Čínská diplomacie věnuje v poslední době na svých tiskových konferencích velkou část času vyvracení obvinění amerických politiků, zejména pak tvrzení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, že Peking zatajoval informace o koronaviru a že zdrojem nákazy byla laboratoř v čínském městě Wu-chan.
Článek, který čínské ministerstvo umístilo na svůj web v sobotu večer, sdílela také státní agenturní služba Xinhua News.
Úvod obsahuje citaci Abrahama Lincolna, který byl prezidentem USA v letech 1861 až 1865 za americké občanské války: „Jak řekl Lincoln, nějaký čas můžete tahat za nos všechny lidi, některé lidi neustále, ale nelze nepřetržitě tahat za nos všechny“. Článek také citoval zprávy, podle nichž se koronavirem nakazili Američané ještě předtím, než se ve Wu-chanu potvrdil první případ. Jak ale poznamenává agentura Reuters, tato tvrzení nejsou podložena důkazy.
Peking také odmítá obvinění, že virus byl uměle vytvořen či že unikl z Wuchanského institutu virologie. Článek obsahuje časovou osu toho, jak Čína o viru informovala mezinárodní komunitu. Dokument označuje počínání Pekingu za „včasné“ a „otevřené a transparentní“.
Německý list Der Spiegel naopak minulý pátek uvedl, že podle hodnocení německé zpravodajské služby BND prvotní čínské zatajování stálo svět čtyři až šest týdnů, které mohly být využity k přípravě.
Čína: Neříkejte „Čínský virus“
Události: Čína podle Američanů epidemii tajila
Článek na webu čínského ministerstva odmítl tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa a šéfa diplomacie Pompea, že nový koronavirus by se měl označovat jako „Čínský virus“ nebo „Wuchanský virus“. Odvolal se přitom na dokumenty Světové zdravotnické organizace (WHO), která uvedla, že název viru by neměl odkazovat k určité zemi.
Čína se v článku dále vymezila proti západní kritice za postup vůči čínskému lékaři Li Wen-liangovi, který se před koronavirem ve Wu-chanu snažil své kolegy varovat již v prosinci minulého roku. Za to ho policie obvinila ze šíření poplašné zprávy. Smrt lékaře, který covidu-19 nakonec podlehl v únoru, v Číně vyvolala vlnu kritiky i smutku.
Text ministerstva zahraničí uvádí, že Li nebyl žádný oznamovatel a nebyl nikdy zatčen, jak tvrdí mnohá západní média. Čtenář už se ale z dokumentu nedozví, že čínská policie lékaře obvinila z šíření falešných zpráv. Přestože lékařovo jméno se později objevilo mezi „mučedníky“ koronaviru, za které Čína truchlí, závěr z přezkoumání jeho případu na internetu rozpoutal další kritiku. Jeho výsledkem totiž podle Reuters bylo pouze doporučení obvinění stáhnout.
