Lukašenkovo Bělorusko šrouby nepovoluje. České ministerstvo si předvolalo velvyslance

Ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského velvyslance. Zdůraznilo mu, že nesouhlasí s děním kolem voleb prezidenta i se zásahem policie po nich. Kriticky se k situaci ve východoevropské zemi vyjádřil už dříve premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Po prezidentských volbách, které provázely pochybnosti a opozice je považuje za zfalšované, probíhají v Bělorusku rozsáhlé demonstrace. Bezpečnostní složky je tvrdě potlačují. 

Video Události
video

Události: Běloruské protesty

Zdroj: ČT24

České ministerstvo zahraničí si běloruského velvyslance Valeryje Kurďukova povolalo „na kobereček“ poté, co v zemi čtvrtou noc pokračují rozsáhlé protesty.  Běloruská policie během nich pozatýkala tisíce lidí, stovky utrpěly zranění. Podle médií o život přišli dva demonstranti.

Lukašenko dosud nevyslyšel výzvy opozice a Evropské unie k dialogu a za jádro protestů označil nezaměstnané s kriminální minulostí.„Prezidentské volby v Bělorusku nepovažuji ani za svobodné, ani za demokratické,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Běloruské úřady kritizoval i premiér země Andrej Babiš (ANO). „Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří.“

Evropská unie se situací v Bělorusku bude zabývat. Prezidenti Litvy, Lotyšska a Polska jsou připraveni zprostředkovat jednání pro ukončení běloruské krize, uvedla agentura Reuters. 

Slovinský premiér Janez Janša vyzval k uspořádání nových prezidentských voleb s účastí mezinárodních pozorovatelů. „Považuji za možné pouze pokojné řešení nynější krize v Bělorusku,“ řekl.

Zfalšované volby, demonstrace a jejich agresivní potlačování 

Protesty v Minsku v noci na čtvrtek skončily bez extrémních srážek mezi demonstranty a policií, příznačných pro předchozí tři noci po prezidentských volbách, tvrdí ruská agentura Interfax. K potyčkám podle očitých svědků přesto docházelo, nepřerostly však v brutální střety.

„Tuto noc se policisté v zásadě spokojovali s přítomností na místech, kde se shromažďovali demonstranti,“ uvedla. Demonstranti se podle ní soustřeďovali u stanic metra a vykřikovali hesla jako „Odejdi!“ a „Věříme, můžeme a zvítězíme!“ Na jednom sídlišti, kde vyrostly barikády, policisté použili slzný plyn, jinde podle svědků stříleli gumovými projektily.

Běloruští občané vyšli do ulic kvůli netransparentním prezidentským volbám. Těch se nemohli účastnit nezávislí pozorovatelé a opozice je považuje za zfalšované. Od středečního večera, při čtvrté noci protestů po sobě, policie zadržela dalších 700 demonstrantů. V předchozích dnech bylo zatčených asi 6000.

Protestující vytvářeli „řetězy solidarity“

Od čtvrtečního rána lidé v Minsku podle serveru Tut.by vytvářeli živé „řetězy solidarity“ s postiženými policejní brutalitou. Soud v Minsku zveřejnil jména 500 zatčených, které v pondělí poslal na jeden až téměř čtyři týdny do vězení.

„Za účast na nepovolených akcích policisté zadrželi asi 700 lidí. Nepokoje v zemi už nejsou hromadné, ale míra agrese proti strážcům zákona zůstává vysoká,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Dodalo, že od 9. do 13. srpna bylo „v důsledku protiprávního jednání občanů“ zraněno 103 policistů, z toho 28 muselo být hospitalizováno, napsala agentura TASS.

Minský městský soud na svém webu zveřejnil jména pěti stovek lidí zatčených v metropoli za první noci demonstrací, které hned v pondělí poslal do vězení za správní přečin, jímž je účast na nepovolené akci. Délka trestů se pohybuje od sedmi do 25 dnů.

Video Běloruskem otřásá po prezidentských volbách vlna protestů. Policie nasadila těžkooděnce
video

Slzný plyn a vodní děla. Běloruskem otřásají po prezidentských volbách silné protesty

Zdroj: EBU

Opozice chce žalovat Lukašenka u soudu v Haagu

Bývalý velvyslanec Valeryj Capkalo, jemuž úřady nedovolily kandidovat, z ruského exilu vyzval Evropskou unii, aby uznala Cichanouskou prezidentkou. Opoziční Fronta národní spásy, o jejímž vzniku Capkalo informoval ve středu, sdělila na svém kanálu v Telegramu, že začala shromažďovat podklady pro podání žaloby na Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Fronta národní spásy dodala, že k tomu již angažovala některé zahraniční právníky, a vybídla ke spolupráci i právníky v Bělorusku. Stovky podnikatelů v informačních technologiích pak  vybídly Lukašenka k rezignaci pod pohrůžkou odchodu ze země i se svými společnostmi, napsala DPA.

Podle videí, jejichž pravost nebylo možné ověřit, někteří bývalí příslušníci speciálních jednotek kritizující násilí zahodili uniformy či je spálili, protože se pod přísahou zavázali chránit lid, a ne držet Lukašenka u moci.

Bouří se i dělníci v automobilce

K protestům se přidali i zaměstnanci běloruské továrny na výrobu nákladních a důlních vozidel Belaz, ve čtvrtek několik hodin stávkovali s požadavkem na odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Podobné protestní akce solidarity jsou hlášeny i z dalších podniků v celé zemi, informoval zpravodajský server Tut.by.

Lidé požadují především spravedlivé volby, odvolání speciálních policejních jednotek a propuštění lidí zadržených během protestů. Kromě Belazu ve městě Žodzina nedaleko Minsku se podle Tut.by nepracuje také v metropoli mezi jinými v automobilovém závodu MAZ, ve stavebním podniku MAPID nebo ve firmě Integral.

V Grodnu na západě země se práce zastavila například v továrně na výrobu automobilových součástí Belkard, v závodu Chimvolokno, ve stavební firmě Grodnožilstroj či ve společnosti VIRPIL Controls. Pracovníky Belazu rozezlilo, že autobusy používá policie při zatýkání demonstrantů a navíc přímo v Žodinu zadržela i několik zaměstnanců automobilky, když se vraceli z práce.

„Ve fabrice vládne protestní nálada. Lidé nesouhlasí s výsledky voleb. Závod pracuje, protože musíme živit rodiny, ale jestli se nic nezmění, budeme muset stávkovat,“ řekl jeden z dělníků. 

Podle informací ředitele automobilky policie zadržela dva zaměstnance podniku. Podnik podle něj poslal policii dopis, ve kterém vyjádřil připravenost poskytnout za zatčené záruky, aby je propustili. Ujistil, že bude bojovat o každého pracovníka a nedovolí jejich propouštění z politických důvodů. Sami dělníci tvrdí, že zatčených je mnohem více.

„Ukončete násilí,“ domáhají se běloruští občané

Několik nezávislých kanálů zpravodajské služby Telegram ve videích ukazovalo, jak lidé v Minsku, Grodně, Brestu a dalších městech požadovali, aby Lukašenko ukončil násilí a odstoupil. Zároveň vzrostla solidarita s demonstranty. V Minsku vystoupila proti násilnostem více než stovka lékařů. Přední moderátor státní televize Jevgenij Perlin kvůli „lžím“ a „násilí“ rezignoval na svou dobře placenou práci, uvedla agentura DPA.

Stovky podnikatelů v informačních technologiích vybídly Lukašenka k rezignaci pod pohrůžkou odchodu ze země i se svými společnostmi, napsala DPA. Agentura dodala, že podle videí, jejichž pravost nešlo ověřit, někteří policisté kritizující násilí zahodili uniformy či je spálili, protože se pod přísahou zavázali chránit lid, a ne držet Lukašenka u moci.

Čtyřnásobná olympijská vítězka v biatlonu Darja Domračevová vyjádřila na sociálních sítích zděšení nad násilím ve své vlasti a vyzvala speciální policejní jednotky, aby skoncovaly s „nespravedlivou hrůzou v ulicích“.  

Vzkaz Lukašenkovi poslala i jediná běloruská držitelka Nobelovy ceny, spisovatelka Světlana Alexijevičová. „Odejdi, dokud není příliš pozdě, dokud neuvrhneš národ do strašné bídy, do bezedné občanské války,“ řekla v rozhlasové stanici Radio Svoboda.

Zdroj: ČTK/ZUMA
Autor: Celestino Arce Lavin

Protestní akce probíhají i v Česku

Do voleb se zapojili také stovky Bělorusů žijících v České republice. Své hlasy odevzdali běloruští občané na svém velvyslanectví v Troji. Už tehdy skupina lidí, v poklidu, protestovala proti autokratické vládě Lukašenka.

Po prvních odhadech a následném uveřejnění výsledků několik desítek lidí demonstrovalo na pražském Václavském náměstí. Běloruská komunita v Česku zveřejnila na sociálních sítích další protestní akce. V sobotu se koná v Praze Pochod solidarity s Běloruskem, v neděli následuje protest na Staroměstském náměstí nebo v Brně. 

Na happeningy upozornila česká iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Na sociálních sítích se navíc šíří symbolické vyjádření solidarity v podobě speciálních rámečků na profilových fotkách nebo hashtagu #FreeBelarus. 

Bělorusové v Praze demonstrují na podporu své země
Zdroj: Ondřej Sobola
Autor: Ondřej Sobola

Lukašenko eliminoval opozici, protikandidátku po volbách údajně vyhnal ze země

„Bělorusko se rozdělilo na ty, kdo zatýkají, a na ty, kdo jsou zatýkáni,“ napsal ruský list Kommersant s tím, že i kdyby Lukašenko nynější protesty zvládl, jeho vládnutí už klidné nebude.

Demonstracím a volbám přitom předcházela systematická neutralizace opozice ze strany Lukašenka. Několik protikandidátů nechal vyřadit. 

Nejvýraznější opoziční tvář voleb, Svjatlana Cichanouská, pár dní po hlasování odcestovala z Běloruska do Litvy. Podle jejího týmu byla k odchodu ze země donucena – sama původně chtěla v zemi zůstat. 

Stalo se tak poté, co odmítla uznat drtivé vítězství Lukašenka ve volbách. Výsledek osmdesát procent hlasů pro prezidenta a jen deset procent pro sebe označila za zfalšovaný a oznámila, že kvůli výsledkům voleb podá stížnost k ústřední volební komisi. „S výsledky voleb nesouhlasíme, máme naprosto opačné informace,“ citovala Cichanouskou agentura AP.

Bývalý velvyslanec Valeryj Capkalo, kterému úřady nedovolily kandidovat, z ruského exilu vyzval Evropskou unii, aby uznala Cichanouskou za prezidentku.

Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání v Bělorusku ve čtvrtek podle agentury AFP odsoudili lidskoprávní experti OSN. V prohlášení zveřejněném v Ženevě vyzvali mezinárodní společenství k většímu tlaku na vládu v Minsku, aby ukončila násilí vůči občanům, kteří uplatňují svá základní práva.

Poslední evropský diktátor 

Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku pevnou rukou od roku 1994 a podle německé agentury DPA je považován za „posledního diktátora v Evropě“. Vrcholnou politickou kariéru začal ještě v období východního bloku. V 80. letech vstoupil do KSSS a byl zásadně proti rozpadu Sovětského svazu. V roce 1991 dokonce podporoval srpnový puč Gennadije Janajeva proti sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi.

V 90. letech se zaměřil na politiku v Bělorusku a v červenci 1994 byl zvolen prezidentem země. V roce 1996 Lukašenko pomocí referenda o ústavě prosadil prodloužení svého funkčního období a rozšíření prezidentských pravomocí. Znovu byl zvolen v roce 2001.

V roce 2004 s pomocí referenda zrušil limit, kolikrát je možné být prezidentem, a v letech 2006, 2010 a 2015 byl znovuzvolen. Letošní prezidentské volby jsou tak již v pořadí šesté, které pětašedesátiletý autokrat podle oficiálních výsledků vyhrál.