Putin: Po anexi Krymu jsem byl připraven mobilizovat jaderné zbraně

Moskva – Rusko nevědělo, jak na anexi Krymu zareaguje Západ. Putin byl proto připraven uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Ruský prezident to uvádí v televizním filmu „Krym. Cesta do vlasti“, který dnes ve 22:00 odvysílá ruská televize Rossija 1. Putin okomentoval i záchranu proruského ukrajinského prezidenta – Viktora Janukovyče prý chtěli zabít organizátoři protestů na Ukrajině. A přiznal nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace ukrajinského poloostrova.

Obsazení Krymu následovalo po březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku. Putin v nedávno zveřejněném klipu otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Stalo se tak v závěrečný den olympiády v Soči. Ve filmu teď ruský prezident zmiňuje záchranu Janukovyče.

Ukrajinský exprezident se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Prostě by ho zabili,“ prohlásil ruský prezident. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům,“ podotkl Putin. Janukovyče neodsoudil, následky jeho nečinnosti ale označil za „těžké“. 

„Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat“  

Kroky Ruska, které před rokem vyústily v anexi Krymu, byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu prý vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.  

Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. „Abychom blokovali a odzbrojili 20 tisíc dobře vyzbrojených lidí, potřebovali jsme určitý počet personálu. Nešlo přitom jen o množství, ale i o kvalitu. Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin.   

Ruský prezident zároveň opět obvinil Spojené státy, že stojí za svržením Janukovyče a podporují prozápadní opozici. „Ukrajinskou opozici formálně podporovali Evropané, ale moc dobře jsme věděli, že ji podporovali naši američtí partneři,“ konstatoval šéf Kremlu. 

Ruská mezikontinentální raketa
Zdroj: ČTK/AP/ARTYOM KOROTAYEV

Putin o možné pohotovosti jaderných zbraní: „Přinutili nás k tomu“

Po anexi byl podle svých slov připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky. Nebylo totiž hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. „Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy,“ řekl prezident.

Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: „Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu.“ Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní
ochrany Bastion.

Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností: „Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole.“  

Pro spojení poloostrova s Ruskem se v loňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Západ referendum odmítl.

„Zmizení“ Putina: Má ruský prezident potíže se zády? Nebo chřipku?

Putin se už deset dní neobjevil na veřejnosti. Jeho „zmizení“ provází záplava spekulací. Podle některých trpí rakovinou, podle jiných je po mrtvici, další míní, že už není mezi živými. Objevily se i názory, že v Kremlu možná došlo k převratu a Putin je za mřížemi. Další zprávy hovoří o tom, že se prezidentově milence narodila ve Švýcarsku dcera. Rakouský deník Kurier na svém webu tvrdí, že se z nejmenovaných zdrojů dozvěděl, že má prezident problémy se zády. Pomoci se mu prý snaží rakouský lékař, který kvůli tomu odletěl do Moskvy.

Novou informaci přinesla dnes televize Dožď Putin. Putin podle ní odpočívá ve své rezidenci na Valdaji v Novgorodské oblasti severozápadně od Moskvy. Léčí si prý chřipku. Kreml přitom
potvrdil, že v pondělí čeká prezidenta jednání s jeho kyrgyzským protějškem Almazbekem Atambajevem v Petrohradu. I toto jednání ale vyvolává podle ruských blogerů otazníky. Pokusy novinářů akreditovat se jsou prý neúspěšné.

Vladimir Putin
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Putin „zmizel“ krátce poté, co byl nedaleko Kremlu zavražděn jeho velký kritik, předák ruské opozice Boris Němcov. Kurier k tomu poznamenal, že se po tomto zločinu rýsují v ruském vedení trhliny mezi Putinovým okolím a radikálnějším nacionalistickým křídlem.

Mluvčí Kremlu s komentáři skončil
  
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dosavadní fámy popřel. Označil je za důsledek jarní únavy žurnalistů. Podle agentury APA se už nechce k žádným zprávám na toto téma vyjadřovat. „Bez komentáře. Toto téma skončilo,“ řekl podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...