Maďarsko po půl roce od tragédie na Dunaji obžalovalo ukrajinského kapitána. Jedno z těl se dosud nenašlo

Maďarští prokurátoři obžalovali ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn ze způsobení květnové srážky s výletní lodí na Dunaji. Šlo o nejtragičtější nehodu na Dunaji za více než půl století a zemřelo při ní 28 lidí. Policie Jurije C. vyšetřovala kvůli podezření z pochybení, které vedlo k mnoha úmrtím, a kvůli pětatřicetinásobnému neposkytnutí pomoci. Kapitánův obhájce již dříve odmítl, že by jeho klient chyboval.

„Kapitán (plavidla Viking Sigyn) byl nepochybně v době nehody v řídicí kabině,“ uvedl už v říjnu zástupce šéfa budapešťské policie. „Lodě Mořská panna si prostě nevšiml, tak jednoduché to je. Dokud do ní nevrazil, tak ji neviděl,“ dodal a zopakoval již dřívější zjištění, že kapitán neměl v krvi ani alkohol, ani jiné omamné látky.

Kapitánovi hrozí za nedbalost podle maďarských zákonů od dvou do jedenácti let vězení, uvedla agentura AFP s tím, že obžaloba navrhla devítiletý trest bez soudního řízení a devítiletý zákaz plavby. Ukrajinského lodivoda v současnosti úřady sledují prostřednictvím elektronického náramku a má záakaz opustit Maďarsko.

Maďarská média dříve uvedla, že Jurij C. ignoroval pravidla pro provoz na řece tím, že nenavázal kontakt s kapitánem druhého plavidla, když se jej snažil předjet a nespustil sirénu, která by na neštěstí upozornila. Podle serveru index.hu policisty zavolal až deset minut po potopení Mořské panny pasažér jiné z výletních lodí.

Právníci obžalovaného kapitána tvrdí, že Ukrajinec je nehodou zdrcený, nicméně odmítají, že by se dopustil chyby. Čtyřiašedesátiletý Jurij C. přitom už v dubnu řídil loď, která měla nehodu v Nizozemsku. Podle vyšetřovatelů si po nehodě na Dunaji vymazal „ze svého mobilního telefonu záznamy“. Zda souvisely s tragédií, není jisté.

Tělo jednoho turisty se nenašlo

Mohutná německá hotelová loď Viking Sigyn s 95 kajutami pro cestující v květnu na Dunaji v centru Budapešti narazila do mnohem menšího výletního plavidla Hableány (Mořská panna) s jihokorejskými turisty. Lodě se srazily za bouřky, kolem deváté večer.

Záběry ukazují, že Mořská panna a hotelová loď, se k sobě přiblížily, krátce pluly bok po boku a pak se výletní loď převrátila a potopila. To podle policie trvalo asi sedm vteřin.

Z 35 osob, které byly v tom okamžiku na menší lodi, přežilo jen sedm lidí. Na palubě bylo 22 žen, 12 mužů a jedno dítě. Kromě dvou maďarských členů posádky byly všechny oběti Jihokorejci. Do Maďarska přijeli z Mnichova, většinou to byli příbuzní. Tělo jednoho turisty se dodnes nenašlo.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že turisté na palubě Mořské panny neměli oblečené záchranné vesty a že taková praxe je během vyhlídkových plaveb v Budapešti obvyklá. Na lodi Viking Sigyn se nikomu nic nestalo.

Vrak se podařilo vyzvednout až po téměř dvou týdnech

Pátrání v řece ztěžoval silný proud, téměř nulová viditelnost a vysoká hladina vody po deštích. Dosahovala až šesti metrů, tedy o dva metry více, než za běžného stavu. Teplota vody také měla pouhých deset až dvanáct stupňů Celsia.

Maďarským záchranářům pomáhali kolegové z Jižní Koreje a Rakouska, ale i policejní potápěči z Česka. Po obětech pátraly také úřady v Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku a Bulharsku, kudy Dunaj na své cestě do Černého moře protéká.

Vrak, který našli potápěči u Markétina mostu, se podařilo vyzvednout až 11. června. Vyzvedávání trvalo sedm hodin. Hasiči museli z vraku odčerpat 1400 litrů nafty, které zbyly v lodních nádržích, a hrozilo, že uniknou do Dunaje. Potopená loď vážila kolem 50 tun.

Na schéma 135metrů dlouhé a 29 metrů široké výletní lodi Viking Sigyn se můžete podívat zde.

Loď Mořská panna (Hableány)
Zdroj: pandeck.hu

Nehoda se zapsala mezi nejhorší lodní neštěstí za poslední roky. Před deseti lety, v září 2009, se na Ochridském jezeře v dnešní Severní Makedonii při nehodě výletní lodi utopilo 15 Bulharů, zachránit se podařilo 42 pasažérů.

Dvě vážné nehody se staly v létě 2011 v Rusku. Při potopení výletní lodi Bulgarija na řece Volze nedaleko Kazaně zemřelo 122 lidí. O tři týdny později zemřelo devět lidí při noční srážce výletního člunu s nákladní lodí na řece Moskvě v centru ruského hlavního města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 47 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...