Německou sociální demokracii do voleb povede Olaf Scholz

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

„A je to venku: Na návrh našich předsedů Saskie Eskenové a Norberta Waltera-Borjanse mě prezidium a předsednictvo SPD právě jednohlasně jmenovaly kandidátem na kancléře,“ napsal Scholz na Twitteru. „Těším se na skvělý, férový a úspěšný volební boj v silném týmu,“ dodal.

K textu Scholz připojil fotografii s dvojicí předsedů SPD, kterým loni v prosinci podlehl v boji o vedení strany. Walter-Borjans i Eskenová označili dnes Scholze na Twitteru za spolehlivého a týmového hráče.

Scholzova oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, která se potýká s následky pandemie covidu-19. Ve prospěch dlouholetého starosty Hamburku hrála podle spolustraníků i jeho zkušenost a obecná známost u německé veřejnosti.

Nejasné zatím je, kdo se Scholzovi postaví jako společný kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) a bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Angela Merkelová, která stojí v čele německé vlády od roku 2005, se o další mandát ucházet nechce.

Kandidátkou na kancléřku nebude ani současná předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která se ještě letos hodlá funkce vzdát. Strana tak bude nejprve v prosinci volit předsedu, který bude mít možnost se o úřad kancléře ucházet.

Zájem o funkci šéfa CDU veřejně oznámili ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen a bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz. Kandidátem na kancléře by se ale mohl stát i bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder.

 - Scholz je od března 2018 ministrem financí a zároveň vicekancléřem v současné vládě kancléřky Angely Merkelové. Členem SPD je od roku 1975.

- Scholzova oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz je spolustraníky považován za zkušeného politika a v jeho prospěch hraje také obecná známost u německé veřejnosti.

- Od března 2011 do března 2018 byl starostou Hamburku. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o OH 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.

- Kritiku naopak vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako „ghetta Olafa Scholze“. Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.

- Scholz se již jako student angažoval v mládežnické organizaci SPD, ve straně poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů sociální demokracie.

- Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení strany se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru-Borjansovi.

- V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu, z parlamentu odešel poté, co byl zvolen starostou Hamburku. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Angely Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.

- Narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát.

- Je ženatý, bezdětný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko opět masivně zaútočilo na Kyjev, úřady hlásí mrtvé a zraněné

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život čtrnáct lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V hlavním městě podle něj zahynulo jedenáct lidí a dalších asi šedesát utrpělo zranění. Podle šéfa tamní vojenské správy Tymura Tkačenka se navíc nejedná o konečné počty, jelikož záchranné práce pokračují. Další tři lidé přišli podle Zelenského o život v Kyjevské oblasti.
01:55Aktualizovánopřed 22 mminutami

Čína v Tichém oceánu odpálila střelu s maketou bojové hlavice

Čínská armáda v pondělí v Tichém oceánu zkušebně z ponorky odpálila střelu, která nesla maketu bojové hlavice, napsala s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína agentura Reuters. O testu předtím informovala i australská média, podle kterých Peking před zkouškou dal vědět diplomatům v regionu. Čína dříve sdělila, že tento měsíc chystá společná vojenská cvičení s Ruskem.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na jihu Francie rozsáhle hoří, tisíce lidí se evakuují

Až deset tisíc lidí evakuují úřady na jihu Francie, kde v sobotu večer ve špatně přístupném horském terénu departementu Východní Pyreneje vypukl rozsáhlý požár. Ten se s podporou silného větru, vysokých teplot a mimořádného sucha rozšířil v noci na pondělí až na plochu 4500 hektarů. Kvůli požáru se také třetí etapa cyklistického závodu Tour de France uskuteční bez diváků. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl podle úřadů na 3342

Počet obětí dvou zemětřesení, která minulý týden ve středu zasáhla sever Venezuely, vzrostl na 3342. S odvoláním na místní úřady o tom v neděli informují tiskové agentury. Předchozí bilance činila 2954 mrtvých.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruský útok na Charkovskou oblast si vyžádal dvě oběti, Sumy hlásí zraněné

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, uvedly tamní úřady. Ukrajina dále informovala o úderu agresora na Sumy či Záporoží, kde zemřel jeden člověk. Kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31, dosud jich bylo třicet. Správa na Ruskem nelegálně okupovaném Krymu tvrdí, že v noci na neděli zahynul při ukrajinském útoku na poloostrov jeden člověk, další dva byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoBikiny provokují už 80 let

Ikonické bikiny slaví 80 let. Plavky pojmenované podle atolu v Tichém oceánu, kde se v té době testovaly jaderné zbraně, představili 5. července 1946 v Paříži. Dvoudílný střih vzbudil rozruch. Bikiny se staly symbolem svobody, volnosti, ženskosti a smyslnosti. Své pevné místo na plážích našly až v uvolněných 60. letech 20. století. Zároveň si ale u žen získaly rychle přízeň a drží si ji dodnes.
před 14 hhodinami

V Polsku vypukl spor o střely Patriot, dle opozice je země předala Kyjevu

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.
před 15 hhodinami

AfD bude po zářijových volbách vládnout, doufá Weidelová

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.
před 17 hhodinami

Evropský pohled