Střelci z americké Kenoshi hrozí doživotí, protesty se postupně uklidňují

Sedmnáctiletého mladíka, který ve městě Kenosha ve Wisconsinu zastřelil dva muže a třetího zranil, obžalovaly úřady z vraždy. Hrozí mu až doživotní trest. Mladík střílel na lidi, kteří vyšli do ulic protestovat poté, co policie o víkendu střelila do zad a vážně zranila černocha Jacoba Blakea. Protesty se částěčně zvrhly v rabování a někteří lidé hájili majetek se zbraní v ruce. V noci na pátek byla situace v Kenoshe výrazně klidnější než na počátku týdne.

Kenosha leží na severovýchodě USA u jezera Michigan. Nepokoje v asi stotisícovém městě vyvolal víkendový incident, při němž policie vážně zranila černocha Jacoba Blakea.

Strážci zákona zasahovali u domácí hádky. Nejspíš je zavolala Blakeova přítelkyně. Jeden z policistů, Rusten Shesky, Blakeovi sedmkrát střelil do zad poté, co se ho s kolegy neúspěšně snažil zatknout a zpacifikovat paralyzérem. Mladému muži způsobil zranění, kvůli kterému je podle svých blízkých od pasu dolů ochrnutý a možná už nikdy nebude chodit. 

Po policejním zásahu následovaly tři noci protestů, které se neobešly bez žhářství a vandalismu. V noci z úterý na středu se v ulicích Kenoshy dokonce střílelo. Zemřeli přitom dva lidé a jeden další je zraněný.

V noci na pátek už do ulic na protest proti rasismu a policejnímu násilí vyšlo jen zhruba sto lidí. Klidné byly protesty i předchozí noc. 

Šest trestných činů

Kvůli zmiňované střelbě ve čtvrtek prokuratura státu Illinois obžalovala sedmnáctiletého Kylea Rittenhouse z šesti trestných činů včetně vraždy, pokusu o vraždu či nedovoleného ozbrojování. Hrozí mu až doživotní vězení. Nyní se nachází ve vazbě v domovském státě Illinois, soud ale bude rozhodovat o jeho vydání do Wisconsinu, kde leží Kenosha. Wisconsinské právo umožňuje soudit lidi jako dospělé již od 17 let.

Podle amerického listu The Washington Post sousedé popisují Rittenhouse jako kluka, který nedokončil střední školu a policisty bral jako své osobní hrdiny. V lednu se dokonce hlásil k americké námořní pěchotě, po pohovoru ho ale personalisté odmítli. Důvody mluvčí úřadu nespecifikovala.

Jakmile vypukly protesty, Rittenhouse, který bydlel v sousedním státu Illinios, dojel do Kenoshi podpořit zasahující policisty. Ti mu a dalším ozbrojeným domobrancům mimo jiné děkovali a rozdávali lahve s vodou.

Na jednom z videí natočených ještě před osudným incidentem Rittenhouse ukazuje brašnu s lékárničkou a popisuje, že má za cíl pomáhat zraněným a chránit místní obchody. Zároveň je u toho ozbrojen útočnou puškou.

Tragický incident započal během potyčky na benzince mezi protestujícími a ozbrojenými domobranci. Následně se ozvalo několik výstřelů a na místě zůstala první oběť – šestatřicetiletý Joseph Rosenbaum. Další střelba se ozvala poté, co Rittenhouse začalo několik lidí pronásledovat. Celkem zastřelil dva muže a jednoho zranil.

Poté se Rittenhouse podle místních úřadů snažil vzdát policistům, ti ho ale ignorovali a mířili dál k postřeleným. Mají tedy za to, že po střelbě odjel zpátky domů do města Antioch, kde žije se svojí matkou. O den později ho tam policisté zatkli.

Pozdvižení v malém městě

Antioch patří k menším americkým městům, žije v něm asi 15 tisíc obyvatel. Policejní uzavírka bytového komplexu a Rittenhousovo zatčení tudíž vyvolaly pozdvižení. Sousedku Tammy Blantonovou to překvapilo i proto, že má dvě děti ve stejném věku.

„Nikdy jsem tady policii neviděla, jsme velice tiché město. Možná si myslel, že dělá dobrou věc, ale nemůžete jen tak někoho zabít. Není to vaše věc, někoho zastřelit, protože jinému ničí majetek, s tím se má vypořádat policie,“ komentovala dění pro The Washington Post Blantonová.

Mimo školu se Rittenhouse účastnil dobrovolnických kurzů místních hasičů a policistů. Ti zájemcům ve věku 14 až 21 let nabízeli možnost zkusit si práci v oblasti bezpečnostních složek. Účastníci se mohli projet s policejními hlídkami nebo trénovat se zbraněmi.

Na konci roku 2018 pak Rittenhouse založil na Facebooku kampaň s názvem Zlidšťujeme odznak, která měla podle jeho slov upevnit přátelské vztahy mezi bezpečnostními složkami a lidmi, kterým policisté pomáhají.

Místní šerif pod tlakem kvůli rasismu

Kritice čelí i šerif města Kenosha David Beth. Na veřejnost se znovu dostal jeho dva roky starý výstup na tiskové konferenci, kde po zásahu proti několika zlodějům vyzývá k tvrdému přístupu.

Mluví v něm o tom, že jakmile lidé překročí určitou hranici, musí si společnost uvědomit, že už jim není pomoci. „Musíme postavit sklady, kam tyto lidi zavřeme do konce života. Doopravdy musíme zařídit, aby se alespoň někteří z těchto mužů nedostali na svobodu a měli každý děti s dalšími deseti ženami. V určitý moment musíme přestat být politicky korektní. Je mi jedno, jakou budou mít rasu, jak staří budou, ale když překročí určitou hranici, tak musí být zavřeni do takových skladů,“ vyjádřil se před dvěma lety šerif Beth.

OSN: Případ Blake potvrdil nezbytnost vymýtit rasismus v policii

Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dění ve Spojených státech znovu ukázalo, že je nezbytné vymýtit rasismus z policejních řad. „Tato vskutku tragická epizoda znovu potvrzuje nezbytnost naléhavého působení směrem k vymýcení pojítek mezi strukturálním rasismem a udržováním pořádku,“ řekl Rupert Colville na tiskovém brífinku.

„Podle záběrů, které jsou k dispozici a které jsme dosud viděli, policie patrně proti Jacobu Blakeovi použila nadměrnou sílu. Nezdá se, že by příslušníci pořádkových sil respektovali mezinárodní normu vztahující se na záměrné použití smrtící síly s pomocí střelné zbraně,“ dodal mluvčí. Kromě toho je podle něj velmi pravděpodobné, že použití síly bylo v tomto případě „diskriminační povahy“.

Sportovci reagují na střelbu

Jacob Blake, kterého o víkendu policie vážně zranila, je podle listu Chicago Sun-Times stále v nemocnici, už je ale při vědomí. Podle jeho otce je navzdory tomu, že je od pasu dolů ochrnutý, připoután policejními pouty k lůžku. Podle agentury AP byl od počátku července na Blakea vydán zatykač kvůli sexuálnímu napadení, vniknutí do obydlí a výtržnictví, vše v souvislosti s domácím násilím.

Silné reakce vyvolaly události v Kenoshe také ve světě sportu. Řada profesionálních sportovců se přidala k bojkotu zápasů, který zahájil basketbalový tým Milwaukee. Později se zapojily i další týmy NBA, z turnaje v New Yorku na protest chtěla odstoupit japonská tenistka Naomi Ósakaová, nakonec ale k odloženému zápasu nastoupila.

Prezident Donald Trump ve čtvrtek rozhodnutí NBA kritizoval a uvedl, že se z ní stala politická organizace. Naopak demokratická kandidátka na viceprezidentku USA Kamala Harrisová sportovce ocenila.

Protest proti rasismu ve Washingtonu
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Protest proti rasismu ve stopách Martina Luthera Kinga

Tisíce lidí přišly v pátek do centra Washingtonu na protest proti rasismu a policejní brutalitě v den 57. výročí manifestace, na níž bojovník za práva černochů Martin Luther King pronesl slavný projev známý podle slov I have a dream („Mám sen“).

Lidé se v dějišti manifestace nedaleko Bílého domu scházeli od brzkých ranních hodin a podle agentury AP se v americké metropoli rýsovala největší politická akce od začátku pandemie covidu-19. Kolem poledne místního času začaly první projevy, pronášené stejně jako v roce 1963 ze schodů Lincolnova památníku.

Tehdejší „Pochod na Washington za práci a svobodu“ byl jednou z nejvýznamnějších událostí amerického hnutí za občanská práva v 60. letech. Baptistický kazatel King na něm hovořil o svém snu, že jeho děti „budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru“. Před památníkem 16. amerického prezidenta mu naslouchalo asi 250 tisíc lidí a tehdejší manifestace byla jedním z největších politických shromáždění dosavadních amerických dějin.

„Přišli jsme, abychom byli svědky, abychom zůstali bdělí, abychom si připomenuli, odkud jsme přišli a abychom pečlivě zvážili, kam kráčíme,“ řekl na páteční akci Kingův nejstarší syn Martin Luther King III. „Děláme krok vpřed na strastiplné, ale oprávněné cestě ke spravedlnosti,“ citovala jej AP.

Vícero řečníků před pochodem k nedalekému Kingovu památníku hovořilo o významu nadcházejících amerických voleb či o potřebě reforem policejních praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 8 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 19 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...