Britský ministr financí Hammond odstoupí. Nesouhlasí s Johnsonem a brexitem bez dohody

Britský ministr financí Philip Hammond ve středu podá demisi. V televizi BBC prohlásil, že tak učiní před tím, než ho odvolá pravděpodobný příští premiér Boris Johnson. Hammond nesouhlasí s odchodem země z Evropské unie bez dohody, což Johnson nevylučuje.

„Jsem si jist, že nebudu odvolán, protože hodlám odstoupit před tím, než se tak stane,“ řekl Hammond a dodal: „Jestliže se Boris Johnson stane ministerským předsedou, rozumím, že podmínky pro působení v jeho vládě budou zahrnovat akceptování brexitu bez dohody 31. října. To není nic, k čemu bych se kdy mohl přihlásit.“

Situace se podle něj může „trochu zkomplikovat“ v případě, že pozici předsedy Konzervativní strany a tím i premiérské křeslo získá Johnsonův rival Jeremy Hunt. Avšak „veškeré průzkumy“ ukazují na to, že Johnson zvítězí, řekl Hammond. Svou demisi má v úmyslu podat ještě do rukou odcházející premiérky Theresy Mayové.

Jméno nástupce Mayové bude znát Británie v úterý. Podle britského tisku připravují rezignaci i dva další členové britského kabinetu, ministr spravedlnosti David Gauke a ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart.

Johnson jako záruka brexitu

Nástupce současné premiérky Theresy Mayové členové Konzervativní strany vybírají mezi nynějším ministrem zahraničí Jeremym Huntem a bývalým šéfem diplomacie Johnsonem.

Podle nedávného průzkumu pro nedělník The Observer, jenž zkoumal názory lidí, kteří v roce 2017 volili konzervativce, se pro Johnsona vyslovilo 53 procent z nich. To znamená jednoprocentní nárůst oproti červnu. Johnsonův soupeř Hunt pak podle stejného průzkumu dostal podporu pouze 29 procent konzervativních voličů, osmnáct procent dotázaných uvedlo, že neví.

Stejný průzkum pak potvrzuje, že Johnsonova popularita má těsnou spojitost s brexitem. Plných 69 procent dotázaných totiž věří, že právě Johnson do 31. října vyvede Spojené královsvtí z EU. U Hunta je o tom přesvědčeno pouze 11 procent.

Johnson i Hunt shodně tvrdí, že se chtějí na odchodu s Bruselem dohodnout, ale že se země zároveň musí připravit na možnost brexitu bez dohody. Zatímco Hunt jasně odmítl, že by se v takovém případě pokusil parlament obejít, Johnson to nevyloučil. Za to bývalý ministr čelí kritice, protože zákonodárci si chtějí na podobu brexitu zachovat vliv.

Philip Hammond (63) působí od července 2016 jako ministr financí. Předtím byl od července 2014 ministrem zahraničních věcí. Od října 2011 vedl resort obrany a ještě předtím byl od května 2010 ministrem dopravy.

V předchozí stínové vládě konzervativců byl stínovým ministrem pro zaměstnanost a penzijní reformu a stínovým ministrem financí.

Ve vládě prosazoval přísné rozpočtové škrty, chystal odchod britských sil z Afghánistánu a také projekt personálního zeštíhlení na ministerstvu obrany, vše bez výraznějších negativních ohlasů v britských médiích. Je přesvědčený euroskeptik.

Philip Anthony Hammond se narodil 4. prosince 1955 v Eppingu v hrabství Essex. Vystudoval filozofii a politologii v Oxfordu, do parlamentu zvolen v květnu 1997.

Po studiích pracoval od roku 1977 do roku 1983 ve společnosti na výrobu zdravotnického zařízení. Poté podnikal v energetice, stavebnictví a dalších oborech a také pracoval jako konzultant pro Světovou banku v Latinské Americe a jako poradce vlády v Malawi od roku 1995 až do svého zvolení do britského parlamentu v květnu 1997.

Philip Hammond
Zdroj: ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...