Americký prezident Donald Trump se podle všeho stále nemůže smířit s tím, že s ním Kodaň nechce jednat o koupi Grónska. Poté, co zrušil plánovanou cestu do Dánska, se šéf Bílého domu na Twitteru opřel do severské země kvůli tomu, že málo přispívá do rozpočtu NATO, i když je „bohatá“. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se naopak snažil dánskou diplomacii uklidnit. Zdůraznil, že Washington považuje Kodaň za spojence a vyslovil se pro širší spolupráci obou zemí. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová mezitím oznámila, že vynechá setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem.
„Aby bylo jasno, Dánsko dává do rozpočtu NATO jen 1,35 procenta svého hrubého domácího produktu. Je to bohatá země, měla by být na dvou (požadovaných) procentech (HDP). Chráníme Evropu, a přesto jen osm z 28 zemí NATO je na dvou procentech. Spojené státy dávají mnohem mnohem víc,“ rozčílil se americký prezident.
Už ve středu Trump narychlo zrušil plánovanou zářijovou návštěvu Dánska kvůli tomu, že s ním dánská premiérka Mette Frederiksenová nechtěla probrat prodej Grónska Spojeným státům a označila tuto myšlenku za absurdní. Podle Trumpa byla její reakce neslušná.
Pompeo uklidňuje spojence
„Ministr Pompeo dnes telefonicky hovořil s dánským ministrem zahraničí Jeppem Kofodem ohledně odložení cesty prezidenta Trumpa do Dánska,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Pompeo ocenil spolupráci Dánska jako spojence Spojených států a přínosy skandinávského království při řešení globálních bezpečnostních priorit. Se svým protějškem hovořil rovněž o posílení spolupráce obou zemí, mimo jiné i v Grónsku a v Arktidě.
O úmyslu Trumpa koupit od Dánska největší ostrov světa informoval minulý týden americký list The Wall Street Journal (WSJ). Plán šéfa Bílého domu vyvolal v Dánsku i mezi obyvateli Grónska vesměs negativní reakce. Grónská vláda zdůraznila, že ostrov není na prodej, je však otevřený americkým investicím.
Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček připomněl, že Dánsko ani nemůže Grónsko prodat. Ostrov má totiž velmi širokou autonomii a kdykoli může vyhlásit nezávislost. To zatím nedělá, protože z Kodaně dostává velké peníze.
Odvolání Trumpovy cesty označila dánská premiérka za překvapivé a politováníhodné. Na schůzce chtěla s prezidentem probírat také situaci v Arktidě. Kofod po hovoru s Pompeem zdůraznil dlouhodobé spojenectví mezi zeměmi, které podle něj zůstanou navzdory kauze v úzkém kontaktu.
Grónsko je pro Washington strategicky velice významné. Podle dohody s dánskou vládou může americká armáda využívat základnu Thule, která leží na grónském území asi 1200 kilometrů za polárním kruhem.
Právě pro geopolitickou důležitost chtěly Spojené státy koupit Grónsko už po druhé světové válce za vlády Harryho Trumana, připomněl Kmoníček. „Tehdy bylo v Grónsku zhruba sto tisíc Američanů až na padesáti různých základnách,“ upozornil. V současnosti tam zůstala už jenom Thule. „Ta je poměrně kruciální vzhledem k tomu, že právě přes ni je nejkratší trasa balistických raket z naší části Atlantiku na americkou a to samozřejmě hlídá tato stanice,“ vysvětlil diplomat.
Změny klimatu navíc otevírají na dalekém severu včetně Grónska nové možnosti včetně těžby surovin a nových lodních tras. V oblasti se tak střetávají zájmy velmocí. Pompeo již v květnu vyjádřil znepokojení nad „agresivním postojem“ Číny a Ruska v Arktidě.
Bezprecedentní krok islandské premiérky
Rozruch vyvolala ve čtvrtek islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, která oznámila, že vynechá zářijové setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. Jakobsdóttirová uvedla, že již měsíce plánovala vystoupit na výroční konferenci severských odborových svazů ve švédském Malmö 3. září, den před Pencovou návštěvou Islandu. Do vlasti se vrátí až 4. září odpoledne, jelikož plánuje setkání s odborářskými předáky.
Politička zdůraznila, že opatření „absolutně“ nemá za cíl urazit administrativu amerického prezidenta, a dodala, že letos se již setkala s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Rozhodnutí prý učinila předtím, než Trump oznámil, že ruší cestu do Dánska kvůli jeho neochotě uvažovat o prodeji Grónska.
AP připomíná, že Levicově-zelené hnutí Jakobsdóttirové proti návštěvě konzervativního Pence protestovalo kvůli jeho údajné „neúctě“ k menšinám. „Islandský premiér něco takového ještě nikdy neudělal,“ řekl agentuře AP islandský historik Thor Whitehead. „Pochybuji, že by se nějací jiní západní lídři rozhodli vystoupit v cizině na konferenci přátel, namísto aby přivítali hlavního zahraničněpolitického spojence.“
Na programu Penceovy návštěvy je jednání o strategickém významu Islandu v Arktidě a snahy NATO čelit ruským aktivitám v tomto regionu. V červenci USA oznámily, že investují 57 milionů dolarů (1,3 miliardy korun) do vojenské základny poblíž islandského hlavního města Reykjavíku.
Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, obývá asi 56 tisíc lidí. Grónský ledovec je po tom antarktickém druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o několik metrů.
Bývalá dánská kolonie zůstává od roku 1979 autonomní součástí Dánského království. Hlavou státu je dánský monarcha, země je ale řízena vlastní vládou a parlamentem (Landsting), jenž sídlí v hlavním městě Nuuk.
Grónsko má podobné postavení jako Skotsko v rámci Británie, decentralizace je tu ale větší, takže grónský parlament má mnohem větší pravomoci než ten v Edinburghu.
Autonomie ostrova byla posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.
Grónský parlament má 31 členů. Od října 2016 tvoří vládní koalici Pokroková strana (Siumut), levicová strana Inuitské společenství a centristé ze strany Partii Naleraq.
V dánském parlamentu je Grónsko zastoupeno dvěma poslanci, Dánsko má naopak v Grónsku Vysokého komisaře. Dánsko má stále hlavní slovo v oblasti zahraniční a monetární politiky, stejně jako v obraně.
Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU, z níž vystoupilo. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
Zdroje: ČTK, Wikipedie
