Papež, který ovlivnil 20. století a stal se svatým. Před sto lety se narodil Jan Pavel II.

Od narození papeže Jana Pavla II. uplynulo 18. května sto let. Bývalá hlava římskokatolické církve svého času patřila mezi přední světové celebrity, během pontifikátu prolomila mnohá tabu a nepřímo napomáhala k pádu komunismu v Evropě. Nejdéle sloužící papež 20. století, který vedl katolickou církev téměř tři desetiletí, zemřel 2. dubna roku 2005. O devět let později byl prohlášen za svatého.

Papež Jan Pavel II. se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích nedaleko jihopolského Krakova jako Karol Wojtyla. Byl mladším ze dvou synů Karola a Emilie Wojtylových.

Matka zemřela, když mu bylo devět let. Jeho starší bratr Edmund, který působil jako lékař, zemřel o tři roky později v roce 1932. Otec, voják polské armády, podlehl infarktu v roce 1941.

Mladý Karol Wojtyla nastoupil v osmnácti letech na Jagellonskou univerzitu v Krakově, která byla ale o rok později uzavřena kvůli vpádu nacistických vojsk do země. Aby si vydělal na živobytí, začal se od roku 1940 Wojtyla živit jako dělník v lomu a poté v chemickém závodě, píše server cirkev.cz.

Světské jméno pozdějšího papeže bylo Karol Wojtyla. Na snímku z roku 1929 je zachycen během svatého přijímání ve svém polském domově ve Wadowicích
Zdroj: Vatican Media/Reuters

Budoucí papež začal navštěvovat kurzy kněžského semináře v Krakově. Za druhé světové války se podílel na záchraně Židů, pomohl například čtrnáctileté dívce uprchnout z nacistického tábora v polském městě Čenstochová.

Židovská organizace B'nai B'rith zabývající se holokaustem v minulosti dosvědčila, že Wojtyla během války pomohl mnoha polským židům, aby je ochránil před nacisty. Stát Izrael mu také posmrtně udělil ocenění Spravedlivý mezi národy. Po válce byl Wojtyla vysvěcen na kněze a poslán do Říma, kde získal doktorát z teologie.

Svou finální práci vedl na téma víry v díle sv. Jana od Kříže. Do Polska se vrátil v roce 1948 a působil v několika menších farnostech, poté pracoval i jako univerzitní kaplan. O deset let později ho jmenoval tehdejší papež Pius XII. světícím biskupem krakovským a o čtyři roky později byl jmenován kardinálem. 

Z Karola Wojtyly papežem Janem Pavlem II.

Papežem se Karol Wojtyla stal v říjnu 1978 ve svých 58 letech, jako nejmladší hlava katolické církve od zvolení Pia IX. a zároveň první neitalský papež po 455 letech. Polský papež proslul zejména jako velký propagátor církevních idejí ve světě.

Během svého pontifikátu se důsledně, ale ne vždy úspěšně zasazoval o ukončení různých konfliktů ve světě, včetně konfliktu na Blízkém východě nebo války v bývalé Jugoslávii. Do historie se zapsal nejen svým lidským přístupem k věřícím, ale i největším počtem svatořečení.

Během 26 let svého pontifikátu totiž prohlásil za svaté téměř 500 osob. Mezi nimi jsou i tři svatí české národnosti – sv. Anežka, sv. Jan Sarkandr a sv. Zdislava z Lemberka.

Jan Pavel II. byl rovněž zdatným cestovatelem, během svého úřadu urazil přes 900 tisíc kilometrů a po celém světě vykonal dohromady 104 apoštolských cest. Jen v Itálii stihl provést také 146 pastoračních návštěv. V roce 1994 byl pro svou morální jistotu a úspěch, se kterým se mu dařilo oslovovat masy lidí, vyhlášen časopisem Time osobností roku.

Papež během svého úřadování procestoval desítky zemí. Mezi nimi nechyběly ani ty exotické. Na fotografii je v roce 1986 ve společnosti válečníka na Fidži. V této ostrovní zemi je 52 % obyvatel křesťanského vyznání
Zdroj: Luciano Mellace/Reuters

Papež se ale také setkal s kritikou za některé ze svých konzervativních názorů. Jeho pohled na interupci, antikoncepci nebo eutanazii vyvolával velmi rozporuplné reakce, zejména z řad liberálů. Ke kritizovaným hodnotám, které hlásal, patřilo také nezrušitelnost manželství nebo odmítání homosexuality.

Vztah ke komunismu

Jan Pavel II. se do dějin rovněž zapsal jako jeden z těch, kteří pomáhali svrhnout komunismus ve východní Evropě, jeho samotné zvolení do čela římskokatolické církve totiž pomohlo nalomit totalitní moc. Prohlásit papežem někoho, kdo pocházel ze sovětské vlivové sféry, bylo v té době samo o sobě symbolickým krokem.

Nový papež nijak neskrýval svůj negativní postoj ke komunismu, napsal server idnes.cz. Karol Wojtyla ještě před svým jmenováním napsal několik studií o křesťanství a marxismu. Vatikán například v roce 1982 vydal dekret Quidam episcopi, kterým zakázal činnost československého prorežimního hnutí duchovních Pacem in terris.

Zvolení papeže Jana Pavla II. nepřímo podpořilo odpor proti komunismu v jeho rodném Polsku, kde se k víře hlásí velké procento obyvatel. Jistým zlomem byl červen 1979, kdy zemi navštívil. „Necelý rok poté vzniklo protikomunistické hnutí Solidarita,“ uvedl pro Český rozhlas politolog Maciej Ruczaj.

Podle něho v 80. letech visel portrét Jana Pavla II. na bráně gdaňských loděnic během stávky tamních dělníků proti komunistickému režimu. Papež ale prý také zapůsobil na polského vůdce komunistické strany Wojciecha Jaruzelského, který v obavách z dělnických protestů a hnutí Solidarita vyhlásil v roce 1981 výjimečný stav. 

Odpuštěný atentát

13. května 1981 byl na Jana Pavla II. spáchán atentát, papeže tehdy při generální audienci v Římě postřelil turecký útočník Mehmet Ali Agça a třemi výstřely ho zasáhl do břicha a do ramene. Jan Pavel II. musel na operaci, při které mu lékaři odebrali část střeva.

Pozadí činu nikdy nebylo vysvětleno. Papež atentát přežil, ale s trvalými zdravotními následky, ve svém přežití údajně spatřil boží vůli. „Jedna ruka vystřelila, druhá řídila kulku,“ řekl později.

Agça byl za útok na papeže odsouzen na doživotí. Jan Pavel II. ho ale navštívil ve vězení a odpustil mu. V lednu roku 2010 byl atentátník propuštěn na svobodu. Po atentátu tak vznikl další papežův symbol – papamobil. Opancéřovaný vůz se skleněnou kukaní poté chránil Jana Pavla II. na jeho cestách.

Papež leží vážně zraněný ve svém autě chvíli poté, co byl postřelen 13. května 1981 útočníkem Mehmetem Ali Agcou na Náměstí svatého Petra ve Vatikánu
Zdroj: neznámý/Reuters

Česko navštívil třikrát

Jan Pavel II. v 90. letech poctil návštěvou i Česko, a to celkem třikrát. Poprvé se tak stalo ani ne půl roku po Sametové revoluci. Jeho letadlo přistálo na ruzyňském letišti 21. dubna, kde ho přivítal tehdejší prezident Václav Havel. 

„Vítám vás, Svatý otče, mezi námi hříšníky,“ uvítal Havel svatého otce v Česku. Jelikož komunistický režim v Československu předtím katolickou církev perzekuoval po čtyřicet let, návštěva Jana Pavla II. byla veřejností vnímána jako symbol změny. 

Papež navštívil katedrálu sv. Víta a v českém jazyce odsloužil mši na Letenské pláni, kde se shromáždily tisíce věřících. Obřadu se zúčastnili také Václav Havel a kardinál František Tomášek, společně s předsedy tehdejší federální vlády Mariánem Čalfou a federálního shromáždění Alexandrem Dubčekem.

Česko navštívil podruhé v květnu roku 1995 kvůli dříve zmíněné kanonizaci Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka. Proti jejich svatořečení tehdy protestovali čeští evangelíci. Potřetí přicestoval papež do Česka v dubnu 1997 u příležitosti tisíciletého výročí od smrti svatého Vojtěcha.

Ve svém projevu tehdy vyzval stát k vedení dialogu s církví o rozdělení majetku, který byl během totalitního režimu zabaven komunisty. Kromě Prahy zajel také do Hradce Králové, kde se setkal s katolickou mládeží.

 Papež chtěl ve skutečnosti přicestovat do Československa mnohem dříve, svou návštěvu tuzemským věřícím přislíbil už v roce 1979. Zdejší komunistický režim to ale nepovolil, Jan Pavel II. ho totiž předtím přirovnal k „náhrobnímu kamenu, který hermeticky uzavíral přístup k církvi“.

Přiletět chtěl také v roce 1985, tehdejší prezident Gustáv Husák byl ale proti. Svůj zájem o návštěvu vyjádřil Jan Pavel II. i v roce 1989, kdy svatořečil českou princeznu Anežku. Rovněž neúspěšně.

V čele církve téměř 27 let

Hlava římskokatolické církve se během posledních let svého života potýkala se zdravotními problémy, trápila ho silná artritida i Parkinsonova choroba. Papež ale navzdory spekulacím o rezignaci i přes četné problémy hodlal vydržet ve funkci až do své smrti.

Podle prohlášení církve se zdravotní stav papeže výrazně zhoršil na začátku roku 2005. Osudným se stal nakonec 2. duben téhož roku, kdy v Apoštolském paláci svatý otec Jan Pavel II. umírá, podle církve se slovy „nechte mne odejít do Otcova domu“ na rtech.

Byl nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století a třetím nejdéle sloužícím papežem vůbec, v pořadí 264. papež strávil v čele katolické církve bezmála 27 let.

Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005 (ve věku 84 let) v Apoštolském paláci ve Vatikánu
Zdroj: Reuters

Beatifikace a svatořečení

Zpráva o smrti nejvyššího představitele římskokatolické církve mezi lidmi vyvolala vlnu smutku, nad jeho skonem truchlili věřící po celém světě. 

Pohřeb, který se konal na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, přilákal miliony poutníků. Obřadu se zúčastnilo na dvě stě hlav různých států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. Mnozí z poutníků nesli transparenty, dožadujíce se, aby byl zesnulý papež prohlášen za svatého, napsal skotský deník The Herald.

Svatořečení ale mohlo být podle církevních podmínek zahájeno nejdříve pět let po uchazečově smrti. Katolická církev nicméně 13. května 2005 prohlásila, že ihned zahájí papežovu beatifikaci, vzhledem k výjimečným okolnostem.

Prvotní proces však pontifikům zabral téměř šest let – Jan Pavel II. byl blahoslaven na začátku května 2011, stal se tak nejrychleji takto poctěným papežem v dějinách. Konečného svatořečení se nakonec dočkal v dubnu 2014.

  Událost přilákala do Vatikánu ohromné masy poutníků. Slavilo se i v Polsku. V centru Krakova, kde Karel Wojtyla před svým odchodem do Vatikánu působil, se při obřadu svatořečení odehrávaly koncerty a bohoslužby, kterých se zúčastnilo na 200 tisíc lidí.  

Katolíci slaví liturgickou památku Jana Pavla II. dne 22. října, kdy byl uveden do úřadu. Hrob s ostatky světce a bývalého papeže nyní leží pod bazilikou svatého Petra, před kterou stojí každý den dlouhé fronty turistů a poutníků. Hrobka je také pečlivě sledována, ve dne v noci ji střeží webová kamera.

Odkaz Jana Pavla II. ve světě

Úřady a instituce po celém světě uctily papežovu památku tím, že jeho jménem pojmenovaly ulice, školy, organizace nebo zeměpisná místa. Polský Krakov po Janu Pavlu II. například pojmenoval letiště, město San Diego ve Spojených státech katolickou univerzitu.

Jméno zesnulé hlavy římskokatolické církve nese také jeden z poloostrovů na Livingstonově ostrově. V Česku je po papeži pojmenováno náměstí v Hradci Králové, který pontifik v minulosti navštívil. Relikvie se součástí jeho ostatků byla uložena také v kapli prachatického hospicu do dřevěného kříže. Tvoří ji kapka krve na kousku látky.