Dva roky po dobytí vypadá Mosul stále jako válečná zóna. Lidé žijí v ruinách, většina se ani nevrátí

3 minuty
Horiozont ČT24: Mosul je dva roky po osvobození pořád v troskách
Zdroj: ČT24

Mosul si připomíná dva roky od ukončení nadvlády teroristické organizace Islámský stát. Důvodů k oslavám má ale druhé největší irácké město málo. Tři sta tisíc obyvatel se stále nemůže vrátit domů. Západní část a mnoho čtvrtí ve východní polovině leží ve stejných troskách jako v létě 2017 a slibovaná pomoc zatím nepřichází.

Po 267 dní dlouhé bitvě proti teroristům z takzvaného Islámského státu vjely do srdce Mosulu 10. července 2017 irácké a spojenecké jednotky a město bylo dobyto. Doposud ale vypadá jako válečná zóna. Kdysi rušné a živé město připomíná krvavý konflikt na každém kroku. 

Dokládá to i osud třicetileté Likay Ibrahimové, která žije s manželem a pěti dětmi ve sklepě rozbořeného domu. Na lepší bydlení nemají peníze, jinam ale jít nemohli. „Lidé, kteří mají prostředky, se sem nevrátí, protože všechny domy jsou zničeny. Vláda obyvatelům nepomáhá. Musíme si proto pomáhat sami,“ podotýká Likaa. 

Vládní kompenzace se jako řada dalších ani po dvou letech nedočkala. Místní proto spoléhají na sebe a město opravují vlastníma rukama, i pod hrozbou objevení nevybuchnutých náloží. „Nejsou tu poblíž žádné služby ani nemocnice. A když jdete do nemocnice, nemají léky. Musíte si je koupit bokem. A když nemáte peníze, jak můžete žít?“ dodává Likaa.

Lidé v Mosulu jsou závislí na dodávkách zásob zvenčí, na které ale často nemají prostředky. Například Alaa Junis a jeho rodina přišli během válečných operací o dům. Současné zdroje jim sotva vystačí na přežití. „Žijeme v pronajatém domě. Jsem v důchodu, platím z toho nájem a zásoby pro svou rodinu. Proto si nemůžu dovolit opravit náš dům a vrátit se domů,“ vysvětluje Alaa.

Do Mosulu se příští rok vrátí jen čtyři procenta uprchlíků

V záplavě zmaru a beznaděje se objevují alespoň malé jiskry naděje, třeba vybombardovaná textilka, která znovu zprovoznila jednu z dílen. Mosulské ženy v ní dostaly příležitost přivydělat si na živobytí.

„Jejich domy jsou zničené, některé kvůli teroristům ztratily své milované. Potřebují proto tuto dílnu. Jejich mzda není tak vysoká, aby jim vystačila na všechno, je ale šancí na lepší život,“ komentuje situaci ředitel textilky Nathem Sultan.

Podle lidskoprávních organizací se do mosulských ruin plánují příští rok vracet jen asi čtyři procenta ze všech lidí, kteří odtud před válkou utekli. Na přestavbu města zatím vláda potřebné zdroje neuvolnila. Drtivá většina z původních obyvatel si i proto raději vybírá život v uprchlických centrech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...