Korejská válka - první válečný konflikt studené války

Soul/Pchjongjang - Válka o rozložení sil na Korejském poloostrově se stala prvním válečným konfliktem studené války a zároveň zkouškou poválečné politické a vojenské síly Spojených států a Sovětského svazu. Boje přitom trvaly nesrovnatelně kratší dobu než vyjednávání o příměří. Korejská válka začala 25. června 1950. Stejně jako v případě Vietnamu i v moderních dějinách Korey sehrála významnou úlohu rovnoběžka. V korejském případě se jedná o osmatřicátou rovnoběžku, podle které v roce 1945 dva plukovníci americké armády dočasně rozdělili korejské území od roku 1910 okupované Japonskem na okupační zónu americké a sovětské armády. Severní část Koreje přijala pod vlivem SSSR komunismus, jižní část pod vlivem USA spravovala Organizace spojených národů.

V roce 1948 vznikají ze dvou okupačních území dva státy. Severní, Korejská lidově-demokratická republika s oporou ve stalinistickém Sovětském svazu v čele s diktátorem Kim Ir-Senem, a Jižní Korea ovlivňována Spojenými státy. Ty se obávaly rostoucího vlivu marxistické ideologie v Asii a snažily se jí zabránit vyvažováním vlivu v regionu. Obavy Američanů se staly pravdivé ve chvíli, kdy na území Jižní Koreje v nacionální vizi sjednotit obě území a s vydatnou podporou SSSR vtrhla 25. června 1950 severokorejská vojska. Během pouhých tří dní se jim podařilo obsadit jihokorejské hlavní město Soul. Začal tím první ozbrojený konflikt po druhé světové s účastí velmocí - Korejská válka.

Zvrat přinesl geniální útok „čaroděje z Inčchonu“

Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil zástupce Sovětského svazu, označila Severní Koreu za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení. Spojené státy s podporou OSN reagovaly v září téhož roku pod vedením generála Douglase MacArthura ofenzivou do týla severokorejských jednotek uprostřed východního pobřeží jižní Koreje u města Inčchonu (odtud MacArthurova přezdívka „čaroděj z Inčchonu“).

Nahrávám video

Severokorejská armáda tak byla vytlačena za 38. rovnoběžku a v říjnu Američané obsadili i hlavní město Pchjongjang. Americká vojska u čínských hranic ovšem vyvolala ostrou reakci maoistického Pekingu, který spolu se severokorejskou armádou zahnal spojenecká vojska zpět za 38. rovnoběžku. Jednání o příměří bylo zahájeno 10. července 1951.

38. rovnoběžka je dodnes nejstřeženější hranicí světa

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Mírová jednání trvala dva roky, obě strany oficiálně ukončily válku 27. července 1953, kdy za sekundování OSN podepsaly dohodu o příměří. Korejská válka přinesla definitivní rozdělení Korejského poloostrova na dva státní útvary. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Tato válka zároveň naznačila, jakou koncepci hodlá americká a sovětská zahraniční politika sledovat v dalších desetiletích, tedy nestřetávat se v přímém boji velmocí, ale v zastoupení v lokálních konfliktech. O Korejské válce se vedle blokády Berlína také mluví jako o prvním konfliktu studené války, tedy ideového a mocenského soupeření mezi západním a východním blokem.

V korejské otázce mělo slovo i Československo

Sjednaný klid zbraní měla a dodnes má zajišťovat a kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS). V té figurovalo Československo, které mělo spolu s polskými, švédskými a švýcarskými delegáty dohlížet na to, aby obě znesvářené strany respektovaly existující stavy vojenského personálu a materiálu do doby, než bude politickou cestou dosaženo míru a stažení všech zahraničních sil z Korejského poloostrova. Po rozpadu Československa ale Severní Korea znemožnila zástupcům ČR pokračovat v misi a jedno místo v DKNS je tak od roku 1993 neobsazené.

  • Americké síly ničí vlaky nedaleko přístavu Wonsan v Severní Koreji zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182661.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1352/135195.jpg
  • Korejská válka zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182659.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: Al Chang http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3410/340995.jpg

Plánovaná mírová smlouva nebyla dodnes uzavřena. Po konci války navíc uvalily USA na KLDR hospodářské sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Pchjongjang v minulosti Washingtonu několikrát navrhl uzavření bilaterální mírové dohody, USA nabídku pokaždé odmítly s tím, že trvají na účasti Jižní Koreje. Ačkoliv obě Koreje roku 1991 podepsaly smlouvu, v níž obě strany slíbily přeměnit režim příměří v pevný stav míru, současný stav na Korejském poloostrově mnoho nadějí mírovým snahám nedává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 22 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 25 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 46 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 10 hhodinami
Načítání...