Státníci připomněli druhou světovou válku. Duda varoval před ustupováním ruské agresi

8 minut
Události: Pieta ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Do Varšavy se sjeli světoví státníci, aby si připomněli 80. výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda přivítal delegace ze čtyř desítek zemí, Česko zastupoval Miloš Zeman.

První projev přednesl prezident Duda. Vzdal hold všem, kteří bojovali za svobodu v Evropě. Připomněl, že na Polsko kromě nacistů zaútočili také sovětští komunisté, kteří byli tehdejšími spojenci Adolfa Hitlera. Posteskl si, že jeho země zůstala bez slíbené západní pomoci.

„Lidstvo si vzalo příliš málo z té strašlivé lekce,“ řekl Duda. Připomněl etnické čistky a genocidy v bývalé Jugoslávii nebo ve Rwandě, které se odehrály v devadesátých letech.

„Máme v poslední době dokonce i v Evropě co do činění s návratem imperialistických tendencí, s pokusy měnit hranice, s použitím násilí, s útoky na jiné státy a odebíráním jejich území,“ prohlásil s odkazem na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a Ukrajině v roce 2014. Dnešní Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z toho, jak dopadlo ustupování takovýmto krokům na konci třicátých let.

Nepozvaný Putin

Ruský prezident Vladimir Putin pozvání na pietní akci nedostal. Šéf kanceláře polského prezidenta Krzysztof Szczerski rozhodnutí vysvětlil jeho agresivní politikou vůči Ukrajině. Ze solidarity pak podle tisku odřekl účast běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

„Nebylo to otázkou veřejné debaty. Bylo rozhodnutím hostitele, tedy prezidenta a jeho kanceláře, že tuto událost budou sdílet se spojenci, se zástupci členských zemí EU, NATO a Východního partnerství,“ komentoval to zástupce českého velvyslance ve Varšavě Jiří Kyrian.

Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál připomněl, že před deseti lety Putin na stejné akci byl. Vztahy Kremlu se Západem procházely fází oteplení a Spojené státy se pokoušely o jejich takzvaný reset. „Rusko této příležitosti do značné míry zneužilo. Vladimir Putin v rozhovorech v polském tisku opakoval známé lži ohledně paktu Molotov-Ribbentrop,“ vysvětlil Dostál.

K tomu se přidalo, že Rusové stále odmítají vrátit Polákům vrak letadla, které bylo zničené při katastrofě u Smolenska v roce 2010, kde zemřela polská elita včetně prezidenta. Důležitou roli podle Dostála hraje i invaze ruské armády do sousední země v roce 2014: „Rusko narušilo své vztahy se Západem tím, že podniklo ten agresivní krok vůči Ukrajině a porušilo mezinárodní právo.“

148 minut
Připomínka začátku druhé světové války
Zdroj: ČT24

Německá prosba o odpuštění

Po Dudovi vystoupil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Válka byla německým zločinem,“ řekl a dodal: „Minulost není uzavřena. Naopak, čím déle je od války, tím důležitější je paměť. Válka končí, když zmlknou zbraně, ale její skutky jsou dědictvím pro období míru. Jako německý prezident spolu s německou kancléřkou říkám, že na utrpení polských rodin nezapomeneme. Nikdy nezapomeneme.“

To, že mohl promlouvat ve Varšavě, kterou nacisté před lety zničili, považuje Steinmeier za důkaz zázraku usmíření, kterého Němci neměli právo se domáhat. Ocenil, že právě polská touha po svobodě pomohla strhnout železnou oponu, a zdůraznil význam zachování sjednocené Evropy jako lekce vzešlé ze staletí válek a nenávisti.

„Evropa zažila to, co je v člověku nejhorší, ale přesto vsadila na to, co je v něm nejlepší,“ řekl prezident. Německo podle něj získalo silnou pozici v Evropské unii, a proto musí pro Evropu dělat více a musí se naučit lépe naslouchat. Nesmí se však považovat za lepší Evropany a propadnout nacionalismu.

Pence: spojenectví je nejlepší obrana svobody

Viceprezident Spojených států Mike Pence pak připomněl hrůzy války. Ocenil všechny, jejichž obětavost v boji proti totalitě nebude nikdy zapomenuta. Odvahu Poláků podle něj nikdo nezlomil, a to ani za nadvlády Sovětů: „Polsko dokázalo, že je vlastí hrdinů.“ 

Kromě odvahy a svobodomyslnosti Poláků v projevu zmínil i další národy svého času zotročené Evropy, včetně Čechů. Zdůraznil také, že Američané a Poláci si dobře uvědomují, že „spojenectví je nejlepší obrana naší svobody“.

Ze Spojených států měl přijet prezident Donald Trump, avšak kvůli hurikánu Dorian jej zastupuje Pence.

Po projevech státníci zazvonili na zvon s nápisem „Paměť a varování“. Následně se rozezvonily kostely po celém městě. Politici nakonec položili věnec ke hrobu neznámého vojína. Podle polské televize do Varšavy přijelo asi 250 hostů, včetně 17 hlav států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 21 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...