Americký prezident Donald Trump oznámil, že odloží schůzku s dánskou premiérkou, kterou neoslovila jeho nabídka ohledně koupě Grónska. Zprávu o tom, že Trump uvažuje o koupi tohoto autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě se zhruba 56 tisíci obyvatel, napsal minulý týden americký list The Wall Street Journal. Dánskou stranu zrušení návštěvy „překvapilo“, spolupráci obou zemí ale prý tato událost nijak nepoznamená.
Trump zrušil kvůli Grónsku návštěvu Dánska. V Kodani se diví
Události ČT: Trump zrušil cestu do Dánska kvůli otázce prodeje Grónska (zdroj: ČT24)
„Dánsko je zcela výjimečná země s úžasnými lidmi, ale na základě komentářů premiérky Mette Frederiksenové, že nemá zájem prodej Grónska probrat, naši schůzku plánovanou za 14 dnů přeložím na jindy,“ napsal americký prezident na Twitteru.
„Tím, že byla takto přímočará, premiérka ušetřila mnoho výdajů a úsilí jak Spojeným státům, tak Dánsku. Poděkoval jsem jí za to a těším se, že se (setkání) uskuteční někdy jindy v budoucnu,“ dodal americký prezident.
Trump měl Kodaň navštívit ve dnech 2. a 3. září, tématem rozhovorů s Frederiksenovou měla být mimo jiné situace v Arktidě. Zástupce Bílého domu později uvedl, že americký prezident návštěvu zrušil.
Mette Frederiksenová
Královskou rodinu i premiérku Trumpův krok překvapil
Trumpovo odřeknutí vyvolalo v Dánsku údiv a mrzutost. Královská rodina ústy svého mluvčího označila zrušení návštěvy za „překvapení“, aniž uvedla další podrobnosti. I premiérku Mette Frederiksenovou počínání americké strany překvapilo. Ujistila však, že tato událost nijak neovlivní spolupráci obou zemí.
Řada předních politiků naopak reagovala místy ostrými komentáři. Bývalý ministr obchodu a zmocněnec konzervativní strany pro záležitosti Grónska Rasmus Jarlov označil Trumpův krok za „politováníhodný“ a položil rétorickou otázku: „Jsou tedy na prodej i části USA? Aljaška? Ukažte prosím trochu respektu.“
Bývalý ministr zahraničí Kristian Jensen uvedl, že poslední vývoj kolem Grónska je „diplomatickou krizí“ mezi dvěma partnery v NATO. Jeho předchůdce v úřadu Martin Lidegaard označil chování amerického prezidenta za „groteskní“ a „hysterické“. Podle expremiérky Helle Thorningové-Schmidtové je Trumpovo zrušení návštěvy „hluboce urážlivé vůči grónskému a dánskému lidu“.
„Aprílový žert“
Dánské politiky pobouřila už samotná debata o možném prodeji Grónska. Premiérka Frederiksenová ji označila za „absurdní“ a prohlásila, že Grónsko není na prodej. Bývalý předseda vlády Lars Lökke Rasmussen na Twitteru napsal, že se ze strany amerického prezidenta musí jednat o „aprílový žert“. „Ale úplně mimo sezonu,“ dodal.
V neděli Trump sdělil, že zájem o koupi Grónska má ze strategických důvodů, dodal však, že momentálně to není priorita. V pondělí na Twitteru zavtipkoval fotomontáží, že v Grónsku nemíní postavit mrakodrap Trump Tower.
Podle listu The Washington Post chtěl Bílým dům Kodani v rámci kontraktu nabídnout převzetí každoroční subvence, kterou dánská vláda autonomnímu Grónsku poskytuje.
Jde o 600 milionů dolarů (asi 14 miliard korun), které by se Washington zavázal vyplácet po neomezenou dobu. Kromě toho by Dánsko dostalo jednorázově vysokou částku, o jejíž výši se washingtonský list nezmiňuje. Navíc by Kodaň dostala řadu blíže neurčených pobídek.
Politický geograf Romancov: U Trumpa jde s Grónskem pravděpodobně o součást kampaně (zdroj: ČT24)
Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od carského Ruska koupily Aljašku, v roce 1803 od Francie rozsáhlé území kolonie Louisiana. Nabídku odkoupit Grónsko předložil Washington Kodani už v roce 1946, kdy za ostrov nabízel 100 milionů dolarů (dnes 1,3 miliardy, tedy přes 30 miliard korun).
- Před 40 lety – na jaře 1979 – získalo Grónsko, které je formálně součástí Dánského království, vnitřní samosprávu. Největší ostrov na světě, kde je trvale zaledněno na 85 procent území, má vlastní vládu i parlament. Hlavním městem je Nuuk, v Grónsku žije na 56 tisíc obyvatel.
- Grónsko je formálně součástí Dánského království od roku 1775. V roce 1953 se stalo dánskou provincií. Dánsko dodnes spravuje záležitosti týkající se zahraniční politiky a obrany. O záležitostech grónské domácí politiky rozhodují obyvatelé ostrova sami od roku 1979, kdy Grónsko získalo částečnou autonomii, ta byla dále posílena po referendu v roce 2008, kdy se pod místní správu dostaly i soudy, policie či pobřežní stráž, oficiální jazyk byl změněn z dánštiny na grónštinu.
- Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku a není členem EU. V roce 2016 se v nezávazném referendu 64 procent obyvatel vyslovilo pro „budoucí nezávislost“ a loni se většina parlamentních stran shodla na „pomalé cestě k nezávislosti“ bez konkrétního data.
- V roce 2008 získalo Grónsko v rámci posilování autonomie právo udělovat koncese na průzkum a těžbu surovin a jejich využívání, což je vítaný zdroj příjmů, které mají snížit její závislost na dotacích z rozpočtu Dánska. Od té doby udělilo Grónsko několik desítek licencí na průzkum ložisek minerálů, ropy a zemního plynu.