Když nejde koupit, tak aspoň konzulát. USA chtějí své zájmy v Arktidě ohlídat z Grónska

Spojené státy plánují otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na americkou diplomacii, podle níž je tento krok součástí širší arktické strategie USA. Dánsko v uplynulých dnech odmítlo diskutovat s prezidentem Donaldem Trumpem o koupi Grónska, šéf Bílého domu pak zrušil cestu do Kodaně.

Grónsko
Zdroj: ČTK, AP Autor: Felipe Dana

Plán na zřízení konzulátu v Grónsku je součástí širší strategie Spojených států na „posílení politických, hospodářských a obchodních vazeb napříč arktickou oblastí“, uvedlo americké ministerstvo zahraničí v dopise zahraničnímu výboru Senátu, který má AP k dispozici.

Zastupitelský úřad by se měl příští rok otevřít v Nuuku, hlavním městě Grónska, které je autonomní součástí Dánského království. Konzulát by mimo jiné „sloužil jako efektivní platforma pro prosazování zájmů USA v Grónsku“, zdůvodnilo americké ministerstvo potřebu jeho otevření.

Spojené státy konzulát v Grónsku poprvé otevřely v roce 1940 poté, co nacistické Německo obsadilo Dánsko. Zastupitelský úřad uzavřely v roce 1953.

Největší ostrov na světě se tento týden stal středem zájmu světových médií poté, co americký list The Wall Street Journal napsal, že má americký prezident Trump zájem Grónsko od Dánska koupit. Návrh odmítli grónští i dánští politici.

Z „nemravné“ premiérky je už zase „skvělá žena“

Premiérka Mette Frederiksenová označila debatu o prodeji části Dánského království za „absurdní“. Trump následně uvedl, že její reakce byla „nemravná“ a zrušil návštěvu Kodaně plánovanou na počátek září.

V pátek dánská agentura Ritzau informovala, že si Trump s Frederiksenovou telefonovali a vedli „konstruktivní rozhovor“, který se soustředil především na spolupráci zemí v oblasti bezpečnostní politiky. Dánská premiérka vyjádřila naději, že incident s Grónskem nebude mít dopad na vztahy mezi Dánskem a USA.

Trump v sobotu před odletem na summit skupiny zemí G7 označil předsedkyni dánské vlády za „skvělou ženu“. „Máme s Dánskem velmi dobrý vztah… Zavolala mi a já jsem to velmi ocenil,“ řekl.

Pro Washington má Grónsko nemalý bezpečnostní význam. Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území asi 1200 kilometrů za polárním kruhem. Zajímavé je Grónsko také kvůli svému velkému nerostnému bohatství, o které už zájem projevila například i Čína.
Západní Grónsko
Profil

Grónsko

Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, obývá asi 56 tisíc lidí. Grónský ledovec je po tom antarktickém druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o několik metrů.

Bývalá dánská kolonie zůstává od roku 1979 autonomní součástí Dánského království. Hlavou státu je dánský monarcha, země je ale řízena vlastní vládou a parlamentem (Landsting), jenž sídlí v hlavním městě Nuuk.

Grónsko má podobné postavení jako Skotsko v rámci Británie, decentralizace je tu ale větší, takže grónský parlament má mnohem větší pravomoci než ten v Edinburghu.

Autonomie ostrova byla posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.

Grónský parlament má 31 členů. Od října 2016 tvoří vládní koalici Pokroková strana (Siumut), levicová strana Inuitské společenství a centristé ze strany Partii Naleraq.

V dánském parlamentu je Grónsko zastoupeno dvěma poslanci, Dánsko má naopak v Grónsku Vysokého komisaře. Dánsko má stále hlavní slovo v oblasti zahraniční a monetární politiky, stejně jako v obraně.

Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU, z níž vystoupilo. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.

Zdroje: ČTK, Wikipedie