Tisíc vojáků pro Varšavu. Pompeo v Polsku podepsal dohodu o obranné spolupráci

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsal ve Varšavě dohodu, která umožní vyslat další tisícovku amerických vojáků na základny do Polska. Informovala o tom polská média. V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků, kteří mají spolu s dalšími jednotkami NATO v Pobaltí odradit Rusko od případné agrese.

Na základě podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Za Polsko podepsal dohodu o posílení obranné spolupráce ministr obrany Mariusz Blaszczak. Slavnosti se zúčastnil i prezident Andrzej Duda, podle kterého dohoda „zvýší bezpečnost i dalších zemí v naší části Evropy“.

Po podpisu dohody Pompeo s Dudou krátce jednal. Stejně jako později s polským ministrem zahraničí Jackem Czaputowiczem i s ním hovořil především o situaci v Bělorusku, kde po nedělních volbách vypukly demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Czaputowicz vyzval, aby případné sankce proti Bělorusku mířily jen na nejvyšší vedení státu.

Už ráno se Pompeo setkal také s premiérem Mateuszem Morawieckým, s nímž podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí jednal o bezpečnosti sítí 5G, energetické bezpečnosti, pandemii covidu-19 a obranné spolupráci.

Fort Trump

V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků. Stálou základnu tam ale USA nemají. O její zřízení polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě usiluje. V roce 2018 Varšava navrhla, aby se chystaná základna jmenovala na počest amerického prezidenta Fort Trump (Pevnost Trump).

Na základě aktuálně podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO. Podle polského ministerstva obrany bude velitelství sídlit v Poznani a činnost zahájí už letos na podzim.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Podle agentury DPA poskytne Polsko – podobně jako jiné hostitelské země – americkým vojákům bezplatné ubytování a stravování, palivo, sklady a k dispozici jim dá potřebnou infrastrukturu. Agentura Reuters uvedla, že za to Varšava zaplatí ročně navíc asi 500 milionů zlotých (téměř tři miliardy Kč).

V případě potřeby budou moci Spojené státy na základě dohody vyslat do Polska i další vojáky. Ministr obrany Blaszczak řekl, že jeho země může přijmout až dvacet tisíc amerických vojáků.

Polsko: Se stažením z Německa smlouvu nespojovat

Na konci července ministr obrany USA Mark Esper oznámil, že USA stáhnou z Německa zhruba 12 z 36 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich má zůstat v Evropě. Část z nich se podle agentury AP přesune právě do Polska.

Polský ministr zahraničí Czaputowicz nicméně akcentuje, že by se nemělo vyslání vojáků do Polska se snižováním přítomnosti americké armády v Německu spojovat. Jedná se podle něj o „oddělené procesy“.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla aliance z Ruska po anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla Aliance z Ruska po anexi Krymu a zapojení ruských ozbrojenců do konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Pompeo do Polska zavítal na závěr své středoevropské cesty. Turné zahájil v úterý v Česku, následovaly zastávky ve Slovinsku a Rakousku. Kromě setkání s polskými představiteli má dnes na programu také účast na ceremonii u příležitosti stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polští vojáci porazili ruskou bolševickou armádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 24 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...