Evropa i svět uvolňují koronavirová opatření, turisté ve Španělsku nebudou muset do karantény

Události: Rozvolňování v Evropě (zdroj: ČT24)

Některé části Španělska čeká velká vlna otevírání. Turisté, kteří do země přijedou po 1. červenci, už navíc nebudou muset do karantény. Cestování by ale brzy mohlo být snazší i ve střední Evropě, podle rakouského ministra zahraničí by se totiž hranice mezi Rakouskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem mohly zcela otevřít už v polovině června.

  • Ve světě je evidováno v pondělí 25. května více než 5,45 milionu případů nákazy koronavirem.
  • Nemoci covid-19, kterou virus způsobuje, podlehlo přes 345 tisíc lidí. Vyléčilo se přes dva miliony pacientů. 
  • Hranice mezi Rakouskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem by se podle Vídně mohly otevřít v polovině června. 
  • Spojené státy, nejhůře zasažené pandemií, zakázaly vstup cizincům, kteří byli v předchozích dvou týdnech v Brazílii. Tato jihoamerická země eviduje přes 363 tisíc nakažených, tedy druhý nejvyšší počet ve světě.
  • Španělsko dál mírní omezení zavedená v březnu. Na 22 milionů Španělů může opět do restaurací, kin či divadel nebo se jít koupat na pláž, v Madridu a Barceloně se mohou otevřít zahrádky restaurací. Vláda také oznámila, že turisté, kteří do země přijedou od 1. července, nebudou muset do karantény.
  • Také v Řecku se poprvé po deseti týdnech otevřely restaurace a kavárny. Řekové mohou též znovu cestovat na místní ostrovy.
  • Pravidla dál uvolňuje také Dánsko, které nově usnadní přechod hranic cizincům, kteří mají v zemi partnera.
  • Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF schválil balíček pomoci devět miliard eur (245 miliard korun) pro leteckou společnost Lufthansa. S plánem už souhlasilo představenstvo aerolinek, ještě ho musí schválit akcionáři a Evropská komise.
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
23:26

Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.

23:23

Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.

19:02

Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg po videokonferenci se svými protějšky ze tří sousedních zemí uvedl, že by se hranice mezi Rakouskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem mohly zcela otevřít už 15. června. „Konečné rozhodnutí o otevření hranic by mohli šéfové vlád těchto zemí přijmout již velmi brzy,“ řekl šéf rakouské diplomacie.

Podmínkou pro to ale podle něj je setrvalý pozitivní vývoj epidemie ve všech čtyřech zemích. Schallenberg ale zároveň naznačil, že slovenská pozice je nadále opatrná.

Režim se zmírňuje i na dánských hranicích, ale jen pro cizince, kteří mají v zemi partnera. Hranice země by tak neměly oddělovat páry, pokud dokáží, že jejich vztah trvá alespoň šest měsíců.

Dánská policie sdělila, že dvojice se budou muset prokázat sdílenými textovými zprávami, soukromými fotografiemi nebo znalostí osobních informací o partnerovi. „Mohou si přinést fotografii nebo milostný dopis,“ řekl dánské televizi DR zástupce šéfa dánské policie Allan Dalager Clausen. 

Rozvolnění některých opatření pokračuje také v dalších evropských zemích, třeba ve Španělsku. Úřady v regionech hlavního města Madridu a Katalánska, které v zemi patří k nejhůře zasaženým oblastem, otevřely parky a muzea.

Svým obyvatelům rovněž povolily užívat si zahrádek restaurací a barů. V téměř polovině Španělska už smějí lidé v omezené počtu i do vnitřků restaurací, kin, divadel a nákupních center. Okolo 14 milionů Španělů se může také vydat na pláže, které se otevřely pro koupání.

Turisté, kteří od 1. července do Španělska přijedou, už nově nebudou muset do karantény. Podle místních médií to v pondělí potvrdila vláda. Do Španělska smí zatím cestovat jen Španělé, lidé s trvalým pobytem a přeshraniční pracovníci. Ti ale musí od poloviny května zůstat po příjezdu dva týdny v místě svého pobytu; vycházet mohou jen na nákup potravin a léků či k lékaři, a to vždy s rouškou.

Vláda počítá s tím, že by toto opatření mělo platit po dobu nouzového stavu. Ten zatím platí do 7. června a není jasné, zda se bude prodlužovat.

Z cestování mezi regiony se mohou těšit Řekové, kterým je umožněno od nového týdne se vydat za rekreací na všechny tamní ostrovy, na lodích se ale musí dodržovat přísná hygienická pravidla a poloviční obsazenost. Povinné jsou tam jako v jiné veřejné dopravě v zemi roušky. V zemi také provozovatelé otevřou taverny, kavárny a bary.

V Itálii otevírají tělocvičny, bazény a sportovní centra. Uvolnění se týká také obchodů, kaváren a kostelů. Úřady ale zároveň stanovily přísná pravidla, která obyvatelé musí dodržovat.

Podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig je například stále nutné dodržovat metrový odstup od ostatních lidí a vstup do obchodů je povolen pouze v roušce a s gumovými rukavicemi. Mnoho restaurací a kaváren podle ní ještě neotevřelo, protože se musí na nová pravidla připravit. „Jedná se o spoustu malých předpisů, které v kavárnách a obchodech ztěžují práci personálu. Například se nesmí prodávat čerstvá pomerančová šťáva a zmrzlina se nesmí podávat v kornoutu, ale kelímku,“ uvedla.

Podle Ludwig má 3. června také vejít v platnost povolení volného pohybu v celé zemi, a to jak pro Italy, tak i zahraniční turisty, kteří budou moci opět cestovat do Itálie. Každý region ale může tento dekret regulovat nebo upravovat.

Například v Benátsku už na nadcházející turistickou sezonu připravují i pláže. Podle vládních předpisů na nich musí být mezi slunečníky vzdálenost nejméně 4,5 metru a všechny společné prostory, jako jsou sprchy a bary, musejí mít k dispozici dezinfekci.

„Pláže jsou pro ekonomiku otázkou života a smrti,“ varoval nedávno Luca Zaia, prezident tohoto regionu na severovýchodě Itálie, který zahrnuje Benátky. Pro Itálii představuje turistika 13 procent hrubého domácího produktu.

Uvolňování opatření v Itálii (zdroj: ČT24)

Cestovní ruch na Slovensku prudce klesl

Turismus řeší i na Slovensku, kde cestovní ruch v březnu prudce klesl. V hotelech, penzionech a dalších podobných provozech se počet ubytovaných hostů meziročně snížil bezmála o dvě třetiny. Uvedl to v pondělí slovenský statistický úřad. 

Služeb ubytovacích zařízení v březnu na Slovensku využilo na 152 tisíc lidí, což v porovnání se stejným obdobím loňského roku představovalo pokles o 65 procent. Zhruba stejným tempem ubylo domácích i zahraničních hostů. Počet přenocování klesl meziročně o 56 procent. Ještě v únoru výkony slovenských hoteliérů rostly dvouciferným tempem.

Slovenské úřady sice na začátku května umožnily ubytovacím zařízením obnovit provoz s některými omezeními, pro zahraniční turisty země své hranice ale dosud neotevřela. Nejpočetnější zahraniční klientelou slovenských hoteliérů před vypuknutím pandemie nemoci covid-19 byli Češi. 

O autobusové zájezdy do zahraničí je zájem (zdroj: ČT24)

V rámci rozvolňování na Slovensku se objevují také protesty proti krokům vlády. Majitelé fitness center v pondělí blokovali dopravu. Chtěli tak reagovat na to, že jejich podniky nebyly zahrnuty ani do čtvrté fáze rozvolňování tamních opatření proti koronaviru. Původně chtěli zablokovat dálnici D1 z Trnavy do Bratislavy, nakonec se ale rozhodli pro mírnější formu protestu.

Slovenští majitelé fitness center si podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského připadají v nevýhodě. „Na Slovensku je více než dva tisíce takových provozoven, které dávají pracovní příležitosti 20 tisícům lidí. Majitelé poukazují, že v Česku fitness centra fungují a že jsou připraveni otevřít,“ uvedl Obrovský. Na protesty už zareagoval slovenský premiér Igor Matovič, který majetele fitness center pozval na jednání vlády. 

Německá ekonomika je v recesi, vláda podpoří Lufthansu

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje.

Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou. Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990.

Nový německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF schválil balíček pomoci devět miliard eur (245 miliard korun) pro leteckou společnost Lufthansa. S plánem souhlasí také představenstvo aerolinek, oznámila firma, která těžce doplácí na koronavirovou krizi. Dohodu ještě musí schválit akcionáři a Evropská komise.

Francie napumpovala do ekonomiky už půl bilionu eur

Opatření na ochranu ekonomiky před dopady koronavirové krize už Francii stála téměř půl bilionu eur, což je v přepočtu více než dvanáct bilionů korun a odpovídá to dvaceti procentům hrubého domácího produktu (HDP) země.

„Pokud vezmeme do úvahy vše, tedy rozpočtová opatření a podporu peněžních toků firem, je to 450 miliard eur, což je 20 procent národního bohatství,“ řekl tamní televizi BFM ministr financí Bruno Le Maire. 

Vláda od poloviny března přicházela s opatřeními typu příspěvků na mzdy, zaručila se za půjčky, umožnila odklad daní a finančně přispěla malým podnikům. 

V Rusku počet obětí budí pochyby

Rusko oznámilo 8946 nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin, celkový počet tak dosáhl 353 427. Počet úmrtí vzrostl podle krizového štábu o 92 na celkem 3633.

Relativně nízké procento úmrtí na počet případů nákazy v Rusku budí u pozorovatelů pochyby. Jiné země mají při nižším počtu nakažených daleko více zemřelých, například Británie či Itálie. Ruské úřady to vysvětlují včasným rozpoznáním infekce a přijetím vhodných opatření. Kritici ale upozorňují, že v Rusku se do bilance započítávají pouze úmrtí, u nichž byl koronavirus hlavní příčinou úmrtí, zatímco jiné země zahrnují do čísel všechny zesnulé s pozitivním testem.

V USA navzdory vysokým číslům pokračuje rozvolňování

Spojené státy jsou zemí nejhůře postiženou koronavirem. Druhá je v počtu nakažených Brazílie s více než 363 tisíci dosud potvrzenými případy. Bílý dům v neděli oznámil, že do Spojených států nemohou přicestovat cizinci, kteří byli v uplynulých dvou týdnech v Brazílii.

Navzdory vysokým číslům zahájily Spojené státy částečné uvolňování omezení zavedených kvůli pandemii. 

Americký prezident Donald Trump navíc v pondělí na Twitteru pohrozil, že přesune letní nominační sjezd republikánské strany ze Severní Karolíny. Stalo by se tak podle něj v situaci, kdy by tam v době zamýšleného konání akce stále platily společenské restrikce spojené s pandemií covidu-19, které by průběh republikánského setkání omezovaly.

Republikánský sjezd má oficiálně určit kandidáta, jehož strana vyšle do listopadových prezidentských voleb. Jde o několikadenní setkání tisíců vysoce postaveních činitelů Republikánské strany z celých Spojených států, jež má začít 24. srpna ve městě Charlotte. Trump by na něm měl pronést bedlivě sledovaný proslov.

Johnson oznámil další plán rozvolňování

Britský premiér Boris Johnson oznámil plán dalšího uvolňování protiepidemických opatření. Od 1. června by se mohly otevřít venkovní tržiště a autosalony.

Johnsonův poradce Dominic Cummings, který v čase přísné karantény cestoval přes celou Anglii se svým synem a manželkou nejspíše nakaženou koronavirem, obhajoval své počínání. Řekl, že se nedopustil ničeho nelegálního a že nenabídl svou rezignaci a ani o tom neuvažoval. 

Cummings vysvětlil, že měl obavy z případného vážného onemocnění své ženy a sebe, protože v Londýně neměli nikoho, kdo by se postaral o jejich čtyřleté dítě. Nejlepší možností se mu tak jevila jízda na odlehlou chatu na farmě jeho otce, kde se mu zdálo být bezpečno. Na cestě do Durhamu prý nezastavoval. Na chatě pak Cummings onemocněl a jeho syn dokonce musel do nemocnice. Sám však nikdy nebyl testován na koronavirus.

Úřady ve Velké Británii během roku opatří přes tři tisíce domů, celkem až šest tisíc „bytových jednotek“, které budou určeny pro ubytování bezdomovců v době po koronavirové pandemii. Operace za 160 milionů liber (asi 4,9 miliardy korun) má zabránit návratu bezdomovců na ulice, napsal list The Guardian. Připomněl, že po zavedení vládních opatření proti šíření koronaviru bylo asi 5400 lidí bez přístřeší ubytováno v hotelech. 

Jon Sparkes, který vede charitativní organizaci Crisis starající se o bezdomovce, podle deníku The Guardian uvítal oznámení ministerstva, nicméně dodal, že si počká na detaily. „Je to jen pro lidi, kteří byli bezpečně ubytováni v hotelech, anebo je to také pro lidi, kteří zůstali na ulici? Pokud má jít o zásadní změnu, musí být pro všechny,“ řekl. 

Vláda tvrdí, že nabídla nouzové ubytování asi devadesáti procentům bezdomovců. Dobročinné organizace ale hlásí, že počet bezdomovců v posledních týdnech stoupl a stovky lidí zůstávají na ulici zejména v Londýně.

Japonsko ruší nouzový stav již na celém území

Na celém území Japonska se v pondělí zrušil nouzový stav vyhlášený s cílem zabránit šíření koronaviru. Nejdéle platil v metropoli Tokiu a okolí a na severním ostrově Hokkaidó, i v těchto oblastech ho ale premiér Šinzó Abe ukončil, informovala tisková agentura Kjódó. 

Premiér Abe ocenil, že se Japonsku podařilo epidemii dostat pod kontrolu za pouhý měsíc a půl, a podotkl, že to ukazuje sílu „japonského modelu“. Varoval ale zároveň, že pokud by infekcí začalo opět výrazněji přibývat, bude nouzový stav znovu zaveden. Až do konce května lidé nemají překračovat hranice mezi jednotlivými prefekturami.

Írán opět otevírá šíitské svatyně

V Íránu se opět otevřely hlavní šíitské svatyně, které byly od března kvůli boji s koronavirem zavřené. V Teheránu se otevřela svatyně šáha Abdola Azíma brzy ráno, věřící museli mít roušky, projít dezinfekčními tunely a podrobit se měření teploty. Svatyně imáma Alího Rezy v Mašhadu a svatyně pojmenovaná po sestře šíitského imáma Fátimě v Komu rovněž za přísných hygienických opatření otevřely své brány.

Právě v Komu se v polovině února potvrdily první případy covidu-19 v Íránu. Krátce nato se islámská republika stala koronavirem nejhůře zasaženým státem na Blízkém východě.

Na Západním břehu Jordánu se mešity a kostely společně s obchody díky rozvolňování protikoronavirových opatření opět otevřou v úterý. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámil palestinský premiér Muhammad Ištaja.

Afrika se podle WHO vyhnula nejhoršímu

Afrika se během pandemie vyhnula zatím nejhoršímu i díky tomu, že má zkušenosti s bojem proti epidemiím. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Oznámil také, že WHO z bezpečnostních důvodů dočasně zastavila testování léku hydroxychlorochin, který by podle některých mohl pomáhat při léčbě covidu-19.

Podle generálního ředitele WHO je Afrika nejméně postiženým kontinentem světa. V současnosti má z celosvětového počtu jen asi 1,5 procenta potvrzených případů nákazy a 0,1 procenta úmrtí s covidem-19.

Regionální ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiové uvedla, že počet nakažených v Africe je podhodnocený, ne však výrazně. Nejhoršímu podle ní zabránilo včasné přijetí opatření proti covidu-19 i pozdější příchod koronaviru do Afriky ve srovnání s jinými kontinenty.

AP: Pandemie by mohla zavřít téměř 13 procent světových muzeí

S uvolňováním opatření v jednotlivých zemích se znovu začínají otevírat i muzea. Odborníci ale varují, že jedno z každých osmi světových muzeí kvůli pandemii své expozice už zřejmě neotevře. Podle studie organizace UNESCO a Mezinárodní rady muzeí (ICOM), o které informovala agentura AP, muselo kvůli šíření koronaviru aspoň načas své brány uzavřít 90 procent muzeí na světě, tedy asi 85 tisíc institucí.

„Data, která máme k dispozici, jsou alarmující,“ uvedl zástupce organizace UNESCO Ernesto Ottone. Pandemie postihla podle něj malá i velká muzea, zasáhla instituce, které se věnují umění i vědě. Muzea, která v průzkumu avizovala, že se možná znovu neotevřou, uváděla podle Ottoneho, „že byla zavřená několik měsíců a za tu dobu jim chybí příjmy“.

obrázek
Zdroj: ČT24