USA odsoudily propuštění íránského tankeru a varovaly Řecko před jeho přijetím

Spojené státy varovaly Řecko před poskytnutím jakékoliv pomoci íránskému tankeru, který v noci na pondělí odplul od Gibraltaru, kde byl šest týdnů zadržován. S odvoláním na nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo řekl, že rozhodnutí gibraltarských úřadů propustit plavidlo navzdory soudnímu příkazu z USA považuje za politováníhodné.

„Je velice politováníhodné, že se to stalo,“ řekl Pompeo v televizní stanici Fox News k propuštění plavidla. Pokud se podle něj Íránu podaří náklad ropy z tankeru zpeněžit, pak to bude znamenat, že íránské revoluční gardy budou mít „více prostředků, více zdrojů na pokračování své teroristické kampaně“.

Íránský tanker podle amerických představitelů veze ropu za 130 milionů dolarů (tři miliardy korun) a jeho skutečným vlastníkem jsou právě revoluční gardy, jež Spojené státy považují za teroristickou organizaci.

Propuštěný tanker míří k Řecku

Tanker Adrian Darya-1 (do zadržení u Gibraltaru pojmenovaný Grace 1) podle údajů webu Marine Traffic v současnosti pluje k Řecku. Do přístavu Kalamata by měl dorazit v neděli. 

Řecké ministerstvo námořní dopravy ale opět potvrdilo, že zatím nedostalo žádné oznámení o tom, že by íránská loď mířila do některého z řeckých přístavů. Ministr Janis Plakiotakis stanici Skai řekl, že zakotvení tankeru v Kalamatě je velmi nepravděpodobné i vzhledem k tomu, že tento přístav není vybaven na to, aby nabídl útočiště tak velkému plavidlu. 

Agentura Reuters nicméně citovala představitele amerického ministerstva zahraničí, podle nějž dal Washington Řecku i dalším přístavům ve Středomoří „jasně najevo“, jak by si zakotvení tankeru vykládal.

Podle Spojených států by jakákoli asistence tankeru znamenala „napomáhání teroristické organizaci“, což by s sebou neslo trestněprávní důsledky. Řecký deník Kathimerini v této souvislosti poznamenal, že případný další spor kolem tankeru může být prvním výrazným testem zahraniční politiky konzervativní vlády nového premiéra Kyriakose Mitsotakise.

Írán varuje, že jakýkoli další pokus zadržet tanker Adrian Darya-1 by měl „vážné důsledky“.

Tanker byl zadržen na začátku července

Gibraltarské úřady zadržely íránský tanker čtvrtého července, a to kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie, což zapovídají sankce Evropské unie. Gibraltar je britským zámořským územím a zadržení tankeru způsobilo diplomatickou roztržku mezi Londýnem a Teheránem.

Írán považoval zadržení své lodě za nelegální, čtrnáct dní po rozhodnutí Gibraltaru pak Íránci zadrželi v oblasti Hormuzského průlivu tanker Stena Impero, který plul pod britskou vlajkou. Londýn to považoval za odvetu.

O propuštění íránského tankeru gibraltarský soud rozhodl minulý týden ve čtvrtek, podle šéfa tamní vlády díky záruce Íránu, že tanker náklad nevyloží v Sýrii. Írán ovšem tvrdí, že žádnou takovou záruku neposkytl.

 Do sporu se vložily i Spojené státy, které na základě soudního příkazu žádaly Gibraltar, aby tanker zadržoval i nadále kvůli americkým sankcím vůči Íránu. Gibraltarské úřady ale žádost odmítly s odkazem na to, že to podle evropských zákonů není možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 19 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...