Německý soud už potřetí odmítl žádost o odstranění antisemitského reliéfu z kostela ve Wittenbergu v Sasku-Anhaltsku. Podle žalobce, kterým je člen židovské obce, přispívá plastika k rostoucím protižidovským náladám. Soud uvedl, že pokud by se posuzovalo jen dílo samotné, šlo by skutečně o urážku. V současnosti je ale podle něj středověká pískovcová plastika částí památky, a nemá tak urážlivý charakter. Rozsudek není pravomocný.
Středověký antisemitský reliéf na „Lutherově kostele“ zůstává. Soud potřetí odmítl jeho odstranění
Události ČT: Spor o středověký antisemitský reliéf ve Wittenbergu (zdroj: ČT24)
Reliéf na gotickém evangelickém kostele, který je památkou UNESCO, zobrazuje prasnici, které kouká pod ocas rabín a další Židé jí pijí ze struků. Podobným reliéfům se v dějinách umění říká Judensau, tedy česky „židova svině“ či „židovská svině“. Prase je v judaismu považováno za nečisté zvíře.
Kromě Wittenbergu lze podobné plastiky nalézt na kostelech především v dalších německých městech, například v Řezně, Magdeburku či Norimberku. Většina německých kostelů, na kterých tato vyobrazení byla, se jich však zbavila.
Kromě Německa se takové plastiky nacházejí třeba i na katedrále ve švédské Uppsale nebo v polském Hnězdně.
Reliéf pochází ze 13. století, na stěně kostela ve Wittenbergu je od roku 1305. Doprovází ho vysvětlující tabule v němčině a angličtině a po opravách kostela v 80. letech minulého století byla do země pod reliéfem zapuštěna i tabule připomínající pronásledování a vraždění Židů za holocaustu.
Žalobce: Symbol zakořeněného antisemitismu
Odstranění plastiky požaduje sedmasedmdesátiletý člen židovské obce Michael Düllmann z Bonnu. Reliéf považuje za urážlivý, hanobí podle něho Židy a trvale symbolizuje antisemitismus zakořeněný v církvi i ve společnosti.
S žalobou nepochodil už potřetí, odvolat se chce i proti nynějšímu verdiktu. Pokud by neuspěl u německé justice, hodlá se obrátit i na Evropský soud pro lidská práva.
Dlouholetý aktivista Düllman je absolventem protestantské teologie, později konvertoval k judaismu. V roce 1968 rozbil sekerou v jiném kostele desky se jmény vojáků padlých ve světových válkách, protože šlo podle něj o projev nacismu.
Reliéf se nachází na kostele, ve kterém působil v 16. století církevní reformátor Martin Luther. Podle Düllmana jde o doklad toho, jak hluboké má německý antisemitismus kořeny. I otec německé reformace totiž hlásal nenávist k Židům a jeho antisemitské spisy využili ve 20. století nacisté.
Farnost uvažuje o rozšíření vysvětlivek
Pastor Johannes Block z wittenberského městského kostela uvedl, že i evangelická církev považuje reliéf za nepřijatelně urážlivý. Poznamenal však, že na něj nelze nahlížet jako na izolované dílo, ale díky pamětní desce jde „o součást kultury vzpomínání“.
Wittenbergská farnost však chce žalobci zčásti vyjít vstříc, například rozšířením vysvětlující cedule a pamětní desky, které antisemitskou plastiku už teď doprovázejí.