Většinu obětí pádu ukrajinského letadla tvoří Íránci a Kanaďané. Příčiny neštěstí se vyšetřují

3 minuty
Události: Leteckou nehodu u Teheránu nikdo nepřežil
Zdroj: ČT24

Nejméně 170 lidí zahynulo při nehodě ukrajinského letounu, který se ve středu zřítil krátce po startu z teheránského letiště. Agentura Reuters píše o 176 obětech, z nichž 167 je cestujících a devět členů posádky. Většina obětí byli podle Ukrajiny Íránci, v troskách letadla zahynulo také 63 Kanaďanů. Íránské úřady tvrdí, že příčinou neštěstí byla technická závada, Ukrajinci o příčině zatím nemluví. Obě země budou na vyšetřování spolupracovat.

Smrt všech lidí na palubě stroje ukrajinských aerolinek UIA potvrdil na základě dosavadních zjištění i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Upřímnou soustrast příbuzným a přátelům všech pasažérů a posádky,“ uvedl Zelenskyj podle agentury Unian. 

Zelenskyj kvůli tragické události přerušil návštěvu Ománu. Z jeho popudu byl svolán krizový štáb, v němž budou představitelé silových ministerstev či tajných služeb.

Ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk oznámil, že od čtvrtka přestanou ukrajinské aerolinky létat nad územím Íránu. Toto omezení bude platit až do objasnění katastrofy. 

Ukrajina: Většina obětí byli Íránci a Kanaďané

Většina obětí leteckého neštěstí byli íránští občané, uvedla s odvoláním na íránské ministerstvo pro mimořádné situace agentura RIA Novosti. České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace o tom, že by ve zříceném letadle byli Češi.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí později upřesnilo, že v troskách letadla zemřelo 82 Íránců a 63 Kanaďanů. Mezi mrtvými bylo také 11 ukrajinských a deset švédských občanů. Další čtyři cestující byli z Afghánistánu, tři z Německa a tři z Velké Británie.

Německé ministerstvo zahraničí ovšem uvedlo, že nevychází z toho, že by při leteckém neštěstí u Teheránu přišli o život němečtí občané. Podle DPA byli na palubě havarovaného letounu tři lidé, kteří v Německu byli registrováni jako osoby žádající ochranu. 

Média spekulují o možné souvislosti s eskalací napětí mezi Íránem a Spojenými státy. „V tuto chvíli si ale nikdo soudný netroufne tyto dvě události oficiálně propojit,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) už před neštěstím zakázal americkým leteckým společnostem operovat ve vzdušném prostoru nad Irákem, Íránem, Ománským zálivem a Perským zálivem. Úřad tak učinil poté, co Írán v noci na středu raketami zaútočil na irácké základny s americkými a dalšími koaličními vojáky.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) oznámila, že aerolinkám doporučuje vyhnout se iráckému vzdušnému prostoru. Dodala, že jde o preventivní opatření a že situaci v regionu dále vyhodnocuje. Změnit trasy svých letů nad Blízkým východem se rozhodly také některé komerční aerolinky, včetně české firmy Smartwings.

Příčiny neštěstí se vyšetřují, Ukrajina vysílá experty

Letoun se zřítil brzy po startu z teheránského Mezinárodního letiště imáma Chomejního. Podle tamního úřadu pro letectví letoun havaroval pravděpodobně kvůli technickým problémům. Agentura DPA však poznamenala, že není jasné, jak úřady tak brzy po zřícení stoje dospěly k závěru, že je příčinou technická závada.

Írán už našel černé skříňky, které jsou sice poškozené, údaje z nich ale prý bude možné získat. Podle Reuters je odmítá předat společnosti Boeing. Spolupracovat naopak bude s Ukrajinou, řekl její ministr zahraničí Vadym Prystajko.

Ukrajinské velvyslanectví v Teheránu nejprve vyloučilo, že by neštěstí způsobil teroristický či raketový útok, a uvedlo, že letoun se podle předběžných informací zřítil kvůli poruše motorů. Později však toto prohlášení stáhlo a nahradilo konstatováním, že příčiny neštěstí se vyšetřují. 

Do Íránu míří ukrajinští experti, podle Teheránu pilot nevyslal nouzový signál

Zelenskyj oznámil, že ještě ve středu do Íránu odletí letadlo s ukrajinskými experty. Mezi nimi mají být záchranáři, zástupci ministerstev obrany, vnitra, tajné služby SBU, národní bezpečnostní rady, leteckých úřadů, vyšetřovatelé leteckých nehod a představitelé aerolinek UIA, kterým boeing patřil.

V některých médiích se mezitím objevily bez dalších důkazů či zdrojů spekulace, že letoun omylem sestřelila íránská protivzdušná obrana. „Velice prosím všechny, aby se před oficiálními vyjádřeními zdrželi spekulací a zveřejňování neprověřených verzí ohledně katastrofy,“ napsal na Facebooku Zelenskyj.

Ukrajinský server Evropejskaja pravda s odvoláním na íránská média napsal, že pilot v době od startu do zřícení nekontaktoval řídící věž letiště ani nevyslal nouzový signál. Tuto informaci poskytl šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh. Podle agentury IRNA rovněž poznamenal, že letadlo startovalo se zpožděním. Příčinu zdržení ale neznal.

Zástupci ukrajinských aerolinií konstatovali, že zřícený stroj neměl hlášené žádné technické potíže a poslední kontrolou prošel letos 6. ledna. V době neštěstí jej řídila velmi zkušená posádka. Vyroben byl v roce 2016 a společnost si jej pořídila přímo u výrobce. Viceprezident UIA podle Interfax-Ukrajina označil možnost, že by se letoun zřítil v důsledku chyby zkušené posádky, za minimální.

Stroj po pádu údajně hořel

Podle šéfa íránských záchranářů letoun po zřícení hořel, a proto nebylo možné přistoupit k záchranným pracím. Na místě přitom bylo nejméně 22 sanitek, čtyři záchranářské autobusy i vrtulník. Letoun typu Boeing 737-800 NG největších ukrajinských aerolinek UIA (ruská zkratka MAU) byl na cestě z Teheránu do Kyjeva.

Havarovaný typ letadla Boeing 737 je jedním z nejrozšířenějších letounů na světě. „Dokonce podle údajů výrobce se tvrdí, že každé dvě vteřiny je ve vzduchu jedno letadlo Boeing 737, takže je to velmi početný typ a tomu bohužel odpovídá i počet nehod, kterých bylo za léta provozu přes 350,“ řekl letecký publicista Martin Salajka.  

Boeing, podobně jako jiní výrobci letadel, v podobných případech asistuje při vyšetřování. V tomto případě by však pomoci mohla bránit americká sankční politika vůči Íránu poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 jednostranně odstoupila od jaderné dohody s Íránem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 50 mminutami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 2 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 3 hhodinami

Spor o výjimku pro ultraortodoxní Židy ohrožuje izraelskou vládu

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.
před 4 hhodinami

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal. Trump v reakci listu New York Post řekl, že od Muska bylo velmi hezké, že se tak vyjádřil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...