USA zřídily na mexické hranici stanové soudy. Pro právníky migrantů je složité se tam dostat, tvrdí kritici

Horizont: Na americko-mexické hranici začaly působit stanové soudy (zdroj: ČT24)

V Texasu začaly na americko-mexické hranici působit takzvané stanové soudy.  V provizorních přístřešcích, které se nacházejí kousek od hraniční linie, komunikují soudci ze svých úřadů s migranty pomocí telemostu. Novinka má urychlit vyřizování žádostí o americký azyl. Na ten v Mexiku v současnosti čekají desítky tisíc migrantů ze střední Ameriky.

Stanové soudy čekají na žadatele o azyl na americké  straně hranice. Skupiny migrantů k nim přicházejí v doprovodu imigračních úředníků.  

Před začátkem stání musí migranti nejprve podstoupit identifikaci. „S pomocí biometrie se ujistíme, že člověk stojící před námi je opravdu ten, který má mít slyšení. Jakmile projdou zahajovacím procesem identifikace, přemístí se ke stolům,“ popsal americký imigrační úředník Albert Flores.  

První slyšení ale většinou končí bez rozhodnutí. Čekatelé se tak musí vrátit zpátky do Mexika.

Spojené státy zřídily dočasná zařízení z důvodu, že stálé soudní komplexy v El Pasu a San Diegu nestíhaly velký počet žádostí o azyl vyřizovat. Stanové soudy mohou podle deníku USA Today zastávat stejnou funkci jako ty permanentní. Procesy řídí američtí soudci, kteří jsou přítomni pomocí telemostu. K dispozici mají migranti i tlumočníka. 

Kritika i naděje

Takzvané stanové soudy, které mají na hranici působit přibližně rok, už ale začaly čelit kritice. Slyšení jsou totiž uzavřená a pro právníky migrantů je údajně složité dostat se dovnitř. Podle kritiků tak jde o poslední zátaras při komplikované cestě migrantů do USA. 

Přesto však tyto provizorní soudy někteří vítají. „Podle mě jsou stanové soudy pro nás Kubánce dobrá věc. Tady v mexickém Nuevo Laredo máme velký strach,“  uvedl jeden z žadatelů o americký azyl Jensen Reyes. 

Americké úřady totiž vrátily desetitisíce lidí do mexického státu Tamaulipas, aby na azylová řízení čekali tam. Tamaulipas je ale rajón mocných drogových kartelů. Samotné americké ministerstvo zahraničí ho – co se bezpečnosti týká – řadí na úroveň Afghánistánu nebo Somálska.  

„Přišel jsem před dvěma měsíci i s manželkou a dalšími Kubánci. Ani jsme nevylezli na ulici, protože je to tady velmi nebezpečné,“ popsal tamní situaci další kubánský migrant Keyni Carrera. 

Americký nejvyšší soud navíc minulý týden podpořil rozhodnutí Trumpovy vlády, podle kterého migranti mají žádat o azyl nejdřív v třetí zemi, přes kterou se do USA pokoušejí dostat. Nejčastěji se jedná právě o Mexiko, kde už místní úřady začínají čelit obrovskému náporu žádostí.