Střelci z americké Kenoshi hrozí doživotí, protesty se postupně uklidňují

Sedmnáctiletého mladíka, který ve městě Kenosha ve Wisconsinu zastřelil dva muže a třetího zranil, obžalovaly úřady z vraždy. Hrozí mu až doživotní trest. Mladík střílel na lidi, kteří vyšli do ulic protestovat poté, co policie o víkendu střelila do zad a vážně zranila černocha Jacoba Blakea. Protesty se částěčně zvrhly v rabování a někteří lidé hájili majetek se zbraní v ruce. V noci na pátek byla situace v Kenoshe výrazně klidnější než na počátku týdne.

Kenosha leží na severovýchodě USA u jezera Michigan. Nepokoje v asi stotisícovém městě vyvolal víkendový incident, při němž policie vážně zranila černocha Jacoba Blakea.

Strážci zákona zasahovali u domácí hádky. Nejspíš je zavolala Blakeova přítelkyně. Jeden z policistů, Rusten Shesky, Blakeovi sedmkrát střelil do zad poté, co se ho s kolegy neúspěšně snažil zatknout a zpacifikovat paralyzérem. Mladému muži způsobil zranění, kvůli kterému je podle svých blízkých od pasu dolů ochrnutý a možná už nikdy nebude chodit. 

Po policejním zásahu následovaly tři noci protestů, které se neobešly bez žhářství a vandalismu. V noci z úterý na středu se v ulicích Kenoshy dokonce střílelo. Zemřeli přitom dva lidé a jeden další je zraněný.

V noci na pátek už do ulic na protest proti rasismu a policejnímu násilí vyšlo jen zhruba sto lidí. Klidné byly protesty i předchozí noc. 

Šest trestných činů

Kvůli zmiňované střelbě ve čtvrtek prokuratura státu Illinois obžalovala sedmnáctiletého Kylea Rittenhouse z šesti trestných činů včetně vraždy, pokusu o vraždu či nedovoleného ozbrojování. Hrozí mu až doživotní vězení. Nyní se nachází ve vazbě v domovském státě Illinois, soud ale bude rozhodovat o jeho vydání do Wisconsinu, kde leží Kenosha. Wisconsinské právo umožňuje soudit lidi jako dospělé již od 17 let.

Podle amerického listu The Washington Post sousedé popisují Rittenhouse jako kluka, který nedokončil střední školu a policisty bral jako své osobní hrdiny. V lednu se dokonce hlásil k americké námořní pěchotě, po pohovoru ho ale personalisté odmítli. Důvody mluvčí úřadu nespecifikovala.

Jakmile vypukly protesty, Rittenhouse, který bydlel v sousedním státu Illinios, dojel do Kenoshi podpořit zasahující policisty. Ti mu a dalším ozbrojeným domobrancům mimo jiné děkovali a rozdávali lahve s vodou.

Na jednom z videí natočených ještě před osudným incidentem Rittenhouse ukazuje brašnu s lékárničkou a popisuje, že má za cíl pomáhat zraněným a chránit místní obchody. Zároveň je u toho ozbrojen útočnou puškou.

Tragický incident započal během potyčky na benzince mezi protestujícími a ozbrojenými domobranci. Následně se ozvalo několik výstřelů a na místě zůstala první oběť – šestatřicetiletý Joseph Rosenbaum. Další střelba se ozvala poté, co Rittenhouse začalo několik lidí pronásledovat. Celkem zastřelil dva muže a jednoho zranil.

Poté se Rittenhouse podle místních úřadů snažil vzdát policistům, ti ho ale ignorovali a mířili dál k postřeleným. Mají tedy za to, že po střelbě odjel zpátky domů do města Antioch, kde žije se svojí matkou. O den později ho tam policisté zatkli.

Pozdvižení v malém městě

Antioch patří k menším americkým městům, žije v něm asi 15 tisíc obyvatel. Policejní uzavírka bytového komplexu a Rittenhousovo zatčení tudíž vyvolaly pozdvižení. Sousedku Tammy Blantonovou to překvapilo i proto, že má dvě děti ve stejném věku.

„Nikdy jsem tady policii neviděla, jsme velice tiché město. Možná si myslel, že dělá dobrou věc, ale nemůžete jen tak někoho zabít. Není to vaše věc, někoho zastřelit, protože jinému ničí majetek, s tím se má vypořádat policie,“ komentovala dění pro The Washington Post Blantonová.

Mimo školu se Rittenhouse účastnil dobrovolnických kurzů místních hasičů a policistů. Ti zájemcům ve věku 14 až 21 let nabízeli možnost zkusit si práci v oblasti bezpečnostních složek. Účastníci se mohli projet s policejními hlídkami nebo trénovat se zbraněmi.

Na konci roku 2018 pak Rittenhouse založil na Facebooku kampaň s názvem Zlidšťujeme odznak, která měla podle jeho slov upevnit přátelské vztahy mezi bezpečnostními složkami a lidmi, kterým policisté pomáhají.

Místní šerif pod tlakem kvůli rasismu

Kritice čelí i šerif města Kenosha David Beth. Na veřejnost se znovu dostal jeho dva roky starý výstup na tiskové konferenci, kde po zásahu proti několika zlodějům vyzývá k tvrdému přístupu.

Mluví v něm o tom, že jakmile lidé překročí určitou hranici, musí si společnost uvědomit, že už jim není pomoci. „Musíme postavit sklady, kam tyto lidi zavřeme do konce života. Doopravdy musíme zařídit, aby se alespoň někteří z těchto mužů nedostali na svobodu a měli každý děti s dalšími deseti ženami. V určitý moment musíme přestat být politicky korektní. Je mi jedno, jakou budou mít rasu, jak staří budou, ale když překročí určitou hranici, tak musí být zavřeni do takových skladů,“ vyjádřil se před dvěma lety šerif Beth.

OSN: Případ Blake potvrdil nezbytnost vymýtit rasismus v policii

Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dění ve Spojených státech znovu ukázalo, že je nezbytné vymýtit rasismus z policejních řad. „Tato vskutku tragická epizoda znovu potvrzuje nezbytnost naléhavého působení směrem k vymýcení pojítek mezi strukturálním rasismem a udržováním pořádku,“ řekl Rupert Colville na tiskovém brífinku.

„Podle záběrů, které jsou k dispozici a které jsme dosud viděli, policie patrně proti Jacobu Blakeovi použila nadměrnou sílu. Nezdá se, že by příslušníci pořádkových sil respektovali mezinárodní normu vztahující se na záměrné použití smrtící síly s pomocí střelné zbraně,“ dodal mluvčí. Kromě toho je podle něj velmi pravděpodobné, že použití síly bylo v tomto případě „diskriminační povahy“.

Sportovci reagují na střelbu

Jacob Blake, kterého o víkendu policie vážně zranila, je podle listu Chicago Sun-Times stále v nemocnici, už je ale při vědomí. Podle jeho otce je navzdory tomu, že je od pasu dolů ochrnutý, připoután policejními pouty k lůžku. Podle agentury AP byl od počátku července na Blakea vydán zatykač kvůli sexuálnímu napadení, vniknutí do obydlí a výtržnictví, vše v souvislosti s domácím násilím.

Silné reakce vyvolaly události v Kenoshe také ve světě sportu. Řada profesionálních sportovců se přidala k bojkotu zápasů, který zahájil basketbalový tým Milwaukee. Později se zapojily i další týmy NBA, z turnaje v New Yorku na protest chtěla odstoupit japonská tenistka Naomi Ósakaová, nakonec ale k odloženému zápasu nastoupila.

Prezident Donald Trump ve čtvrtek rozhodnutí NBA kritizoval a uvedl, že se z ní stala politická organizace. Naopak demokratická kandidátka na viceprezidentku USA Kamala Harrisová sportovce ocenila.

Protest proti rasismu ve Washingtonu
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Protest proti rasismu ve stopách Martina Luthera Kinga

Tisíce lidí přišly v pátek do centra Washingtonu na protest proti rasismu a policejní brutalitě v den 57. výročí manifestace, na níž bojovník za práva černochů Martin Luther King pronesl slavný projev známý podle slov I have a dream („Mám sen“).

Lidé se v dějišti manifestace nedaleko Bílého domu scházeli od brzkých ranních hodin a podle agentury AP se v americké metropoli rýsovala největší politická akce od začátku pandemie covidu-19. Kolem poledne místního času začaly první projevy, pronášené stejně jako v roce 1963 ze schodů Lincolnova památníku.

Tehdejší „Pochod na Washington za práci a svobodu“ byl jednou z nejvýznamnějších událostí amerického hnutí za občanská práva v 60. letech. Baptistický kazatel King na něm hovořil o svém snu, že jeho děti „budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru“. Před památníkem 16. amerického prezidenta mu naslouchalo asi 250 tisíc lidí a tehdejší manifestace byla jedním z největších politických shromáždění dosavadních amerických dějin.

„Přišli jsme, abychom byli svědky, abychom zůstali bdělí, abychom si připomenuli, odkud jsme přišli a abychom pečlivě zvážili, kam kráčíme,“ řekl na páteční akci Kingův nejstarší syn Martin Luther King III. „Děláme krok vpřed na strastiplné, ale oprávněné cestě ke spravedlnosti,“ citovala jej AP.

Vícero řečníků před pochodem k nedalekému Kingovu památníku hovořilo o významu nadcházejících amerických voleb či o potřebě reforem policejních praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 23 mminutami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 3 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 5 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.