O konci jedné éry, historickém zlomu, překvapení pro podporovatele i protivníky i jako o důstojném odchodu píší německá média o rozhodnutí kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové ukončit politickou kariéru. Politička oznámila, že nebude znovu kandidovat do čela strany ani obhajovat poslanecký mandát a nechce ani žádnou funkci v EU. V křesle kancléřky hodlá zůstat do příštích voleb, které proběhnou nejpozději v roce 2021.
„Evropa bez Merkelové je možná.“ Německá média píší o odchodu kancléřky
Téma kancléřčina politického odchodu dominuje v Německu novinám i televiznímu a rozhlasovému zpravodajství. „Éra Merkelové se chýlí ke konci,“ stojí na titulní straně listu Süddeutsche Zeitung, „Merkelová končí,“ píše deník Tagesspiegel, „Merkelová už nebude předsedkyní CDU,“ oznamuje Frankfurter Allgemeine Zeitung a bulvární Bild konstatuje: „Merkelová na konci své moci“.
Anglojazyčná verze webu veřejnoprávní stanice Deutsche Welle pak vyšla s titulkem „Evropa bez Angely Merkelové je možná.“ Komentátor DW Bernd Riegert v článku naznačuje, že pro Evropskou unii je postupné stahování Merkelové novou šancí. Politička byla totiž často kritizovaná za svůj přístup k migrační politice a tlak na šetření veřejných rozpočtů.
Süddeutsche Zeitung vyjadřuje přesvědčení, že dlouholetá kancléřka na rozdíl od svých předchůdců, například Konrada Adenauera či Helmuta Kohla, dokázala zvolit vhodný okamžik pro svůj odchod. „Éra Merkelové končí. Obnova a reformace CDU mohou začít,“ uvádí list.
Také deník Kölner Stadtanzeiger oceňuje způsob, jakým se Merkelová rozhodla skončit. „Když do toho ještě něco nepřijde, končí Merkelová své působení ve funkci jako historická postava: nejen jako první žena v kancléřství, nejen jako věčná kancléřka formátu Helmuta Kohla, ale také jako první v řadě německých šéfů vlády, kdo se z úřadu stahuje z vlastního rozhodnutí, nikoli kvůli porážce ve volbách nebo skandálu,“ míní list.
Opozici zmizí terč
Dopady rozhodnutí hamburské rodačky podle německých médií nepocítí jen CDU nebo koaliční Křesťanskosociální unie (CSU), ve které může růst tlak na předsedu Horsta Seehofera; dopad má odcházení Merkelové i na vládního partnera, SPD, a stejně tak na opozici.
„Především FDP a AfD musí najít nové strategie. Přijdou totiž o hlavní protivnici,“ píše server Spiegel Online. V případě protestní a protiimigrační Alternativy pro Německo naráží na to, že tato strana velkou část svých kampaní dosud stavěla na odporu proti Merkelové, která pro ni byla symbolem otevřené migrační politiky. Nyní si AfD bude muset hledat jiné terče.
I podle liberálního týdeníku Die Zeit čtyřiašedesátiletá politička, která stojí v čele CDU od roku 2000 a v čele vlády od roku 2005, svým rozhodnutím prokázala vlastní velikost. „Je příliš neješitná, než aby se považovala za nenahraditelnou,“ podotýká.
Přestavba koalice?
Novináři deníku Straubinger Tageblatt si myslí, že Merkelová způsobila obrovské překvapení. Upozorňují, že kancléřka teď musí počítat s tím, že její moc může mizet rychleji, než by jí bylo milé. To by ji prý mohlo přivést ještě k nějakému zásadnímu kroku. „Možná nás Merkelová brzy ještě jednou překvapí,“ dokáže si představit list.
Spiegel Online upozorňuje, že není vůbec jasné, jestli kancléřka ve funkci vydrží až do roku 2021. Na stole je podle Speigelu i to, že SPD koalici opustí (zprvu do ní socialisté ostatně vůbec nechtěli vstupovat) a v Německu se nové volby uskuteční dřív než za tři roky.
Podle Süddeutsche Zeitung je ve hře i možnost, že velkou koalici povede někdo jiný než Merkelová. Za ještě pravděpodobnější má ale vznik koalice CDU/CSU se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP), o níž se neúspěšně jednalo už po loňských parlamentních volbách.
Politolog Jakub Eberle o odchodu Angely Merkelové (zdroj: ČT24)
Britové čekají chaotický boj o nástupnictví
Na kancléřčino rozhodnutí reagují také evropské deníky. Britský The Guardian poznamenal, že Merkelová dominovala německé politice tak dlouho, že její odchod je nutně traumatizující. „Důsledně se zasazovala za německý model sociálního tržního hospodářství, a to v době, kdy jsou zpochybňovány jeho dva pilíře, sociální spravedlnost a solidní finance,“ vyzdvihl britský list zásluhy Merkelové o ekonomickou a sociální stabilitu.
Dlouhé loučení Merkelové je podle The Times „začátkem období nestability v největší evropské ekonomice“. „Mocenský boj o nástupnictví v čele strany i vlády bude pravděpodobně chaotický,“ míní list i s poukazem na skutečnost, že záhy po ohlášené změně v čele CDU se přihlásili hned tři zájemci o nejvyšší stranický post.
Španělský deník El Mundo se domnívá, že stažení Merkelové z politiky je špatnou zprávou i pro Evropskou unii. „Merkelová není jen Německo. Společně s Francií hájí vytrvale už mnoho let ty hodnoty, které Evropu činí v demokratickém světě jedním z prostorů s největším blahobytem a pokrokem,“ píše konzervativní list.
„Její ústup je proto špatnou zprávou pro Evropskou unii, která bude v příštích letech stát před těžkými výzvami konsolidace bankovní a fiskální unie, úspěšného uzavření rozhovorů o brexitu i dynamizace institucí společenství,“ doplňuje El Mundo.
Z nepostradatelné ženy se stala psankyně, píší Švýcaři
„Bylo to vysvobození v poslední minutě,“ napsal švýcarský Tages-Anzeiger. „Nelibost, s níž se setkávala ve vlastní straně, po trpkých porážkách CSU a CDU v Bavorsku a Hesensku ještě zesílila. Angela Merkelová, během let v Unii nepostradatelná, se stala psankyní,“ komentuje Tages-Anzeiger.
Podle dalšího švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung (NZZ) Merkelová „definitivně propásla šanci na blyštivý odchod“ tím, že dále trvá na kancléřském úřadě. „Místo toho působí její oznámení spíše jako manévr, jímž si zachrání zbylou moc co nejdéle,“ poznamenal NZZ.
Italský deník Corriere della Sera premiérku téměř oplakává. „Bude nám po Angele Merkelové smutno. Němci, kteří ji měli od roku 2005 za kancléřku, přestáli bez újmy nejhorší hospodářkou krizi století,“ připomíná italský deník, který Merkelovou popisuje jako političku se schopností učinit vždy to správné. „Nyní, když začal její soumrak, se Merkelová ukazuje jako historický gigant v tomto kousku tisíciletí,“ konstatuje Corriere della Sera.
Polský deník Gazeta Wyborcza napsal, že soumrak politické kariéry Merkelové je špatnou zprávou pro Polsko. „V Německu v novějších dějinách ještě nevládl politik tak příznivě nakloněný Polsku. Merkelová rozumí našim dějinám a dokonce se na nich podílela… Merkelová chápe vzhlížení Polska k Západu a jeho obavy z Východu. Podporovala naše evropské ambice a pomáhala překlenout rozdělení mezi novou a starou Evropou,“ zdůrazňuje Gazeta Wyborcza.
Váhání nad Seehoferem
Po ohlášeném konci kancléřky Merkelové roste tlak na předsedu Křesťanskosociální unie (CSU) Horsta Seehofera, aby také skončil ve funkci. „Angela Merkelová si dokázala vybrat cestu k odchodu z čela strany, o které rozhodla sama, to přeji také kolegovi Horstu Seehoferovi,“ řekl listu Die Welt sárský ministerský předseda Tobias Hans (CDU).
„Je možné, že také Seehofer teď rychleji přijde na to, že nastal jeho čas,“ poznamenal zase vysoce postavený činitel CSU, podle něhož Seehofer podporu ve straně ztratil už po loňských parlamentních volbách, v nichž bavorská strana stejně jako celá konzervativní unie výrazně ztratila.
O nic lépe navíc CSU nedopadla v bavorských zemských volbách v polovině října, v nichž získala 37,2 procenta hlasů, což pro ni představuje nejhorší výsledek bezmála za sedmdesát let. Za současný stav strany přitom podle 66 procent Bavorů může právě Seehofer.
Řada kolegů v řadách CDU ho navíc obviňuje, že spory, které v celoněmecké vládě CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) pomáhal rozdmýchat, výrazně přispěly také k neúspěchu křesťanských demokratů v nedělních volbách v Hesensku. Strana tam zvítězila, ale dostala jen 27 procent hlasů, což je nejhorší výsledek od roku 1966. „Katastrofa stran unie v Bavorsku a v Hesensku má především jednu příčinu: Horsta Seehofera,“ řekl listu Fuldaer Zeitung šéf hesenských poslanců CDU Michael Brand.