Tisíc vojáků pro Varšavu. Pompeo v Polsku podepsal dohodu o obranné spolupráci

3 minuty
Reportáž: Mike Pompeo jednal v Polsku
Zdroj: ČT24

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsal ve Varšavě dohodu, která umožní vyslat další tisícovku amerických vojáků na základny do Polska. Informovala o tom polská média. V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků, kteří mají spolu s dalšími jednotkami NATO v Pobaltí odradit Rusko od případné agrese.

Na základě podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Za Polsko podepsal dohodu o posílení obranné spolupráce ministr obrany Mariusz Blaszczak. Slavnosti se zúčastnil i prezident Andrzej Duda, podle kterého dohoda „zvýší bezpečnost i dalších zemí v naší části Evropy“.

Po podpisu dohody Pompeo s Dudou krátce jednal. Stejně jako později s polským ministrem zahraničí Jackem Czaputowiczem i s ním hovořil především o situaci v Bělorusku, kde po nedělních volbách vypukly demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Czaputowicz vyzval, aby případné sankce proti Bělorusku mířily jen na nejvyšší vedení státu.

Už ráno se Pompeo setkal také s premiérem Mateuszem Morawieckým, s nímž podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí jednal o bezpečnosti sítí 5G, energetické bezpečnosti, pandemii covidu-19 a obranné spolupráci.

Fort Trump

V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků. Stálou základnu tam ale USA nemají. O její zřízení polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě usiluje. V roce 2018 Varšava navrhla, aby se chystaná základna jmenovala na počest amerického prezidenta Fort Trump (Pevnost Trump).

Na základě aktuálně podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO. Podle polského ministerstva obrany bude velitelství sídlit v Poznani a činnost zahájí už letos na podzim.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Podle agentury DPA poskytne Polsko – podobně jako jiné hostitelské země – americkým vojákům bezplatné ubytování a stravování, palivo, sklady a k dispozici jim dá potřebnou infrastrukturu. Agentura Reuters uvedla, že za to Varšava zaplatí ročně navíc asi 500 milionů zlotých (téměř tři miliardy Kč).

V případě potřeby budou moci Spojené státy na základě dohody vyslat do Polska i další vojáky. Ministr obrany Blaszczak řekl, že jeho země může přijmout až dvacet tisíc amerických vojáků.

Polsko: Se stažením z Německa smlouvu nespojovat

Na konci července ministr obrany USA Mark Esper oznámil, že USA stáhnou z Německa zhruba 12 z 36 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich má zůstat v Evropě. Část z nich se podle agentury AP přesune právě do Polska.

Polský ministr zahraničí Czaputowicz nicméně akcentuje, že by se nemělo vyslání vojáků do Polska se snižováním přítomnosti americké armády v Německu spojovat. Jedná se podle něj o „oddělené procesy“.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla aliance z Ruska po anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla Aliance z Ruska po anexi Krymu a zapojení ruských ozbrojenců do konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Pompeo do Polska zavítal na závěr své středoevropské cesty. Turné zahájil v úterý v Česku, následovaly zastávky ve Slovinsku a Rakousku. Kromě setkání s polskými představiteli má dnes na programu také účast na ceremonii u příležitosti stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polští vojáci porazili ruskou bolševickou armádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...