Tisíc vojáků pro Varšavu. Pompeo v Polsku podepsal dohodu o obranné spolupráci

Nahrávám video
Reportáž: Mike Pompeo jednal v Polsku
Zdroj: ČT24

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsal ve Varšavě dohodu, která umožní vyslat další tisícovku amerických vojáků na základny do Polska. Informovala o tom polská média. V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků, kteří mají spolu s dalšími jednotkami NATO v Pobaltí odradit Rusko od případné agrese.

Na základě podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Za Polsko podepsal dohodu o posílení obranné spolupráce ministr obrany Mariusz Blaszczak. Slavnosti se zúčastnil i prezident Andrzej Duda, podle kterého dohoda „zvýší bezpečnost i dalších zemí v naší části Evropy“.

Po podpisu dohody Pompeo s Dudou krátce jednal. Stejně jako později s polským ministrem zahraničí Jackem Czaputowiczem i s ním hovořil především o situaci v Bělorusku, kde po nedělních volbách vypukly demonstrace proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Czaputowicz vyzval, aby případné sankce proti Bělorusku mířily jen na nejvyšší vedení státu.

Už ráno se Pompeo setkal také s premiérem Mateuszem Morawieckým, s nímž podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí jednal o bezpečnosti sítí 5G, energetické bezpečnosti, pandemii covidu-19 a obranné spolupráci.

Fort Trump

V současnosti jsou v zemi asi čtyři a půl tisíce amerických vojáků. Stálou základnu tam ale USA nemají. O její zřízení polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě usiluje. V roce 2018 Varšava navrhla, aby se chystaná základna jmenovala na počest amerického prezidenta Fort Trump (Pevnost Trump).

Na základě aktuálně podepsané dohody se do Polska přesune část velení pátého sboru americké armády. Spadat pod něj budou všechny americké jednotky na východním křídle NATO. Podle polského ministerstva obrany bude velitelství sídlit v Poznani a činnost zahájí už letos na podzim.

Dohoda ale především Spojeným státům umožní vyslat do Polska další tisícovku vojáků. Podle agentury AP totiž na jejím základě Američané získají přístup k dalším polským vojenským zařízením. Smlouva rovněž stanovuje vzorec, podle kterého se Washington a Varšava budou dělit o náklady na americkou přítomnost v zemi.

Podle agentury DPA poskytne Polsko – podobně jako jiné hostitelské země – americkým vojákům bezplatné ubytování a stravování, palivo, sklady a k dispozici jim dá potřebnou infrastrukturu. Agentura Reuters uvedla, že za to Varšava zaplatí ročně navíc asi 500 milionů zlotých (téměř tři miliardy Kč).

V případě potřeby budou moci Spojené státy na základě dohody vyslat do Polska i další vojáky. Ministr obrany Blaszczak řekl, že jeho země může přijmout až dvacet tisíc amerických vojáků.

Polsko: Se stažením z Německa smlouvu nespojovat

Na konci července ministr obrany USA Mark Esper oznámil, že USA stáhnou z Německa zhruba 12 z 36 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich má zůstat v Evropě. Část z nich se podle agentury AP přesune právě do Polska.

Polský ministr zahraničí Czaputowicz nicméně akcentuje, že by se nemělo vyslání vojáků do Polska se snižováním přítomnosti americké armády v Německu spojovat. Jedná se podle něj o „oddělené procesy“.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla aliance z Ruska po anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Jednotky NATO v Polsku a Pobaltí mají rozptýlit znepokojení východního křídla Aliance z Ruska po anexi Krymu a zapojení ruských ozbrojenců do konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014.

Pompeo do Polska zavítal na závěr své středoevropské cesty. Turné zahájil v úterý v Česku, následovaly zastávky ve Slovinsku a Rakousku. Kromě setkání s polskými představiteli má dnes na programu také účast na ceremonii u příležitosti stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polští vojáci porazili ruskou bolševickou armádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA ztratily v Perském zálivu druhý bojový letoun v krátké době, píší média

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které v pátek citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů. The New York Times v pátek večer informovaly s odkazem na dva zdroje o zřícení dalšího amerického letounu v Perském zálivu, jehož pilot byl údajně zachráněn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nástupce Bondiové už nechce řešit kauzu Epstein. Zveřejnili jsme vše, tvrdí

Nový úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche, který ve funkci nahradil odvolanou Pam Bondiovou, uvedl, že by se jeho resort měl přestat zabývat složkami o zesnulém sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Blanche to prohlásil v rozhovoru se stanicí Fox News. Zároveň tvrdil, že ministerstvo zveřejnilo všechny spisy k případu. To ale není pravda, napsal server The Hill.
před 3 hhodinami

Kubánské úřady hlásí propouštění více než dvou tisíc vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily. Situace na frontě je nicméně podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro napadenou zemi nejlepší za deset měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump žádá v návrhu rozpočtu růst výdajů na obranu téměř o polovinu

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
před 7 hhodinami

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 9 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami
Načítání...