Čínu pohoršila výzva USA k propuštění politických vězňů. Lidská práva na tom u nás nebyla lépe, vzkazuje

Čínská diplomacie ostře odsoudila výzvu amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby Peking u příležitosti 30. výročí krvavého zásahu čínské armády proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men propustil politické vězně. Čínská vláda kvůli výročí zpřísnila podle světových agentur bezpečnostní opatření okolo turisty navštěvovaného náměstí, kde nepřipouští jakékoli připomínky masakru. Vzpomínkové akce se chystají v Hongkongu a na Tchaj-wanu, podle jehož prezidentky se Peking stále snaží skrývat pravdu.

Lidé v Kalifornii vyzývali Čínu k vyšetření událostí na náměstí Nebeského klidu
Zdroj: ČTK/AP

Pompeo v pondělí vyzval Čínu, aby u příležitosti výročí masakru na Tchien-an-men propustila všechny, kteří se do vězení dostali kvůli boji za lidská práva. V prohlášení podle agentury Reuters také apeloval na Peking, aby v souvislosti s demonstracemi v roce 1989 volajícími po demokracii v Číně zveřejnil bilanci zabitých a pohřešovaných.

„Takový krok by byl začátkem ukázky toho, že komunistická strana chce respektovat lidská práva a základní svobody,“ uvedl Pompeo. „Vyzýváme Čínu, aby propustila ty, kdo jsou zadržováni za uplatňování těchto práv a svobod, aby přestala se svévolným zadržováním a ustoupila od kontraproduktivní politiky spojování terorismu s náboženským a politickým vyjadřováním,“ dodal.

Pompeova výzva je podle čínské ambasády ve Washingtonu hrubým vměšováním do vnitřních záležitostí země a šéf americké diplomacie dal najevo své „předsudky a aroganci“. „Lidská práva v Číně na tom nikdy nebyla lépe,“ uvedlo podle Reuters velvyslanectví ve Washingtonu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang pak Pompeova slova označil za „pomatené hulákání a směšné breptání“.

Čínské ministerstvo zahraničí také během dne varovalo podniky působící ve Spojených státech, že mohou čelit pronásledování ze strany amerických úřadů, a vyzvalo čínské turisty k opatrnosti při návštěvě USA. Poukázalo na potenciální hrozby, například loupeže či střelecké útoky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na čínská státní média.

Mogheriniová vyzvala Čínu k otevřené diskusi

Také Evropská unie prostřednictvím šéfky unijní diplomacie Frederiky Mogheriniové Peking vyzvala k propuštění aktivistů a obhájců lidských práv. Mogheriniová zmínila například aktivisty, jako jsou Chuang-čchi, Kao Č'-šeng, Čchen Ťia-chung, Ke Ťüe-pching a Sü Lin nebo pastor Wang I. Vyzvala také Čínu k otevřené diskusi o potlačení demokratického hnutí a masakru demonstrantů.

„Evropská unie nadále truchlí nad oběťmi a vyjadřuje rodinám soustrast,“ uvádí se v prohlášení, které vydalo zastoupení EU v Pekingu. Přiznání tehdejších událostí a zveřejnění údajů o mrtvých, zadržených a pohřešovaných v souvislosti s protesty „je důležité pro budoucí generace a kolektivní vědomí“, uvedla vysoká představitelka EU pro zahraniční věci.

„Lidé v Číně stále nemají právo na klidný protest… Nadále vyzýváme čínskou vládu, aby respektovala práva občanů na shromažďování, svobodu vyjádření a další základní svobody obsažené jak v čínské ústavě, tak v mezinárodním právu,“ uvedl ve svém prohlášení také britský ministr zahraničí Jeremy Hunt.

Připomínky chystá Hongkong i Tchaj-wan

Armádní zásah na pekingském náměstí Tchien-an-men ukončil v noci ze 3. na 4. června 1989 šest neklidných týdnů, během kterých statisíce lidí prostřednictvím demonstrací a hladovek volaly po větší demokratizaci země. Přesný počet obětí znám není, udává se v rozmezí několika set až několika tisíc.

Vzpomínková shromáždění se v úterý jako každoročně chystají v Hongkongu a na Tchaj-wanu, odkud se opět ozývá kritika poměrů v Číně. Otázka tohoto ostrova je pro Peking velmi citlivá, neboť prodemokratickou zemi si Čína nárokuje jako svou provincii. Vztahy mezi oběma státy se zhoršují od roku 2016, kdy se stala tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

„Čínská vláda nejenže neplánovala kát se za prohřešek minulosti, ale stále se snažila ukrývat pravdu,“ uvedla prezidentka na Facebooku k výročí krvavých událostí. Soustrast obětem z Tchien-an-men vyjádřil i šéf tchajwanské společnosti Foxconn Technology a kandidát na prezidenta ve volbách v příštím roce Terry Gou. „Je to historická rána, kterou bychom měli zklidnit a zahojit,“ řekl.

Čína zpřísnila bezpečnost a zesílila cenzuru

Čína v den výročí zpřísnila bezpečnostní opatření. V Pekingu se kolem náměstí Tchien-an-men pohybuje velké množství uniformovaných policistů i strážců pořádku v civilu. Některé ulice v okolí byly uzavřeny, před vstupem na náměstí vznikla nová kontrolní stanoviště. Přísnější kontroly znamenaly, že se mnoho turistů na náměstí nedostalo včas, aby mohli sledovat hojně navštěvované slavnostní vztyčování státní vlajky v 5:00 místního času (v pondělí 23:00 našeho času), uvedla agentura AFP.

Policie kontroluje kufry všem vozidlům, která chtějí vjet do širší oblasti kolem náměstí. Novináři na Tchien-an-men vůbec nesmějí, fotografům a kameramanům policisté brání v pořízení záběrů, napsal deník The Guardian. Reportéři zahraničních médií se tak pokoušejí navázat kontakt alespoň s lidmi, kteří na náměstí míří, většina z nich ale o výročí vůbec nic neví. „Nikdy jsem o tom neslyšel… nic o tom nevím,“ reagoval na dotaz reportéra agentury Reuters třicátník, který se představil jen příjmením Čang.

Reportéři se nemohou spojit nejméně s desítkou předních politických aktivistů a disidentů, což znamená, že je čínské úřady poslaly na „nucenou dovolenou“ na venkov, napsala AP. Toto opatření se v zemi pravidelně užívá v případě událostí hojně sledovaných zahraničními médii a jeho cílem je, aby reportéři nemohli získat vyjádření lidí kritických k vládnoucímu režimu.

Například disident Chu Ťia, který je přítelem rodiny zesnulého a předtím dlouho vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa, je už od 30. května v přístavním městě Čching-chuang-tao. „Je to odrazem jejich strachu, jejich hrůzy, ne naší,“ uvedl Chu. Podle agentury AP letos čínské úřady dokonce omezily i pietní akce sdružení Matky z Tchien-an-men, které v minulosti tolerovaly. Skupina rodičů, kteří na náměstí přišli o své děti, v den výročí připomíná památku zesnulých u jejich hrobů.

Na čínském internetu jsou veškeré zmínky o masakru na Tchien-an-men filtrovány a blokovány. Také na sociálních sítích jsou odstraňovány příspěvky, které výročí masakru připomínají.

Americká zpravodajská stanice CNN upozornila, že čínská vláda nyní blokuje i přístup na stránky této stanice v Číně s poznámkou, že úterním hlavním tématem je právě výročí potlačení demonstrací. Cenzura zasáhla i televizní přenosy CNN. Jakmile začaly zprávy o výročí, obrazovka zčernala, informuje agentura DPA. CNN přitom lze v Číně přijímat pouze v hotelích a vybraných bytových komplexech často obývaných cizinci, poznamenala agentura. Čínská státní média výročí vůbec nezmiňují.