Nový japonský císař Naruhito oficiálně usedl na trůn. Obřad sledovali státníci z celého světa

Nový japonský císař Naruhito byl slavnostně uveden na Chryzantémový trůn. Stal se tak 126. císařem nejstarší vládnoucí dynastie světa. Devětapadesátiletý panovník už letos v květnu převzal povinnosti od svého otce, který ze zdravotních důvodů abdikoval. Ceremoniálu se účastní na dva tisíce hostů včetně politiků ze 174 zemí. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Na úvod ceremoniálu se za zavřenými dveřmi uskutečnily rituály, při nichž Naruhito „oznámil“ nástup na trůn svým dynastickým předkům. O několik hodin později se společně se svou manželkou, císařovnou Masako, objevil v nejvýznamnějším sále císařského paláce v Tokiu.

Naruhito si oblékl slavnostní objemný šat zlatohnědé barvy, což je barva, kterou smí nosit pouze panovník, a usedne na trůn s baldachýnem, který se podle císařského paláce užívá při obdobných příležitostech zhruba od osmého století.

Císařovna Masako, v tradičním mnohavrstvém hedvábném rouchu, seděla po jeho boku na menším trůnu. Podle agentury AFP je císařovnin oděv tak těžký, že se Masako mohla pohybovat jen s obtížemi, a po celou dobu ji doprovázeli služebníci, kteří šaty upravovali.

Na obřad byly přineseny i císařské insignie, meč a klenot, které ještě společně se zrcadlem představují symboly japonské panovnické moci. O jejich podobě a původu není nic přesného známo, protože přístup k nim má pouze japonský císař a několik vybraných šintoistických kněží a před zraky veřejnosti bývají ukryté ve schránkách.

Provolání slávy

Před proklamací Naruhita císařem více než dva tisíce pozvaných hostů povstalo za zvuku bubnů. Celý proces ukončil premiér Šinzó Abe blahopřejným proslovem a trojím japonským banzai, tedy provoláním slávy.

„Hlavní obřad byl krátký, trval kolem třiceti minut. Obsahoval mnoho symbolů a náboženských rituálů,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Císař měl krátkou řeč, kde slíbil zachovat věrnost mírové ústavě Japonska a slíbil, že bude hájit jednotu,“ podotkla zpravodajka.

Mezi zahraničními hosty jsou zástupci panovnických rodů z řady zemí světa, včetně britského prince Charlese, i vládní představitelé jako jihokorejský premiér I Nak-jon či slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Zpravodajka ČT Šámalová k uvedení Naruhita na Chryzantémový trůn (zdroj: ČT24)

Kvůli tajfunu Hagibis, který Japonsko zasáhl před týdnem a vyžádal si více než 80 mrtvých a deset pohřešovaných, se vláda rozhodla odložit na listopad jednu z hlavních částí slavnostního obřadu – průvod, v němž má jet císařský pár v otevřeném voze, a představit se tak veřejnosti.

Japonský císař nemá volební právo

Císař nemá podle japanologa Jana Sýkory z Ústavu Dálného východu Univerzity Karlovy prakticky žádnou politickou moc.

„Nová ústava z roku 1947, kterou sepsali američtí právníci americké okupační správy, z císaře učinila pouze symbol jednoty lidu. Což je takové velice obecné, neurčité vymezení a císař nemůže žádným způsobem projevovat své politické preference, protože nemá volební právo,“ poznamenal Sýkora.

Císař je tak podle něj postaven mimo jakoukoliv výkonnou pravomoc. „Nicméně ten systém bez něj nemůže existovat, protože celá řada kroků, které činí parlament nebo vláda, si vyžaduje císařův oficiální výkon,“ dodal japanolog v narážce například na jmenování premiéra. Císař podle něj představuje pro Japonce duchovní kotvu, na kterou se upínají v okamžiku, kdy se země ocitne v krušných podmínkách.

Mládí v Británii a návštěva Česka

Naruhito je nejstarší ze tří dětí. Bude prvním císařem, který nebyl vychován chůvami. Jeho matka chtěla, aby byl blíže běžným lidem, a tak mu dělala do školy domácí obědy, jako měli jeho spolužáci, píše Reuters.

Později vystudoval historii a vyrazil studovat i za hranice – je držitelem titulu doktora občanského práva ze slavného Oxfordu. Ve svých memoárech později popsal dobu pobytu na studiích ve Velké Británii jako „nejšťastnější v životě“. V té době prý často chodil do hospod.

Angažuje se mimo jiné v problematice ochrany životního prostředí, vodního hospodářství a námořní dopravy. Už dříve zdůraznil, že chce být aktivní v oblasti změny klimatu.

Jako člen japonské císařské rodiny již v mládí hodně cestoval po světě. V roce 1985 byl na neoficiální pětidenní návštěvě Prahy, Českého Krumlova a dalších historických měst. Je údajně znalcem a obdivovatelem české hudby. Sám hraje na housle a violu. V červnu 2017 se v Tokiu setkal s tehdejším českým premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Ve volném čase je Naruhito nadšený lyžař, hraje tenis a v oblibě má rovněž horolezectví nebo jógu.

Události: Japonský císař Naruhito byl slavnostně uveden na Chryzantémový trůn (zdroj: ČT24)

Neurozená žena po boku

V 80. letech podle médií Naruhito tvořil pár s americkou herečkou Brooke Shieldsovou. Svoji budoucí manželku, diplomatku Masako, poznal na recepci na počest španělské princezny Eleny v roce 1986. Žádost o ruku přijala až napotřetí, když Naruhito údajně argumentoval tím, že stát se korunní princeznou je jen „jinou formou diplomacie“. V roce 1993 se tak oženil stejně jako jeho otec s dívkou neurozeného stavu.

Po narození princezny Aiko Tošinomija v roce 2001 v japonské monarchii stále chyběl mužský následník trůnu, což podnítilo hnutí za změnu nástupnických zákonů. Masako se kvůli sílícímu tlaku začala stranit veřejnosti, princ se jí v té době vehementně zastával.

Krize se vyřešila, když se Naruhitovu mladšímu bratrovi, princi Akišinovi, a princezně Kiko narodil v roce 2006 syn Hisahito. Ten je nyní třetí v pořadí následnictví japonského trůnu. Masako loni při příležitosti oslavy svých narozenin uvedla, že chce usilovat o štěstí japonského národa. Manželka nového císaře se zajímá především o osud zneužívaných a chudých dětí.