Ruský aktivista u soudu vyzýval k lásce a odpovědnosti. Dostal podmínku za extremismus

Moskevské soudy vynesly jeden trest ročního vězení a tři podmínky pro účastníky červencových protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Největší pozornost vyvolal proces s videoblogerem Jegorem Žukovem, který dostal tři roky podmíněně a dvouletý zákaz činnosti na internetu za výzvy k extremismu. Ve své závěrečné řeči podrobně rozebral problémy současného Ruska a vyzval k lásce a odpovědnosti.

Žukova původně obvinili za vedení davu na nepovolené červencové demonstraci. Když bylo z videozáznamů jasné, že se ničeho takového nedopustil, prokuratura ho obvinila z nabádání k extremismu na jeho videoblogu. Tvrdila, že v něm vyzývá k násilnému svržení současného ústavního uspořádání země.

Blog sledují až stovky tisíc lidí a jednadvacetiletý student na něm dlouhodobě kritizuje představitele současného režimu za to, že se u moci drží jen proto, aby mohli krást peníze daňových poplatníků.

Prokuratura pro něj žádala čtyři roky vězení. Soud nakonec vynesl mírnější rozsudek. „Doufám, že už jste se naučili nevnímat odsouzení nevinných lidí jako výhru,“ komentoval to Žukov po svém propuštění. 

Soudy vynesly i další verdikty. Na rok do vězení poslaly aktivistu Nikitu Čircova, který podle rozsudku na demonstraci strčil do policisty a způsobil mu újmu. Pavel Novikov musí za podobný čin zaplatit pokutu 120 tisíc rublů (přes 40 tisíc korun). Vladimir Jemeljanov byl odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu za to, že na několik vteřin držel policistu za neprůstřelnou vestu.

Inkriminovaná demonstrace byla jednou ze série násilně potlačených protestů proti vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb. Volební komise většinou neuznaly podpisy pod jejich kandidaturou, přestože se k nim část jejich autorů na internetu hlásila.

Žukovova řeč

Žukov na závěr procesu pronesl na svou obhajobu řeč, jejíž plný text přinesla Novaja gazeta. „Ruský stát se dnes vydává za posledního ochránce tradičních hodnot. Říkají nám, že se silně věnují rodině a vlastenectví. Za klíčovou hodnotu označují křesťanskou víru,“ začal. Základem těchto hodnot jsou podle něj odpovědnost za sebe i společnost a láska k bližním.

A právě ty v chování současného ruského režimu, který označuje za zkorumpovaný a držící se u moci hlavně pro osobní zisk, postrádá: „Naše společnost je rozdělená na dvě vrstvy neproniknutelnou hranicí. Všechny peníze jsou nad ní a odtud je nikdo neodevzdá. Pod ní zůstala jen bezmoc. Ruští muži chápou, že nemohou s ničím počítat, že ať se budou snažit jakkoliv, nebudou moci zajistit štěstí sobě ani své rodině. Buď si vybíjí zlost na svých ženách, nebo se upíjejí, nebo se věší. V Rusku je nejvíc mužských sebevražd na sto tisíc obyvatel. Kvůli tomu tvoří třetinu všech rodin v Rusku samoživitelky s dětmi. Chce se mi zeptat: takto obhajují tradiční hodnotu rodiny?“

Dále mluvil o tom, že láska může vzniknout jen na základě důvěry, která se buduje při společných činech: „Jakmile se společná činnost někde objeví, ochránci ji hned začnou přijímat jako hrozbu. Je jedno, čeho se týká, jestli ochrany přírody, hájení lidských práv, pomoci vězňům. Dřív nebo později tě označí za zahraničního agenta nebo tě jen tak zavřou.“

Zbylo jen samoděržaví

Jedinou tradiční hodnotou, kterou současný ruský stát uctívá a ochraňuje, je podle Žukova samoděržaví. Všichni tak museli pochopit, že iniciativa se trestá a že vedení má pravdu jen proto, že je vedením, domnívá se.

„Myslím, že motivy mé činnosti jsou jasné. Skutečně si přeju vidět mezi svými spoluobčany tyto dvě hodnoty. Odpovědnost za sebe, za všechny okolo i za celou zemi. Lásku k slabým, bližním, k lidstvu. Toto přání je důvodem, proč jsem nemohl vyzývat k násilí,“ uzavřel svou řeč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 24 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 33 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...