Téma Americko-íránská krize

Íránci po čtyřech turbulentních letech vybírají nové poslance. Sankce zavedené po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy srazily tamní hospodářství na kolena. Řadě Íránců klesla životní úroveň, vadí jim korupce a mlžení režimu v klíčových otázkách. Mnozí obyvatelé ze situace viní reformisty prezidenta Hasana Rouháního, čeká se tak posílení konzervativců. Mluví se však i o referendu o celé islámské republice. Řada zejména mladých chce odpor vůči režimu vyjádřit bojkotem pátečních voleb.

Areál amerického velvyslanectví v Bagdádu zasáhlo v neděli několik raket. Jedna ze střel podle agentury AFP dopadla do jídelny a zranila jednoho člověka. Irácké bezpečnostní zdroje ale zprávu o přímém zásahu nepotvrdily. Uvedly pouze, že do přísně střežené zóny v Bagdádu, v níž se nachází také americké velvyslanectví, dopadlo pět raket a nikdo při tom nebyl zraněn. Kdo je za útokem, není jasné.

Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.

Írán pohrozil odstoupením od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), pokud stížnost tří evropských zemí na Teherán bude řešit Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Mluvčí jeho ministerstva Abbás Musáví předtím uvedl, že Írán je stále otevřen jednáním o mezinárodní jaderné dohodě z roku 2015.

Teherán prý ještě nerozhodl, kam pošle takzvané černé skřínky z letadla sestřeleného v Íránu. V sobotu íránská agentura Tasním přinesla informaci, že íránské úřady předají záznamníky s údaji o letu ukrajinského dopravního boeingu, na jehož palubě zahynulo všech 176 osob, Kyjevu. Írán tvrdí, že jeho revoluční gardy stroj minulý týden krátce po startu z teheránského letiště sestřelily omylem.

Po zabití íránského velitele Kásima Solejmáního mířily hrozby nejen vůči Spojeným státům, ale také jejich spojenci Izraeli. Napětí je tak cítit i na severu židovského státu na hranici s Libanonem. Na jedné straně pohraniční izraelské vesnice, na druhé straně jižní Libanon ovládaný proíránským hnutím Hizballáh. Na místě natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Česká vojenská mise v Iráku komunistům nebrání v toleranci vlády Andreje Babiše. Po jednání s premiérem to oznámil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana je k českým angažmá v zahraničí obvykle spíše skeptická. Tuzemští vojáci ale podle něj nesmí být považování za okupanty, a chce proto Irák žádat o vysvětlení tamního parlamentního usnesení, které zahraniční vojska vyzvalo k odchodu ze země.

Írán je schopen čelit arogantní moci Spojených států, je to důkaz, že za námi stojí bůh. V Teheránu to prohlásil nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chámeneí, který poprvé od roku 2012 vede páteční modlitby. Íránský režim čelí tvrdé kritice poté, co armáda přiznala sestřelení civilního letadla. Do ulic pak vyšly tisíce lidí. Chámeneí ale v projevu zdůraznil, že miliony Íránců oplakávaly smrt generála Kásima Solejmáního zabitého Američany.

Při raketovém útoku íránské armády na americké základny v Iráku z minulého týdne utrpělo zranění jedenáct Američanů. Většinou šlo o oděrky a příznaky otřesu mozku. Médiím to potvrdily zdroje přímo z Pentagonu. Prezident Donald Trump přitom krátce po úderu tvrdil, že žádný Američan nebyl zraněn.

Důkladné a transparentní vyšetřování a také odškodné pro rodiny obětí požadují vlády pěti zemí, které přišly o své občany v letadle sestřeleném íránskými bezpečnostními silami nedaleko Teheránu. Ministři zahraničí Kanady, Ukrajiny, Velké Británie, Švédska a Afghánistánu vyzvali k nezávislému stíhání osob odpovědných za tragédii ukrajinského stroje.

Írán v současné době obohacuje víc uranu než před uzavřením mezinárodní dohody o svém jaderném programu v roce 2015 (JCPOA). V televizním projevu to oznámil íránský prezident Hasan Rouhání. Evropští signatáři smlouvy podali stížnost na Teherán kvůli porušování dohody. Krize kolem Íránu se v poslední době vyhrotila po zabití významného íránského velitele Spojenými státy.

USA svými akcemi poškodily bezpečnost Blízkého východu a měly by se omluvit. V televizním projevu to řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Prohlásil, že američtí vojáci v regionu jsou v nebezpečí už nyní a vojáci států Evropské unie mohou být ohroženi v budoucnu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf mezitím uvedl, že dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 není mrtvá. Napětí v regionu zesílilo po zabití íránského generála Kásima Solejmáního Američany a následné íránské odvetě vůči základnám, na nichž slouží američtí vojáci.

Írán potrestá ty, kdo jsou zodpovědní za sestřelení ukrajinského letadla. V televizním projevu to v úterý řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Letadlo sestřelila íránská protivzdušná obrana minulou středu, o život přišlo všech 176 lidí na palubě. Rouhání řekl, že tragická událost bude pečlivě prošetřena.

Mluvčí íránské justice označil britského velvyslance v Teheránu Roba Macairea za nežádoucí osobu. Zdůvodnil to podle deníku Financial Times jeho účastí na protivládních protestech v Teheránu. Velvyslanec se zúčastnil o víkendu vigilie za oběti sestřeleného letadla, byl kvůli tomu na hodinu zatčen a Londýn si pak v pondělí předvolal íránského velvyslance. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že Londýn od Teheránu neobdržel žádné oficiální oznámení o tom, že se chystá velvyslance vyhostit, a krok označil za politováníhodný.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Posádka ukrajinského civilního letadla, které bylo sestřeleno minulou středu po startu v Teheránu, zemřela okamžitě. V rozhovoru s kanadskou stanicí CBC v Kyjevě to řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Íránská raketa, která boeing zasáhla, explodovala v blízkosti kokpitu a do kabiny pilotů vlétly střepiny. Stroj se zřítil a v jeho troskách zahynulo všech 176 lidí, kteří byli na palubě.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval země v regionu k užší spolupráci s cílem napravit problémy, které v oblasti podle něj způsobily Spojené státy. Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se vyhrotily poté, co Američané v Iráku před více než týdnem zabili vlivného íránského generála Kásema Solejmáního.

V Teheránu a dalších íránských městech druhým dnem lidé protestují proti režimu v reakci na sobotní přiznání íránských revolučních gard k sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi na palubě. Protesty už na Twitteru podpořil americký prezident Donald Trump. Během sobotní demonstrace, kterou úřady rozehnaly, byl zadržen britský velvyslanec kvůli podezření z podněcování protivládních protestů. Londýn obvinil Teherán z porušení mezinárodního práva.

Írán přiznal sestřelení ukrajinského dopravního letadla se 176 lidmi na palubě. Důvodem byla lidská chyba, uvedla tamní státní televize s odvoláním na armádu. V pozdějším televizním vystoupení přijal plnou zodpovědnost za tragédii velitel íránských revolučních gard. Ukrajina i Kanada, která přišla při tragédii o šest desítek občanů, žadají po Íránu postavení viníků před soud, oficiální omluvu, kompenzaci a rychlou repatriaci obětí. Evropská agentura pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám vyhýbat se přeletům Íránu.

Několik stovek lidí v Teheránu demonstrovalo proti íránské vládě a duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Agentura Reuters poznamenala, že o protivládních protestech nezvykle informovala i íránská polovládní tisková kancelář Fars, která má blízko k íránským revolučním gardám. Ty se v sobotu přiznaly k sestřelení ukrajinského dopravního letadla se 176 lidmi na palubě.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.

Američtí ministři zahraničí Mike Pompeo a financí Steven Mnuchin oznámili detaily rozšířených sankcí vůči Íránu. Budou se týkat vybraných průmyslových odvětví a vrcholných představitelů režimu. O opatření poprvé informoval prezident Donald Trump ve středu, neuvedl však detaily. Americký list The Washington Post napsal, že americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát také na klíčového velitele Kuds v Jemenu.

Akcie ve Spojených státech pokračují v lámání rekordů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, během pátečního obchodování poprvé ve své historii překročil hranici 29 tisíc bodů. Později nicméně oslabil, protože investoři vybírali své zisky.

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. S odvoláním na kancelář iráckého ministerského předsedy o tom informovala agentura AP. V Iráku působí asi pět tisíc amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli, že navzdory napětí v oblasti musí mezinárodní protiteroristická koalice v Iráku pokračovat.