Jerevan - Arménie je připravena normalizovat vztahy s Tureckem, přičemž nebude trvat na tom, aby Ankara uznala vraždění Arménů osmanskými Turky během první světové války za genocidu. Podle arménského prezidenta Serže Sargsjana nesmí mít obnovení rozhovorů mezi oběma zeměmi žádné předběžné podmínky. Svět si v těchto dnech připomíná 100. výročí vypuknutí masakru, který dodnes zatěžuje arménsko-turecké vztahy. K výročí masakru bude ve čtvrtek v 7:20 na ČT24 hovořit arménský dirigent Haig Utidjian.
Podaná ruka arménského prezidenta Turecku: Netrvá na termínu „genocida“
V pátek se do Jerevanu sjede šedesát zahraničních delegací, které si připomenou vyvražďování Arménů v letech 1915-1923, při němž podle Jerevanu zahynulo zhruba 1,5 milionu lidí. Arménie, a s ní dalších 22 států světa, masakr označuje za genocidu. Turecko masakry nezpochybňuje, mrtvé ale označuje za oběti válečného chaosu a termín genocida odmítá.
„Měli bychom nakonec s Tureckem mít normální vztahy a k navázání těchto vztahů by mělo dojít bez jakýchkoli předběžných podmínek,“ řekl arménský prezident. Stažení návrhu mezistátní smlouvy z parlamentu mělo podle Sargsjana vyslat Turecku politický signál. „Na ratifikaci máme zájem, ale do tance musejí být dva,“ poznamenal prezident. Turecko a Arménie dlouho připravovaly mírovou smlouvu, už v roce 2009 se obě země dohodly na obnovení diplomatických vztahů a na otevření hranic. Ratifikace smlouvy ale v Jerevanu i v Ankaře vázla a obě strany se začaly obviňovat z doplňování nepřijatelných dodatků. Před dvěma měsíci nakonec Sargsjan návrh turecko-arménské dohody z parlamentu stáhl.
V Jerevanu začalo fórum proti zločinu genocidy (zdroj: ČT24)
Turecké uznání sto let staré genocidy Arménů by podle usnesení Evropského parlamentu z minulého týdne otevřelo cestu ke skutečnému usmíření. Turecko a Arménie by podle europoslanců měly stého výročí smutných událostí využít k obnovení diplomatických vztahů i posílení hospodářské spolupráce. Europoslanci také ocenili vyjádření papeže Františka, který při bohoslužbě na svátek Božího milosrdenství označil vraždění Arménů za genocidu.
Erdogan neočekává, že Obama použije termín „genocida“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prý neočekává, že jeho americký protějšek Barack Obama při vzpomínce na masové zabíjení Arménů použije slovo „genocida“. Letos se totiž očekává, že by Obama by mohl splnit někdejší slib a tento masakr označit za genocidu. Podle zdrojů z Bílého domu se ale Obama tomuto slovu vyhne.
Arménská genocida
Za počátek masakru bývá označován 24. duben 1915, kdy úřady zatkly stovky Arménů. Mnozí historikové hovoří o první „moderní“ genocidě 20. století. Taktiku vyvražďování celých skupin obyvatelstva ve snaze potlačovat odpor proti turecké nadvládě použila Osmanská říše i dříve. První masakry, při nichž přišlo o život až 300 000 Arménů, provedl již režim sultána Abdülhamida II. v letech 1895-1896. V roce 1876 pobily turecké ozbrojené síly desítky tisíc Bulharů při protitureckém povstání. Pro tyto události se ujalo již tehdy označení „Bulharské hrůzy“.