Otazníky kolem možné abdikace japonského císaře. Jsem připraven, říká nástupce

Korunní princ Japonska Naruhito je dle svých slov připraven převzít císařské povinnosti po svém otci. Současný 83letý vladař Akihito už před půl rokem oznámil, že jeho zdravotní stav skutečně může vést až k abdikaci. Střídání křesla ještě za života stávajícího císaře země nepamatuje celých 200 let.

Ta poslední proběhla v roce 1817. Zajímavostí je, že ani současné japonské právo neuvádí žádné regule pro takový způsob převzetí moci.

Poválečná ústava země požaduje, aby císař sloužil ve funkci až do své smrti. Pokud by nemohl vykonávat své povinnosti, může ho zastoupit jeho nástupce jako regent

Naruhito oslavil ve čtvrtek 57. narozeniny, na tiskové konferenci už novinářům řekl, že navzdory stále trvajícímu překvapení z otcova oznámení „je povinnosti připraven převzít“.

Císař Akihito (vpravo) se svým synem Naruhitem
Zdroj: Reuters

Řada učenců ale hledí na chystaný bezprecedentní krok s obavami. Podle nich hrozí, že jedna z nejkonzervativnějších dynastií světa se v budoucnu může stát cílem politických bojů.

Mnohé znepokojuje už fakt, že vláda oznámila přípravu jednorázového zákona, který má umožnit císaři Akihitovi odstoupit. Právě prolínání politiky s tradicí císařských kruhů může staletí formovanou instituci nesmazatelně narušit.

Japonská ústava dává monarchovi jen symbolickou, reprezentativní roli. Přesto je právní cesta, která má umožnit střídání u moci, pečlivě dlážděna už několik měsíců. Sbor expertů má oznámit příslušný zákon už v březnu.

Císař Akihito
Zdroj: Toru Hanai/Reuters

Když v srpnu Akihito promlouval k národu, připustil i možnost regentství, kdy by se pravomoce přesunuly na jeho syna. „To nic ale nemění na faktu, že císař je císařem až do konce svého života, navzdory tomu, že nemůže plně vykonávat své povinnosti císaře,“ zdůraznil.

V Japonsku se už dlouho spekuluje o předání alespoň části povinností korunnímu princi Naruhitovi. Ten jde v kritických stopách svého otce vůči starobylým institucím a militaristické minulosti Země vycházejícího slunce.

Opakovaně vyzývá k reformě, aby císařská dynastie šla s dobou a odpovídala 21. století. Jde o věc, jež leží na srdci především jeho ženě, která velice trpí tvrdostí etikety.

  • 56letý korunní princ Naruhito je Akihitův nejstarší syn a je tak prvním následníkem trůnu. Už nyní za otce převzal některé z povinností. Za sebou má studium na Oxfordu. Je ženatý, jeho manželka Masako se zřídkakdy objevuje na veřejnosti. Spolu mají 14letou dceru Aiko. Ta ovšem podle japonského práva nebude moci dědit trůn.

Loni v červenci přitom japonská média uvedla, že chce císař v nejbližších letech odstoupit. Krátce poté to však císařský dvůr dementoval.

Japonský císař Akihito s chotí Mičiko
Zdroj: Wikipedia.org

Oblíbený panovník

Akihito, nejstarší syn kontroverzního válečného císaře Hirohita, je hlavou Japonska 27 let. Je 125. japonským císařem v dějinách země.

Jako první z japonských panovníků není považován za živého boha, poddanými je však chován ve stejné úctě, jako bývali jeho předkové – zejména proto, že zemi odklonil z agresivně nacionalistického kurzu z dob druhé světové války.

Je také prvním japonským panovníkem, který vykonává oficiální zahraniční cesty. V létě 2002 zavítal spolu se svou chotí, císařovnou Mičiko, i do Prahy, kde se setkal s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.

Císař Akihito na vojenské přehlídce
Zdroj: Reuters

V uplynulých letech budily obavy Japonců císařovy nemoci. V roce 2003 se léčil s rakovinou prostaty, o pět let později ho sužovaly problémy spojené s nadměrným stresem, včetně nepravidelného tepu a krvácení do žaludku. Prodělal také operaci srdce.

V minulých letech předčasně uvolnil křeslo papež i královna Nizozemska

Abdikací před čtyřmi lety překvapil svět i papež Benedikt XVI. Svůj odchod zdůvodnil tím, že mu ubývá sil. V dubnu 2013 se pak po 33 letech vládnutí vzdala trůnu nizozemská královna Beatrix.

„Jsem hluboce vděčná za velkou víru, kterou jste ve mě vkládali v těch mnoha letech, kdy jsem mohla být vaší královnou. Odpovědnost za naši zemi teď musí ležet v rukou nové generace,“ uvedla při oznámení abdikace.

V roce 1936 se do historie zapsala abdikace Edwarda VIII. Stal se jediným panovníkem království Commonwealthu, který se dobrovolně vzdal trůnu. Důvodem bylo jeho rozhodnutí oženit se s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Na trůn nastoupil jeho mladší bratr Jiří VI., otec dosud vládnoucí královny Alžběty II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 23 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 39 mminutami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 39 mminutami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 46 mminutami

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 51 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.