Před sedmdesáti lety vpadla severokorejská vojska do Jižní Koreje a započala tím tříletý konflikt, lakonicky známý jako korejská válka. V ozbrojeném konfliktu zahynuly nejméně tři miliony lidí, z toho přes milion a půl Korejců. Po rozdělení poloostrova ztratily čtyři miliony lidí možnost kontaktu s rodinami na druhé straně hranice. Válka skončila příměřím, ale následky trápí Korejce dodnes.
Před sedmdesáti lety vypukla korejská válka. Pnutí na 38. rovnoběžce trvá dodnes
V průběhu druhé světové války se Spojenci dohodli, že po pěti letech společné správy vznikne na Korejském poloostrově jednotný stát. Podle dohody se v srpnu 1945 Korea rozdělila 38. rovnoběžkou. Severní část ostrova se ocitla pod vlivem Sovětského svazu, zatímco na jihu měly hlavní slovo Spojené státy. Tento moment lze interpretovat jako počátek studené války, tedy ideového a mocenského soupeření mezi západním a východním blokem.
V roce 1948 vznikla na severu Korejská lidově demokratická republika a na jihu Korejská republika. Vlády obou zemí se přitom prohlašovaly za jediné legitimní představitele celé Koreje a pokusy o vyřešení situace diplomatickou cestou selhávaly. Soupeření západu s východem využil severokorejský vůdce Kim Ir-sen, který oslovil Josifa Stalina s nápadem masivního vojenského vpádu na jih. Sovětského představitele, který dlouho váhal, nakonec přesvědčil o tom, že jihokorejská vláda takový krok neustojí a zhroutí se.
Severokorejské jednotky tak zahájily 25. června 1950 invazi do Jižní Koreje. Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil SSSR, označila KLDR za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení.
Na pomoc jihokorejské armádě přijela americká armáda, do bojů zasáhla 4. července. Americké posily byly ale povolány narychlo a byly špatně vyzbrojené. Spolu s jihokorejskými oddíly byly rychle zahnány na ústup. V srpnu 1950 ovládala severokorejská vojska asi 90 procent území Jižní Koreje, kde byly okamžitě zaváděny komunistické pořádky, od zákazu činnosti nekomunistických stran a organizací po zestátňování průmyslu a pozemkovou reformu.
70 let od začátku korejské války (zdroj: ČT24)
Obrat přišel až se vstupem OSN
Zlom v průběhu války přišel až se vstupem vojsk OSN, které vedl zkušený velitel Douglas MacArthur. V říjnu zaútočil na Severní Koreu a na několik týdnů se americkým vojákům podařilo obsadit hlavní město Pchjongjang – místo, kam se dnes drtivá většina Američanů nemá šanci jet podívat.
MacArthur nařídil svým jednotkám postupovat za 38. rovnoběžku směrem k hranici s Čínou v přesvědčení, že Číňané do konfliktu nevstoupí. Když pak více než 1,3 milionu čínských „dobrovolníků“ zaútočilo na konci října 1950 na pozice jednotek OSN, byli Spojenci vrženi zpět za 38. rovnoběžku.
Jak uvádí americká CNN, vstup čínských vojsk do korejské války je jedním z důvodů, proč je nyní ostrov Tchaj-wan autonomní. Čína měla původně v plánu invazi na Tcha-jwan, ale přítomnost amerických válečných lodí jí nakonec tento záměr překazila.
Vojáci OSN v čele s generálem MacArthurem
Československý M.A.S.H
Na bojích se podíleli i Čechoslováci. V roce 1952 rozhodl československý Ústřední výbor KSČ o vytvoření vojenské nemocnice, podobné jako ze slavného seriálu M.A.S.H., na území Severní Koreje. V nemocnici působilo 29 lékařů, ošetřovatelek a zdravotníků.
Jednalo se o takzvanou odsunovou nemocnici, nikoliv o polní pohyblivou, kde okamžitě po stažení fronty ošetří raněné. Právě ti ale následně mířili do odsunové nemocnice, kde se doléčovali.
Tehdejší generál Jan Šejna tvrdil, že se v nemocnici prováděly pokusy na amerických zajatcích. Podle něj tyto pokusy trvaly i dále ve vojenské nemocnici v Praze. Historikové ale pro toto tvrzení nikdy nenašli přímé důkazy.
Příměří nevedlo ke klidu
Postupem času se situace začala stabilizovat a obě strany přistoupily na jednání. Dlouhé a komplikované rozhovory nakonec vyústily v dohodu o příměří, která byla podepsána v roce 1953. Podél zmiňované 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které patří mezi nejstřeženější území na světě. Klid zbraní má dodnes za úkol kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS).
Severní a Jižní Korea kromě dohody o smíření a neútočení také podepsaly dohodu o vzájemné výměně a spolupráci. První setkání vůdců obou korejských států se uskutečnilo v roce 2000, kdy se sešel tehdejší jihokorejský prezident Kim Te-džung se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. Napětí na Korejském poloostrově se začalo stupňovat od března 2013, kdy Severní Korea vypověděla všechny dohody o neútočení se svým jižním sousedem.
Pchjongjang také zrušil dohodu o příměří z roku 1953, jíž korejská válka skončila. Nejvyšší představitelé korejských států se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova.
„Oba státy byly nejblíže k mírové dohodě právě v roce 2018, když se uskutečnilo několik summitů Kim Čong-una s tehdejším jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a později s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Už tehdy ale bylo jasné, že by se nemohlo jednat o oficiální mírovou dohodu, protože s tou by musely souhlasit všechny strany, které se konfliktu účastnily,“ tvrdí zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Podle ní se mezi státníky spíše hovořilo o takzvané „deklaraci o konci války“. Jednalo by se o nezávislý dokument o uzavření konfliktu, který by nepotřeboval souhlas jiných stran. „Pro KLDR by to znamenalo hodně, protože by šlo o uznání legitimity severokorejského režimu,“ řekla Šámalová. K podepsání dokumentu však nedošlo a od té doby vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi opět výrazně ochladly.
Po konci korejské války uvalily Spojené státy na KLDR sankce, které v různé podobě platí dodnes. USA totiž žádají, aby se Severní Korea vzdala vývoje jaderných zbraní. Pchjongjang naopak tvrdí, že s jadernými testy přestane teprve až USA odvolá sankce. V únoru 2019 se na toto téma sešly současné hlavy států Donald Trump a Kim Čong-un, ale jednání jsou stále na mrtvém bodě.
Události ČT: Summit v Hanoji skončil předčasně (zdroj: ČT24)
Severní Korea si výročí nepřipomíná
Podle Šámalové si jihokorejské úřady ve čtvrtek připomněly sedmdesáté výročí války společně s armádou USA, a to během vojenského obřadu, kterého se zúčastnili i váleční veteráni. Jihokorejská vláda rovněž vydala prohlášení vůči KLDR, aby naplnila smluvené dohody z dřívějších let o jaderném odzbrojování. Severní Korea si ale výročí nepřipomíná.
„KLDR si vykládá historii jinak. Nepřiznává totiž, že válku původně odstartovaly severokorejské jednotky pod velením Kim Ir-sena, ale Jihokorejci ozbrojenými potyčkami. Země se spíše připravuje na 75. výročí založení vládnoucí Korejské strany práce v říjnu. Údajně se také připravuje vojenská přehlídka a hromadné gymnastické hry,“ dodala Šámalová.
Události: 70 let od korejské války (zdroj: ČT24)