Korejská válka - první válečný konflikt studené války

Soul/Pchjongjang - Válka o rozložení sil na Korejském poloostrově se stala prvním válečným konfliktem studené války a zároveň zkouškou poválečné politické a vojenské síly Spojených států a Sovětského svazu. Boje přitom trvaly nesrovnatelně kratší dobu než vyjednávání o příměří. Korejská válka začala 25. června 1950. Stejně jako v případě Vietnamu i v moderních dějinách Korey sehrála významnou úlohu rovnoběžka. V korejském případě se jedná o osmatřicátou rovnoběžku, podle které v roce 1945 dva plukovníci americké armády dočasně rozdělili korejské území od roku 1910 okupované Japonskem na okupační zónu americké a sovětské armády. Severní část Koreje přijala pod vlivem SSSR komunismus, jižní část pod vlivem USA spravovala Organizace spojených národů.

V roce 1948 vznikají ze dvou okupačních území dva státy. Severní, Korejská lidově-demokratická republika s oporou ve stalinistickém Sovětském svazu v čele s diktátorem Kim Ir-Senem, a Jižní Korea ovlivňována Spojenými státy. Ty se obávaly rostoucího vlivu marxistické ideologie v Asii a snažily se jí zabránit vyvažováním vlivu v regionu. Obavy Američanů se staly pravdivé ve chvíli, kdy na území Jižní Koreje v nacionální vizi sjednotit obě území a s vydatnou podporou SSSR vtrhla 25. června 1950 severokorejská vojska. Během pouhých tří dní se jim podařilo obsadit jihokorejské hlavní město Soul. Začal tím první ozbrojený konflikt po druhé světové s účastí velmocí - Korejská válka.

Zvrat přinesl geniální útok „čaroděje z Inčchonu“

Dva dny po útoku Rada bezpečnosti OSN na jednání, kterého se ale nezúčastnil zástupce Sovětského svazu, označila Severní Koreu za agresora a vyzvala světové společenství k jejímu odražení. Spojené státy s podporou OSN reagovaly v září téhož roku pod vedením generála Douglase MacArthura ofenzivou do týla severokorejských jednotek uprostřed východního pobřeží jižní Koreje u města Inčchonu (odtud MacArthurova přezdívka „čaroděj z Inčchonu“).

Nahrávám video

Severokorejská armáda tak byla vytlačena za 38. rovnoběžku a v říjnu Američané obsadili i hlavní město Pchjongjang. Americká vojska u čínských hranic ovšem vyvolala ostrou reakci maoistického Pekingu, který spolu se severokorejskou armádou zahnal spojenecká vojska zpět za 38. rovnoběžku. Jednání o příměří bylo zahájeno 10. července 1951.

38. rovnoběžka je dodnes nejstřeženější hranicí světa

Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Mírová jednání trvala dva roky, obě strany oficiálně ukončily válku 27. července 1953, kdy za sekundování OSN podepsaly dohodu o příměří. Korejská válka přinesla definitivní rozdělení Korejského poloostrova na dva státní útvary. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Tato válka zároveň naznačila, jakou koncepci hodlá americká a sovětská zahraniční politika sledovat v dalších desetiletích, tedy nestřetávat se v přímém boji velmocí, ale v zastoupení v lokálních konfliktech. O Korejské válce se vedle blokády Berlína také mluví jako o prvním konfliktu studené války, tedy ideového a mocenského soupeření mezi západním a východním blokem.

V korejské otázce mělo slovo i Československo

Sjednaný klid zbraní měla a dodnes má zajišťovat a kontrolovat Vojenská komise pro příměří a Dozorčí komise neutrálních států (DKNS). V té figurovalo Československo, které mělo spolu s polskými, švédskými a švýcarskými delegáty dohlížet na to, aby obě znesvářené strany respektovaly existující stavy vojenského personálu a materiálu do doby, než bude politickou cestou dosaženo míru a stažení všech zahraničních sil z Korejského poloostrova. Po rozpadu Československa ale Severní Korea znemožnila zástupcům ČR pokračovat v misi a jedno místo v DKNS je tak od roku 1993 neobsazené.

  • Americké síly ničí vlaky nedaleko přístavu Wonsan v Severní Koreji zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182661.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1352/135195.jpg
  • Korejská válka zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182659.jpg
  • Korejská válka 1950-1953 autor: ČT24, zdroj: Al Chang http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3410/340995.jpg

Plánovaná mírová smlouva nebyla dodnes uzavřena. Po konci války navíc uvalily USA na KLDR hospodářské sankce, které v pozměněném stavu platí dodnes. Pchjongjang v minulosti Washingtonu několikrát navrhl uzavření bilaterální mírové dohody, USA nabídku pokaždé odmítly s tím, že trvají na účasti Jižní Koreje. Ačkoliv obě Koreje roku 1991 podepsaly smlouvu, v níž obě strany slíbily přeměnit režim příměří v pevný stav míru, současný stav na Korejském poloostrově mnoho nadějí mírovým snahám nedává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
před 40 mminutami

Lidé slyší dron, schovají se a pokračují dál, popsala život v Kramatorsku Stomatová

Obyvatelé ukrajinského Kramatorsku se naučili žít pod neustálou hrozbou ruských útoků, popsala v Interview ČT24 zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová. Kvůli dronům se lidé po městě často pohybují pěšky, aby se v případě nebezpečí mohli rychle ukrýt. Navzdory pokračujícímu ostřelování zde stále fungují obchody, tržiště i kavárny. Podle Stomatové by ztráta strategicky významného města představovala pro Ukrajinu obrovskou ránu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
07:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hurikán Isaias způsobil záplavy v částech Floridy a Alabamy

Hurikán Isaias, první bouře letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) dosáhl pobřeží amerického státu Florida. V částech Floridy a Alabamy živel způsobil záplavy a rozsáhlé výpadky elektřiny, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Úřady vydaly pro pobřežní oblasti varování a už dříve vyzvaly obyvatele k evakuaci.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvanáct obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvanáct obětí, včetně tří dětí a dalších čtrnáct zraněných osob, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spolupředseda Rady pro obranu Záporožské oblasti Ivan Fedorov předtím informoval o šestnácti zraněných. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
před 3 hhodinami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 7 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.