žaparova i někdejšího prezidenta Almazbeka Atambajeva. Oznámili, že chtějí svrhnout Žeenbekova a sestavit novou vládu.

Tomu ale brání neshody mezi opozicí, která se podle Reuters rozštěpila do tří proudů. Nedělních voleb se zúčastnilo 16 stran a jedenáct z nich odmítlo výsledek uznat, protože nejvíc hlasů získaly zavedené subjekty.

Jedním z opozičních proudů je podle Reuters skupina, která se označila za Koordinační radu a ve které jsou zastoupeny strany v opozici k Žeenbekovi. Další si pak říká Lidová koordinační rada, která se ustavila ve středu a ve které je pět méně známých stran, jejichž vůdci nezastávali vyšší funkce. Třetí je strana Ata-Žurt, která se pokusila v úterý soupeře eliminovat nominací Žaparova na post premiéra.

Demonstrace pokračují

Rozlícený dav ale ještě v úterý večer vnikl do hotelu, kde se sešel parlament, a Žaparov se musel zachránit útěkem zadním vchodem. Podle Ruters teď není jasné, kdy se parlament znovu sejde, aby ho ve funkci potvrdil. Žaparov ve svém nočním televizním vystoupení řekl, že navrhne ústavní reformu a po ní by se měly konat volby, údajně do dvou až tří měsíců.

Hlavní strany, které podle původního výsledku volby vyhrály, tedy Jednota podporující Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán, k současným událostem mlčí, i když zrušení výsledků přijaly. Žeenbekov vyzval stoupence, aby se vyhnuli konfrontaci s protestujícími. Neutrální jsou zatím také bezpečnostní síly, právě ty ale mohou nakonec příklonem k některé ze stran pomoci situaci vyřešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 2 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 11 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 33 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 43 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...