Putin: Po anexi Krymu jsem byl připraven mobilizovat jaderné zbraně

Moskva – Rusko nevědělo, jak na anexi Krymu zareaguje Západ. Putin byl proto připraven uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Ruský prezident to uvádí v televizním filmu „Krym. Cesta do vlasti“, který dnes ve 22:00 odvysílá ruská televize Rossija 1. Putin okomentoval i záchranu proruského ukrajinského prezidenta – Viktora Janukovyče prý chtěli zabít organizátoři protestů na Ukrajině. A přiznal nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace ukrajinského poloostrova.

Obsazení Krymu následovalo po březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku. Putin v nedávno zveřejněném klipu otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Stalo se tak v závěrečný den olympiády v Soči. Ve filmu teď ruský prezident zmiňuje záchranu Janukovyče.

Ukrajinský exprezident se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Prostě by ho zabili,“ prohlásil ruský prezident. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům,“ podotkl Putin. Janukovyče neodsoudil, následky jeho nečinnosti ale označil za „těžké“. 

„Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat“  

Kroky Ruska, které před rokem vyústily v anexi Krymu, byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu prý vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.  

Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. „Abychom blokovali a odzbrojili 20 tisíc dobře vyzbrojených lidí, potřebovali jsme určitý počet personálu. Nešlo přitom jen o množství, ale i o kvalitu. Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin.   

Ruský prezident zároveň opět obvinil Spojené státy, že stojí za svržením Janukovyče a podporují prozápadní opozici. „Ukrajinskou opozici formálně podporovali Evropané, ale moc dobře jsme věděli, že ji podporovali naši američtí partneři,“ konstatoval šéf Kremlu. 

Ruská mezikontinentální raketa
Zdroj: ČTK/AP/ARTYOM KOROTAYEV

Putin o možné pohotovosti jaderných zbraní: „Přinutili nás k tomu“

Po anexi byl podle svých slov připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky. Nebylo totiž hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. „Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy,“ řekl prezident.

Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: „Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu.“ Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní
ochrany Bastion.

Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností: „Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole.“  

Pro spojení poloostrova s Ruskem se v loňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Západ referendum odmítl.

„Zmizení“ Putina: Má ruský prezident potíže se zády? Nebo chřipku?

Putin se už deset dní neobjevil na veřejnosti. Jeho „zmizení“ provází záplava spekulací. Podle některých trpí rakovinou, podle jiných je po mrtvici, další míní, že už není mezi živými. Objevily se i názory, že v Kremlu možná došlo k převratu a Putin je za mřížemi. Další zprávy hovoří o tom, že se prezidentově milence narodila ve Švýcarsku dcera. Rakouský deník Kurier na svém webu tvrdí, že se z nejmenovaných zdrojů dozvěděl, že má prezident problémy se zády. Pomoci se mu prý snaží rakouský lékař, který kvůli tomu odletěl do Moskvy.

Novou informaci přinesla dnes televize Dožď Putin. Putin podle ní odpočívá ve své rezidenci na Valdaji v Novgorodské oblasti severozápadně od Moskvy. Léčí si prý chřipku. Kreml přitom
potvrdil, že v pondělí čeká prezidenta jednání s jeho kyrgyzským protějškem Almazbekem Atambajevem v Petrohradu. I toto jednání ale vyvolává podle ruských blogerů otazníky. Pokusy novinářů akreditovat se jsou prý neúspěšné.

Vladimir Putin
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Putin „zmizel“ krátce poté, co byl nedaleko Kremlu zavražděn jeho velký kritik, předák ruské opozice Boris Němcov. Kurier k tomu poznamenal, že se po tomto zločinu rýsují v ruském vedení trhliny mezi Putinovým okolím a radikálnějším nacionalistickým křídlem.

Mluvčí Kremlu s komentáři skončil
  
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dosavadní fámy popřel. Označil je za důsledek jarní únavy žurnalistů. Podle agentury APA se už nechce k žádným zprávám na toto téma vyjadřovat. „Bez komentáře. Toto téma skončilo,“ řekl podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 3 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 6 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 7 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...