Éra Merkelové končí, rezignace šéfky CDU je i selháním kancléřky, píší německá média

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Annegret Krampová-Karrenbauerová a Angela Merkelová
Zdroj: Reuters Autor: Matthias Rietschel

„Annegret Krampová-Karrenbauerová selhala,“ poznamenala veřejnoprávní televize ARD k pondělnímu rozhodnutí sedmapadesátileté političky nekandidovat na kancléřku a skončit během roku v čele CDU.

„Nejpozději od událostí v Durynsku se její problémy s autoritou a vůdčí slabost staly zjevné,“ míní ARD, podle níž bývalou sárskou premiérku pochyby doprovázely po celou dobu jejího předsednictví od prosince 2018. Už na loňském listopadovém stranickém sjezdu kvůli nim musela pohrozit odchodem z čela CDU, pokud se za ni spolustraníci nepostaví.

„Neselhala ale jen Krampová-Karrenbauerová. Selhala také Angela Merkelová. Byl to její experiment na přechodnou dobu rozdělit funkce kancléřky a předsedkyně strany,“ připomíná ARD, podle níž nyní Merkelová jen těžko bude řídit proces výběru nástupce Krampové-Karrenbauerové.

Video Studio 6
video

Analytička Lizcová: Krampová-Karrenbauerová měla slabou pozici od počátku

Der Spiegel: Nový šéf CDU bude muset trvat na konci Merkelové

Ať už končící šéfku strany nahradí kdokoli, bude podle serveru magazínu Der Spiegel muset trvat na tom, aby Merkelová skončila ve funkci kancléřky, protože se ukázalo, že za současné situace stranu řídit nelze. „Brzký konec éry Merkelové se stal možností, která nemá alternativu,“ míní komentář.

Jako o možných nástupcích Krampové-Karrenbauerové se nejčastěji mluví o ministerském předsedovi nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Arminu Laschetovi, ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi a bývalém šéfovi poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrichu Merzovi.

Právě éra kancléřky, která Německo vede už přes čtrnáct let, podle listu Die Welt změnila CDU téměř k nepoznání tím, že ji posunula výrazně do politického středu. „Kompas strany je v troskách, zásadní otázky jsou nevyřešené,“ píše deník.

„Její selhání (Krampové-Karrenbauerové) je selháním celé CDU, protože křesťanští demokraté se desetiletí vyhýbali otázce, kým chtějí v razantně se měnícím světě být,“ je přesvědčen i list Süddeutschen Zeitung.

ARD: CDU si musí ujasnit vztah k AfD i Levici

Podle ARD je jednou z takových zásadních otázek postoj CDU k AfD na jedné straně a k Levici na straně druhé. Zatímco vedení křesťanských demokratů zásadně odmítá spolupráci s oběma, část straníků zejména ve východním Německu nemá k AfD tak striktní postoj.„Odstředivé síly na pravici jsou silné,“ podotýká ARD.

Další část křesťanských demokratů si zase dokáže představit určitou formu spolupráce s Levicí, která je podle nich na rozdíl od AfD standardní demokratickou stranou. 

„To, jestli se CDU podaří z této krize dostat, je dávno více než jen stranicko-politickou otázkou. Zdravá CDU je potřeba – jako jediná strana občanského středu. A jako barometr kvality demokracie,“ dodává list Kölner Stadt-Anzeiger.

Skoro polovina Němců si myslí, že se AfD v blízké budoucnosti dostane do vlády

Průzkum institutu YouGov ukázal, že téměř polovina Němců je přesvědčena, že AfD se v příštích deseti letech dostane do vlády na zemské nebo dokonce celoněmecké úrovni. S účastí strany, v níž postupně sílí národovecké křídlo, na vládě v příštích deseti letech počítá 48 procent Němců. O tom, že se tak nestane, je přesvědčeno 29 procent dotázaných.

Zhruba čtvrtina obyvatel spolkové republiky – 26 procent – má podle průzkumu za to, že účast AfD na vládě v některé ze 16 spolkových zemí je v pořádku, 19 procent by jich nemělo problém ani se zapojením protiimigrační strany do celoněmecké vlády. Většina Němců – 59 procent – ale nadále jakoukoli účast AfD na vládě odmítá.