Éra „všudypřítomného míru“ končí. Japonský císař Akihito oficiálně oznámil abdikaci

Japonský císař Akihito v úterý po 30 letech v závěrečném projevu k národu oficiálně oznámil svou abdikaci. Ve středu na uvolněný trůn usedne starší z jeho dvou synů, devětapadesátiletý Naruhito. Akihito je prvním odstupujícím japonským císařem za posledních dvě stě let. 

Video Události
video

Události ČT: V Japonsku začíná nová éra zvaná krásná harmonie

Svůj úmysl vzdát se trůnu sdělil Akihito již v roce 2016 s odůvodněním, že už fyzicky nestačí na plnění svých povinností. Parlament pak schválil zvláštní zákon, který odstoupení jednorázově umožňuje.

Akihito v úterý poděkoval japonskému lidu za jeho podporu a vyjádřil naději, že Japonsko čeká mírová budoucnost. „Jsem hluboce vděčný za to, že mě lidé přijali za symbol a podpořili mě,“ řekl. „Spolu s císařovnou ze srdce doufám, že éra Reiwa bude klidná a úspěšná. Tímto se modlím za blaho a štěstí naší země a lidí na celém světě.“ 

Slavnost se uskutečnila v jednom ze sálů císařského paláce v Tokiu, kam komoří přinesli státní a císařskou pečeť a také dva z takzvaných tří posvátných pokladů Japonska, meč kusanagi no curugi a klenot jasakani no magatama, které ještě společně se zrcadlem jata no kagami představují symboly panovnické moci. O jejich podobě a původu není nic přesného známo, protože přístup k nim má pouze japonský císař a několik vybraných šintoistických kněží a i při korunovaci jsou ukryté ve schránkách.

Abdikační obřad vysílala živě televize a zúčastnilo se ho na tři sta lidí, včetně premiéra Šinzóa Abeho, korunního prince Naruhita a jeho manželky Masako, jakož i předsedů obou parlamentních komor a nejvyššího soudu. Abe ve svém projevu ocenil císaře kromě jiného za to, že dodával lidu „odvahu a naději“ a podporoval jej v těžkých dobách přírodních katastrof.

Ještě před oficiálním abdikačním obřadem, který se uskutečnil v 17:00 místního času (10 hodin našeho času), v úterý Akihito oblečený v tradičním oranžovém šatu navštívil svatyně v císařském paláci, kde o svém odchodu z trůnu symbolicky zpravil šintoistické bohy a své předky. Jedna ze svatyní je zasvěcena bájné bohyni slunce Amaterasu ómikami, za jejíž potomky se všichni japonští císaři označovali. Obdobnou cestu vykonal i korunní princ Naruhito, uvedla japonská televize NHK.

Odcházející japonský císař Akihito je oceňován za to, že se za své vlády snažil zmírnit bolestné vzpomínky na druhou světovou válku a snažil se být blízko svým poddaným, uvedla agentura AP. V posledních letech se ale císař Akihito potýkal se zdravotními problémy. V roce 2011 byl hospitalizován se zánětem plic a v roce 2012 podstoupil úspěšnou operaci srdce.

Začátek éry „krásná harmonie“ 

Akihito formálně zůstane panovníkem až do půlnoci, kdy zároveň skončí éra Heisei, neboli „všudypřítomný mír“. Ve středu s nástupem nového císaře Naruhita začne v Japonsku nová éra Reiwa, jejíž název se překládá jako „krásná harmonie“.

Devětapadesátiletý Naruhito studoval Univerzitu v Oxfordu a korunním princem se stal ve svých osmadvaceti letech. S budoucí císařovnou Masako se Naruhito oženil v roce 1993. Pár má jedinou dceru – princeznu Aiko. Ta se ovšem ve středu nestane dědičkou japonského trůnu. Tamní zákon totiž ženské následnictví neumožňuje. Naruhitovým nástupcem tak bude jeho mladší bratr princ Fumihito.

Nový císař Naruhito korunovační insignie slavnostně převezme ve středu ráno. Formální uvedení na trůn se však uskuteční při rozsáhlejším obřadu v říjnu. Odcházejícímu Akihitovi bude nově náležet titul emeritního císaře. Bude však zcela zbaven oficiálních povinností.

Desetidenní volno

Japonci mají v době nástupu nového císaře deset dní volna. Předání moci se totiž kryje s takzvaným Zlatým týdnem, kdy je během sedmi dní nahromaděno pět svátků. Kabinet se rozhodl přidat k nim ještě tři sváteční dny.

Od konce druhé světové války je to potřetí, co japonská vláda speciálním zákonem stanovila jednorázový státní svátek v souvislosti s císařským trůnem. Naposledy takové volno schválila na 9. června 1993, kdy si korunní princ Naruhito vzal za ženu korunní princeznu Masako.

Japonský císař nemá volební právo

Japonský císař nemá podle japanologa Jana Sýkory z Ústavu Dálného východu Univerzity Karlovy prakticky žádnou politickou moc.

„Nová ústava z roku 1947, kterou sepsali američtí právníci americké okupační správy, z císaře učinila pouze symbol jednoty lidu. Což je takové velice obecné, neurčité vymezení a císař nemůže žádným způsobem projevovat své politické preference, protože nemá volební právo,“  poznamenal Sýkora.

Císař je tak podle Sýkory postaven mimo jakoukoliv výkonnou pravomoc. „Nicméně ten systém bez něj nemůže existovat, protože celou řadu kroků, které činí parlament nebo vláda, si vyžaduje císařův oficiální výkon,“ dodal japanolog s tím, že se jedná například o jmenování premiéra. Císař podle něj představuje pro Japonce duchovní kotvu, na kterou se upínají v okamžiku, kdy se země ocitne v krušných podmínkách.