Balkánská migrační trasa do Evropské unie už zdaleka není tak frekventovaná jako v roce 2015. Přesto se najdou tisíce lidí – převážně ze zemí sužovaných válkou nebo diktaturou, kteří se tudy snaží dostat k životu v bezpečí a blahobytu. Někteří za svým snem míří přes bosensko-chorvatskou hranici. Mimo jiné o nich mluvili chorvatští politici s budoucí předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou při její návštěvě Záhřebu.
Chorvatsko chce s novou Komisí mluvit o ochraně hranice. Z Bosny ji zkouší překonat tisíce lidí
Události: Chorvatsko jedná s Evropskou komisí o ochraně hranice (zdroj: ČT24)
Na okraji města Bihač v Bosně nedaleko chorvatských hranic přespávají v improvizovaném táboře stovky lidí. „Žijeme ve stanech,“ popisuje Irfan, který tam přišel z Pákistánu. V těžko přístupných horách na západě jeho dvousetmilionové vlasti u hranic s Afghánistánem civilisty sužují boje islamistů s armádou a policií, donedávna také bombardování amerických bezpilotních letounů.
Před násilím a náboženskými fanatiky Irfan utekl – zatím do Bihače. S ostatními lidmi v táboře shánějí jídlo, kde se dá. Talíř jim nandává třeba veterán balkánských válek Asim Latič, který vede nedalekou restauraci. „Za války jsme třeba i několik dní nejedli. Dávám jim, aby nemuseli taky trpět,“ vysvětluje.
Ještě větší štěstí mají ti, kdo se dostali do tábora zřízeného radnicí v bývalé továrně. Nocleh a strava jsou tam zaručeny denně. Tísní se tam však dva tisíce lidí a k jejich životu patří vedro, zápach i občasné násilnosti.
Potyčky s policisty
Kdo nechce čekat na azyl v Bosně a Hercegovině, zkouší se nelegálně dostat přes chorvatskou hranici. Jenže pro tamní bezpečnostní složky je její ochrana jednou z priorit. Někteří mladíci tvrdí, že je chorvatská policie zbila nebo okradla o stovky eur a vykázala zpět do Bosny a Hercegoviny.
Jakékoli násilí a protiprávní jednání policistů ale vylučuje chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová. Neúspěšní migranti je podle ní očerňují ze vzteku. „Když se někdo prodírá tímhle terénem, je normální, že má odřeniny, modřiny a poranění,“ vysvětlovala novinářům v těžko prostupném lese u hranice.
Nové Evropské komisi prezidentka zdůraznila potřebu společné ochrany vnější hranice. Celkem letos do Evropy přišlo zatím přes 48 tisíc lidí hledajících bezpečný domov a perspektivu. V Chorvatsku se jich do konce června zaregistrovalo přes sedm tisíc, v Bosně a Hercegovině skoro dvakrát tolik.
Množství imigrantů do balkánských zemí za první pololetí 2019