NATO: Otrava Navalného je porušení mezinárodního práva. Z Německa zní volání po konci Nord Stream 2

Útok na ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva a musí být nezávisle vyšetřen. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po mimořádném jednání s velvyslanci členských zemí. NATO podle něj zváží případnou reakci, o její podobě však Stoltenberg nechtěl spekulovat. Uchazeč o post německého kancléře Friedrich Merz mezitím jako druhý významný politik země vyzval k zastavení dostavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2.

Navalnyj, který je předním kritikem Kremlu, zkolaboval minulý měsíc při návratu letadlem ze Sibiře do Moskvy. Zatímco ruští lékaři tvrdili, že laboratorní testy stopy toxické látky neprokázaly, němečtí experti po Navalného převozu do Berlína dospěli k závěru, že příčinou otravy byl nade vší pochybnost novičok.

„Jakékoli použití chemických zbraní je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva… Vyzýváme Rusko, aby plně spolupracovalo při nezávislém mezinárodním vyšetřování,“ řekl Stoltenberg po jednání s aliančními diplomaty. Aliance podle něj přišla se společnou reakcí, neboť otrava Navalného nebyla pouze útokem na jednotlivce, ale „na základní demokratická práva“, na jejichž obraně je NATO založeno.

Spojenecké země rovněž vyzývají Moskvu, aby poskytla podklady o svých zásobách novičoku Organizaci pro zákaz chemických zbraní, uvedl Stoltenberg.

Severoatlantická aliance již předloni ostře zareagovala na novičokový útok na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Spojenci kvůli němu tehdy vypověděli sedm ruských diplomatů z mise při NATO. Jestli Aliance nyní sáhne k další redukci zbylých dvou desítek ruských zástupců, Stoltenberg odmítl předjímat. Mezi případy Skripala a Navalného je podle něho rozdíl v tom, že se jeden odehrál v Británii, kdežto druhý na území Ruska.

Německý prezident důrazně požádal Rusko o vysvětlení

Po kancléřce Angele Merkelové nyní od Ruska důrazně žádá objasnění otravy Navalného také německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten mediální skupině RND řekl, že toxikologické rozbory potvrdily ty nejhorší obavy, tedy že Navalnyj byl otráven s cílem umlčet ho.

„Na ruskou vládu nyní směřují ty nejnaléhavější otázky,“ uvedl Steinmeier, který v minulosti zastával post šéfa diplomacie. Poznamenal, že pro důvěryhodnost ruské vlády je těžké břímě to, že opozice i kritici se v Rusku musí bát o život.

„Nechceme být s Ruskem či ruským lidem nepřáteli,“ uvedl prezident s tím, že Německo jen žádá nápravu bezpráví. Dodal, že na případné reakci se musí německá vládá dohodnout s evropskými partnery. 

Příští týden by o kauze mohl jednat Spolkový sněm, a to z iniciativy zelených. Vyšetření kauzy Navalnyj požaduje také více než stovka europoslanců. V otevřeném dopise německému předsednictví EU a šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi píší, že nelze nečinně přihlížet systematickým útokům na představitele ruské opozice. Požadují rovněž rychlé přijetí normy, která by EU umožnila trestat porušování lidských práv ve světě.

Z Německa zní také stále silnější hlasy volající po zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2. Ten vede po dně Baltského moře a umožnil by obejít tranzitní země jako Bělorusko, Ukrajinu a Polsko. 

V pátek to řekl někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který se chce v prosinci stát novým předsedou CDU a přiblížit se tak kandidatuře na kancléře po Angele Merkelové. „Navzdory pochybnostem jsem dosud byl pro pokračování stavby potrubí. Ale po otravě Navalného musí Evropa zareagovat. Navrhuji okamžitě stavbu na dva roky zablokovat, navrhuji tedy moratorium,“ řekl deníku Bild. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen takovým slovům.

Ve čtvrtek zpochybnil dokončení plynovodu také šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu a další možný kandidát na kancléře Norbert Röttgen: „Kdyby nyní měl být plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprostým potvrzením toho, aby v takové politice pokračoval, dokonce by se mu to ještě vyplatilo.“ Zdůraznil, že Putin rozumí pouze jedinému jazyku, a to je obchod s plynem. Příjmy z prodeje ropy a plynu tvořily v posledních letech mezi třetinou a polovinou příjmů ruského státního rozpočtu.

Rusko chce otravu objasnit samo

Ruská kriminální ústředna pověřila jedno ze svých regionálních oddělení na Sibiři, aby vyšetřovalo možnost otravy opozičníka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že se Rusko chce od Německa dozvědět, jaká přesně látka způsobila to, že Navalnyj minulý měsíc náhle onemocněl. „Podle verze našich lékařů nešlo o otravu. Německým odborníkům se podařilo zjistit nějaký druh jedovaté látky. Spoléháme na dialog s našimi německými kolegy,“ uvedl Peskov.

Rusko doposud vyšetřování případu tvrdilo, že chybí důkazy o spáchání trestného činu. V tomto duchu se pro agenturu Interfax vyjádřil i ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, podle kterého se případ zatím za trestný čin nepovažuje. Peskov nicméně podle agentury DPA řekl, že pokud by se potvrdila přítomnost jedovatých látek ve vzorcích odebraných od pacienta, pak prý není pochyb o tom, že vyšetřování začne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na síti X. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 55 mminutami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 1 hhodinou

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 2 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 5 hhodinami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 6 hhodinami
Načítání...