Nejmocnější muž Rumunska nastoupil do vězení. Expremiér Dragnea dostal trest za korupci

Rumunský nejvyšší soud v pondělí potvrdil prvoinstanční trest tři a půl roku vězení pro předsedu vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) Livia Dragneu, který čelil obviněním z podplácení a zneužití pravomocí. Verdikt je konečný a policie ho už několik hodin po vynesení rozsudku převezla do věznice. Podle agentury AP tak jde o další úder pro sociální demokraty po neúspěchu v evropských volbách a referendu o vládních justičních reformách. Rumunsko přitom v tomto pololetí předsedá celé EU. Nevládní organizace Transparency International ho ale řadí mezi nejzkorumpovanější členské státy EU.

Dragnea kromě nejvyššího stranického postu současně zastává funkci předsedy dolní komory parlamentu a je považován za nejmocnějšího muže v Rumunsku.

Soud mu nyní potvrdil trest v případu fiktivního zaměstnávání z doby, kdy stál v čele župy Teleorman. Tehdy nechal tamní úřad pro ochranu dětí fiktivně zaměstnávat, a tím pádem z veřejných peněz platit, dvě ženy, které přitom ve skutečnosti pracovaly pro jeho stranu PSD.  

List Adevarul na svém webu informoval, že Dragneu po vynesení rozsudku převezla policie přímo z domova do věznice Rahova na okraji hlavního města Bukurešti. Politik se při tom pokusil vyhnout kamerám a fotoaparátům, když novinářům dal předem vědět, že se k výkonu odebere dobrovolně, a navedl je na sledování jiného vozu.

Dragnea byl už v roce 2016 pravomocně odsouzen za volební podvody v souvislosti s referendem z roku 2012, které se týkalo odvolání tehdejšího prezidenta Traiana Basesca. Tento rozsudek mu zabránil stát se premiérem.

Voliči potopili PSD i její justiční reformy

V nedělních volbách do Evropského parlamentu (EP) utrpěla Dragneova strana značné ztráty a se ziskem více než 23,4 procenta hlasů skončila až druhá za opoziční Národní liberální stranou (PNL). Tu podpořilo bezmála 27 procent hlasujících voličů. Podpora PSD proti volbám do EP v roce 2014 klesla o více než 14 procentních bodů.

Ve srovnání s posledními parlamentními volbami z roku 2016, v nichž sociální demokraté zaznamenali drtivé vítězství se ziskem 45 procent, je pokles voličské přízně ještě markantnější. Hlasování provázela rekordní účast přes 49 procent voličů.

V souběžně konaném referendu iniciovaném prezidentem Klausem Iohannisem odmítlo 80 procent Rumunů kontroverzní opatření sociálnědemokratické vlády v oblasti justice, která vyvolaly vážné obavy o zachování principů právního státu v Rumunsku.

Nové zákony by znamenaly beztrestnost v některých korupčních případech

Změny trestních zákonů kritizovala opozice, občanská společnost i Evropská komise, která Rumunsku pohrozila zahájením řízení kvůli nedodržování unijních hodnot.

Jednou z přijatých změn je zkrácení promlčecí lhůty pro některé trestné činy. To by automaticky zastavilo řadu nyní otevřených případů. Další změny zahrnují nižší tresty za některé trestné činy a dekriminalizaci nedbalosti v práci.

Změny trestních zákonů by znamenaly beztrestnost v řadě aktuálních případů úplatkářství na vysoké úrovni. Opoziční politici se proto chystají tyto změny napadnout u ústavního soudu. Sociální demokraté tvrdí, že jejich návrhy mají za cíl sladit rumunské předpisy s normami EU. Jsou podle nich zaměřeny na zneužívání soudní moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 17 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...