Podle lékařů zemřel Mursí na infarkt. Amnesty International vyzvala k vyšetření jeho smrti

Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel na následky srdečního infarktu. Informovala egyptská státní televize s odvoláním na lékařské zdroje. Sedmašedesátiletý islamistický politik zkolaboval v pondělí v soudní síni, kde se hájil proti obvinění ze špionáže a spiknutí. Organizace Amnesty International a OSN vyzvaly k transparentnímu vyšetření jeho smrti; Mursího Muslimské bratrstvo ji totiž považuje za vraždu.

Mursí se podle svého advokáta po přibližně pětiminutovém proslovu u soudu skácel k zemi a zemřel dříve, než jej stihli převézt do nemocnice. Podle zdroje egyptské televize se Mursímu, který byl diabetikem a měl vysoký krevní tlak, dostávalo během procesu péče v soukromé nemocnici v Káhiře. Jeho příznivci naopak tvrdí, že úřady péči o něj zanedbávaly.

Pohřeb narychlo, za tmy a bez novinářů

Právník Abdal Munaim Abdal Maksúd řekl, že příbuzní byli přítomni modlitbě za Mursího, jež se konala brzo ráno v nemocnici ve věznici Tura, kde v pondělí konstatovali exprezidentovu smrt. Pak bylo tělo pohřbeno v káhirské čtvrti Nasr.

Mursího syn Ahmad na Facebooku oznámil, že byl otec uložen vedle hrobů dalších představitelů nyní zakázaného Muslimského bratrstva. Dodal, že úřady rodině neumožnily pohřbít Mursího v jeho rodné provincii Šarkíja na severu země. Bezpečnostní síly navíc nedovolily novinářům dostat se na hřbitov a nedostali se ani do Mursího rodiště.

Na sociálních sítích se rozproudila debata o uspěchaném pohřbu. Poradce Mahmúd Rifaat, který působí v evropském institutu pro mezinárodní vztahy a právo, se domnívá, že způsob pohřbu naprosto odporuje egyptské tradici. „My mrtvé pohřbíváme za denního světla, po polední nebo odpolední modlitbě. Mrtví se pohřbívají tam, kde se narodili. Přinutit Mursího rodinu k pohřbu za přítomnosti pouze dvou synů, a nikoli manželky zesnulého potvrzuje, že Egypt nemá respekt,“ řekl televizní stanici Al-Džazíra.

Mursí byl zadržován ve zvláštním křídle věznice Tura, kde jsou podle ochránců lidských práv vězni drženi v podmínkách, které jsou na mezinárodní i egyptské poměry hluboce podprůměrné. Exprezidentův skon tak zřejmě zvýší mezinárodní tlak na Káhiru, aby zlepšila přístup k lidským právům a podmínky ve věznicích, kde drží podle západních agentur tisíce islamistů.

K nezávislému vyšetření Mursího smrti už vyzval Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). „Po každém náhlém úmrtí ve vazbě musí následovat rychlé, nestranné, důkladné a transparentní vyšetřování prováděné nezávislým orgánem, aby se objasnila příčina smrti,“ zdůraznil mluvčí OHCHR Rupert Colville.

V čele země byl Mursí pouhý rok

Mursího Egypťané zvolili v roce 2012 hlavou státu v prvních demokratických volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát Muslimského bratrstva.

Armáda v čele s tehdejším ministrem obrany Abdalem Fattáhem Sísím svrhla Mursího po masivních protestech proti Muslimskému bratrstvu v roce 2013. Sísí byl následně zvolen prezidentem a od té doby tvrdě zakročil proti islamistům a dalším svým odpůrcům.

Ve vězení si Mursí odpykával dvacetiletý trest za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech z prosince 2012. Za špionáž pro Katar byl také odsouzen na doživotí, což v Egyptě znamená 25 let vězení. Dřívější rozsudek smrti mu byl zrušen, souzen byl ale také v řadě dalších kauz.

Exprezidenta oplakali vězni i Erdogan

Podle egyptského tisku se zpráva o Mursího smrti rychle roznesla v egyptských věznicích, kde se konaly modlitby za zesnulého. Někteří z vězňů plakali, jako by jim umřel člen rodiny, ti mladší vyjadřovali rozhořčení, ale starší emoce uklidňovali. V Egyptě jsou za mřížemi tisíce členů Muslimského bratrstva.

Příznivci tohoto hnutí v úterý uspořádali početná shromáždění v Ankaře a v Istanbulu k uctění Mursího památky. Někteří z jeho smrti vinili egyptskou vládu.

V centru Ankary se za něj modlilo asi pět set lidí, někteří volali Vrah (egyptský prezident Abdal Fattáh) Sísí, mučedník Mursí. Na symbolický Mursího pohřeb přišlo v Istanbulu několik tisíc lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který už už v pondělí Mursího označil za mučedníka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...