Američtí ministři zahraničí Mike Pompeo a financí Steven Mnuchin oznámili detaily rozšířených sankcí vůči Íránu. Budou se týkat vybraných průmyslových odvětví a vrcholných představitelů režimu. O opatření poprvé informoval prezident Donald Trump ve středu, neuvedl však detaily. Americký list The Washington Post napsal, že americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát také na klíčového velitele Kuds v Jemenu.
Nové americké sankce zasáhnou osm íránských představitelů i vybraná průmyslová odvětví
Sankce uvalené Trumpovým exekutivním příkazem se mají týkat všech, kteří mají co do činění s provozem íránského strojírenství, stavebnictví a textilního, hutního a těžebního průmyslu. „V důsledku těchto sankcí zastavíme přísun miliard dolarů, které by podpořily íránský režim,“ řekl Mnuchin a dodal, že příkaz umožňuje uvalit i další sankce.
USA podniknou také kroky vůči osmi vysokým představitelům Íránu, kteří podle nich podporovali útoky na americké základny a destabilizující kroky, doplnil ministr financí.
Pompeo dodal, že jsou to mimo jiné lidé, kteří mají na svědomí násilné potlačení protivládních protestů v Íránu, nebo kteří vysílali vojáky na bojiště v Sýrii i jinde na Blízkém východě. „Cílem naší kampaně je znemožnit, aby (íránský) režim měl zdroje pro vedení destabilizujících aktivit,“ prohlásil šéf americké diplomacie.
„Míříme na srdce bezpečnostního aparátu Íránské islámské republiky. Tyto sankce zahrnují tajemníka nejvyšší bezpečnostní rady a velitele jednotek basídžů (islámských dobrovolníků),“ řekl také Pompeo.
Jedním z těch, jichž se sankce týkají, je někdejší velitel revolučních gard Mohsen Rezáí. Dopad sankcí podle něj bude mizivý. „Uvalování sankcí je symbolické pro Ameriku i pro mne, protože to nebude mít žádný ekonomický důsledek, není to odškodnění za (íránskou) raketovou palbu (na americké cíle v Iráku) a nepřidá to Washingtonu žádný respekt,“ sdělil Rezáí.
Trump: Solejmání plánoval útoky na čtyři americké ambasády
Sankce jsou reakcí na íránský raketový útok na americké základny v Iráku. Ten byl zase reakcí na zabití šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního americkým dronem. Tento krok Pompeo označil za úspěšný, protože snížil schopnost Teheránu ohrozit Spojené státy.
Americký prezident Trump v pátek v televizi Fox News řekl, že se domnívá, že Solejmání plánoval útoky na čtyři ambasády USA. Jednou z nich by podle Trumpa byla ambasáda v Bagdádu.
Exspolupracovník Obamy: Nové sankce jsou žert
Richard Nephew, který je znalcem problematiky protiíránských sankcí a v administrativě pracoval za vlády minulého prezidenta Baracka Obamy, řekl, že nové sankce míří na provozy a lidi, které USA sankcionovaly už v minulosti.
„Je to žert. Ta opatření se zaměřují na průmysl, na nějž se už měly vztahovat minulé sankce, a stejně tak na osoby, které už sankcím podléhají,“ řekl Nephew, který nyní přednáší na Columbijské univerzitě.
Sankce se nedotknou vyšetřování letecké katastrofy
Ministr financí zároveň oznámil, že USA vyjmou ze sankčního režimu občany a organizace, které se podílejí na vyšetřování příčin katastrofy ukrajinského dopravního letounu v Íránu.
Podle agentury Reuters jde zejména o americké vyšetřovatele a pracovníky firmy Boeing, výrobce letadla, které se ve středu ráno zřítilo krátce po startu nedaleko teheránského letiště. V normálním režimu amerických sankcí by tito lidé nesměli do Íránu vstoupit.
Pompeo dodal, že verzi o sestřelení letadla íránskou raketou, kterou Teherán odmítá, považují Spojené státy za pravděpodobnou.
WP: Pentagon chtěl kromě Solejmáního zabít i velitele Kuds v Jemenu
Americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát na klíčového velitele Kuds v Jemenu. Napsal to list The Washington Post (WP) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Velitele Abdarrezu Šahláího, který řídí síly Kuds v Jemenu a financuje je, se podle WP zabít nepodařilo.
Neúspěšná operace může naznačovat, že vláda prezidenta Trumpa operací proti Solejmánímu nesledovala jen cíl odvrátit útoky na Američany, jak Washington tvrdí, ale chtěla zasáhnout celé vedení íránských revolučních gard, uvedl WP. Útok proti Šahláímu je podle WP stále přísně tajný, američtí činitelé odmítají o operaci hovořit kromě přiznání, že se nezdařila.
Pentagon monitoroval průběh obou útoků a chystal se o nich informovat zároveň, pokud by byly úspěšné. Útoky na Solejmáního a Šahláího byly naplánovány současně, ale jemenská akce nebyla kvůli nezdaru oznámena. To neznamená, že se nemůže v budoucnu opakovat, řekly listu The Washington Post jeho zdroje.
Proč se operace proti Šahláímu nezdařila, není podle washingtonského listu jasné. Ministerstvo zahraničí ani Bílý dům nechtějí záležitost komentovat.
Šahláího považuje americká vláda za zvlášť mocného protivníka. V prosinci nabídlo americké ministerstvo zahraničí za informace o jeho osobě 15 milionů dolarů (340 milionů korun). Podle amerických činitelů je Abdarrezá Šahláí, který se narodil kolem roku 1957, spojen s útoky proti americkým vojákům v Iráku, jmenovitě s akcí z roku 2007, při níž bojovníci milicí podporovaných Íránem unesli a zabili pět amerických vojáků v iráckém městě Karbalá.
