Korejská válka - první válečný konflikt studené války

Soul/Pchjongjang - Válka o rozložení sil na Korejském poloostrově se stala prvním válečným konfliktem studené války a zároveň zkouškou poválečné politické a vojenské síly Spojených států a Sovětského svazu. Boje přitom trvaly nesrovnatelně kratší dobu než vyjednávání o příměří. Korejská válka začala 25. června 1950. Stejně jako v případě Vietnamu i v moderních dějinách Korey sehrála významnou úlohu rovnoběžka. V korejském případě se jedná o osmatřicátou rovnoběžku, podle které v roce 1945 dva plukovníci americké armády dočasně rozdělili korejské území od roku 1910 okupované Japonskem na okupační zónu americké a sovětské armády. Severní část Koreje přijala pod vlivem SSSR komunismus, jižní část pod vlivem USA spravovala Organizace spojených národů.

V roce 1948 vznikají ze dvou okupačních území dva státy. Severní, Korejská lidově-demokratická republika s oporou ve stalinistickém Sovětském svazu v čele s diktátorem Kim Ir-Senem, a Jižní Korea ovlivňována Spojenými státy. Ty se obávaly rostoucího vlivu marxistické ideologie v Asii a snažily se jí zabránit vyvažováním vlivu v regionu. Obavy Američanů se staly pravdivé ve chvíli, kdy na území Jižní Koreje v nacionální vizi sjednotit obě území a s vydatnou podporou SSSR vtrhla 25. června 1950 severokorejská vojska. Během pouhých tří dní se jim podařilo obsadit jihokorejské hlavní město Soul. Začal tím první ozbrojený konflikt po druhé světové s účastí velmocí - Korejská válka.

Zvrat přinesl geniální útok „čaroděje z Inčchonu“

Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil zástupce Sovětského svazu, označila Severní Koreu za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení. Spojené státy s podporou OSN reagovaly v září téhož roku pod vedením generála Douglase MacArthura ofenzivou do týla severokorejských jednotek uprostřed východního pobřeží jižní Koreje u města Inčchonu (odtud MacArthurova přezdívka „čaroděj z Inčchonu“).

Nahrávám video

Severokorejská armáda tak byla vytlačena za 38. rovnoběžku a v říjnu Američané obsadili i hlavní město Pchjongjang. Americká vojska u čínských hranic ovšem vyvolala ostrou reakci maoistického Pekingu, který spolu se severokorejskou armádou zahnal spojenecká vojska zpět za 38. rovnoběžku. Jednání o příměří bylo zahájeno 10. července 1951.

38. rovnoběžka je dodnes nejstřeženější hranicí světa

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Mírová jednání trvala dva roky, obě strany oficiálně ukončily válku 27. července 1953, kdy za sekundování OSN podepsaly dohodu o příměří. Korejská válka přinesla definitivní rozdělení Korejského poloostrova na dva státní útvary. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Tato válka zároveň naznačila, jakou koncepci hodlá americká a sovětská zahraniční politika sledovat v dalších desetiletích, tedy nestřetávat se v přímém boji velmocí, ale v zastoupení v lokálních konfliktech. O Korejské válce se vedle blokády Berlína také mluví jako o prvním konfliktu studené války, tedy ideového a mocenského soupeření mezi západním a východním blokem.

V korejské otázce mělo slovo i Československo

Sjednaný klid zbraní měla a dodnes má zajišťovat a kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS). V té figurovalo Československo, které mělo spolu s polskými, švédskými a švýcarskými delegáty dohlížet na to, aby obě znesvářené strany respektovaly existující stavy vojenského personálu a materiálu do doby, než bude politickou cestou dosaženo míru a stažení všech zahraničních sil z Korejského poloostrova. Po rozpadu Československa ale Severní Korea znemožnila zástupcům ČR pokračovat v misi a jedno místo v DKNS je tak od roku 1993 neobsazené.

  • Americké síly ničí vlaky nedaleko přístavu Wonsan v Severní Koreji zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182661.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1352/135195.jpg
  • Korejská válka zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182659.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: Al Chang http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3410/340995.jpg

Plánovaná mírová smlouva nebyla dodnes uzavřena. Po konci války navíc uvalily USA na KLDR hospodářské sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Pchjongjang v minulosti Washingtonu několikrát navrhl uzavření bilaterální mírové dohody, USA nabídku pokaždé odmítly s tím, že trvají na účasti Jižní Koreje. Ačkoliv obě Koreje roku 1991 podepsaly smlouvu, v níž obě strany slíbily přeměnit režim příměří v pevný stav míru, současný stav na Korejském poloostrově mnoho nadějí mírovým snahám nedává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 23 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 47 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.