Těsně před sobotními parlamentními volbami na Slovensku tamní sněmovna podpořila zákon o zavedení třináctého důchodu. Opatření prosadily dvě ze tří koaličních stran Smer-SD a Slovenská národná strana s pomocí hlasů některých opozičních či nezařazených poslanců. Sněmovna také odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách.
Část opozice a neparlamentních stran zavedení třinácté penze spolu s dalším návrhem vlády na zdvojnásobení přídavků na děti označila za předvolební korupci. Někteří poslanci kvůli tomu v minulých dnech blokovali řečnický pultík.
Schválený zákon ještě posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která ho může vetovat. Na posouzení má 15 dní. Pokud by ho odmítla až po volbách, podle slovenských ústavních právníků by už nová sněmovna nemohla její veto přehlasovat a musela by se návrhem zabývat znovu od začátku legislativního procesu.
Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.
Jednu penzi ročně navíc ve výši průměrného důchodu pro daný typ pobírané penze by poprvé mělo podle zákona už letos dostat na pětimilionovém Slovensku asi 1,4 milionu lidí. Kromě starobních důchodců by získali dodatečnou penzi také například invalidé či příjemci vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Stát by to v tomto roce přišlo na více než 442 milionů eur (11,1 miliardy korun).
S iniciativou přišla nejsilnější vládní strana Smer-SD expremiéra Roberta Fica, jejíž popularita dlouhodobě klesá. Třináctá penze má podle ní nahradit stávající vánoční příspěvek důchodcům, jehož výše je závislá na pobíraném důchodu.
Ne istanbulské úmluvě
Sněmovna také velkou většinou hlasů přítomných poslanců odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách. Prezidentka Čaputová, která se před zvolením hlavou státu netajila svými liberálními názory, už dříve ohlásila, že rozhodnutí sněmovny bude respektovat.
Istanbulskou úmluvu podepsalo Slovensko už v roce 2011, až do dneška ale sněmovna v rámci ratifikačního procesu o dokumentu nehlasovala.
Úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění kroků proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.
Podle slovenských kritiků se text úmluvy nezabývá pouze předcházením násilí na ženách, ale je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy ve slovenské ústavě a zabývá se „rodovou ideologií“, tedy genderovými otázkami.
Úmluvu podepsalo v roce 2016 také Česko, kde dokument rovněž vyvolal rozporuplné reakce. Česká republika patří k zemím, které dokument dosud neratifikovaly. Podle kritiků, k nimž patří – stejně jako na Slovensku – především konzervativci či katolická církev, není úmluva zapotřebí, neboť by proti sobě stavěla muže a ženy. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.
