Japonsko řeší nedostatek dědiců, na Chryzantémový trůn by mohla v budoucnu usednout žena

Na japonský trůn v úterý oficiálně usedl císař Naruhito. Vlády nad zemí se chopil už v květnu po abdikaci svého otce. Ve stínu korunovačních ceremoniálů v Japonsku sílí debata o tom, zda nepřišel čas na změnu pravidel nástupnictví, která by cestu k trůnu otevřela císařovým dcerám a jejich potomkům. Dynastii totiž zbývá už jen jeden mladý dědic.

Video Horizont ČT24
video

Horizont: Japonsko řeší nedostatek dědiců

Třináctiletý Hisahito by měl časem usednout na Chryzantémový trůn, který bude od úterý formálně patřit jeho strýci. „Slibuji, že budu jednat v souladu s ústavou a plnit své povinnosti jako symbol státu a jednoty japonského lidu,“ prohlásil začátkem května nový císař Naruhito.

Hisahito je v pořadí nástupnictví druhý ze tří mužů. Jeho otec je ale jen o tři roky mladší než nový císař Naruhito, kterému je 59 let. Třetímu v pořadí, princi Masahitovi, je už 83 a možnost, že by se vlády dočkal, je spíš jen teoretická.

Příprava už od mládí

Na chlapcových bedrech tak podle současných zákonů leží budoucnost panovnického rodu po další generace. „Je důležité, aby si princ Hisahito uvědomil, že je od útlého věku v pozici dědice trůnu. Potřebuje také vzdělání, které mu dá bezprostřední zkušenosti s očekáváním japonského lidu,“ konstatoval politolog z Univerzity Keió Hidehiko Kasahara.

Hisahito na snímku z roku 2012
Zdroj: Reuters, The Imperial Household Agency of Japan
Než přišel Hisahito na svět, Japonsko vážně řešilo hrozbu, že dynastie vymře po meči. Dcery panovníků nejenže nemohou převzít vládu, ale svatbou s neurozeným mužem oficiálně vypadnou z rodokmenu. Přijdou tak o šlechtický titul a nesmí ani zůstat v císařském paláci.

Nový model nástupnictví zvažovala i japonská vláda. Plány ale v roce 2006 uťaly záběry z porodnice, odkud rodiče vynesli prvního prince po 40 letech. Volání po změně je teď přesto znovu slyšet. „Nastal čas otevřít politickou diskuzi o této otázce,“ uvedl v dubnu předseda dolní komory japonského parlamentu Tadamori Ošima.

Císařovny Japonsko zažilo

Ženy v čele císařství přitom japonská historie zná. První byla Suiko už v roce 593, v 18. století pak ostrovům vládla císařovna Go-Sakuramači.

Výslovný zákaz vlády žen i potomků z ženské linie rodu definitivně zakotvil zákon z roku 1947 – paradoxně o dva roky mladší než volební právo pro Japonky. Dnešní konzervativní vláda Šinza Abého pravidla aspoň zatím přepisovat nechce. „Vláda chce tuto debatu co nejrychleji smést se stolu,“ míní politolog Kasahara.

Přibývá ale hlasů, podle kterých kabinet nemá jinou možnost: Postavení jediného mladého dědice trůnu není náročné jen pro prince samého: celá země musí spoléhat na jeho zdraví i na to, že Hisahito jednou také bude mít syna.

Přísný zákon císařské rodině neumožňuje ani adopci a stále užší dynastie se tak snadno může dostat do slepé uličky.